dnes je 23.11.2024

Input:

č. 1774/2009 Sb. NSS, Řízení před soudem: věcná působnost rozšířeného senátu

č. 1774/2009 Sb. NSS
Řízení před soudem: věcná působnost rozšířeného senátu
k § 17 soudního řádu správního
Došlo-li po vyslovení závazného právního názoru Ústavního soudu o povinnosti předložit věc rozšířenému senátu ke změně procesní situace v tom, že rozšířený senát o sporné právní otázce rozhodl, není dána jeho věcná působnost, neboť svým rozhodnutím již odlišné právní názory jednotlivých senátů na posuzovanou otázku sjednotil, a chybí tak základní předpoklad jeho rozhodování stanovený v § 17 s. ř. s.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2008, čj. 6 Ads 19/2005-123)
Prejudikatura: č. 1554/2008 Sb. NSS.
Věc: Petr R. proti Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, za úťrasti akciové společnosti OKD, o přezkum lékařského posudku vydaného v rámci lékařské preventivní péče, v řízení kasační stížnosti žalobce.

Šestý senát Nejvyššího správního soudu usnesením ze dne 25. 10. 2007, čj. 6 Ads 19/2005-117, postoupil podle § 17 odst. 1 s. ř. s. rozšířenému senátu kasační stížnosti žalobce (stěžovatele) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 10. 2004. Právní otázka, pro niž věc předložil, spočívala v posouzení toho, zda rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti lékařskému posudku vydanému v rámci lékařské preventivní péče, jímž byl stěžovatel shledán trvale nezpůsobilým k výkonu určité práce, je rozhodnutím, na které dopadá kompetenční výluka podle § 70 písm. d) s. ř. s., či zda je uvedené rozhodnutí přezkoumatelné soudy ve správním soudnictví. Šestý senát poukázal na to, že v této věci vydaný rozsudek ze dne 24.10. 2006, čj. 6 Ads 19/2005-87, jímž Nejvyšší správní soud ke kasační stížnosti stěžovatele zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě a současně rozhodl o odmítnutí žaloby, byl nálezem Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2007, sp. zn. III. ÚS 117/07, zrušen s tím, že ve věci měl rozhodovat rozšířený senát Nejvyššího správního soudu. Ústavní soud v tomto nálezu poukázal na rozpor v judikatuře Nejvyššího správního soudu v této otázce a konstatoval, že šestý senát měl řízení ve věci přerušit a věc předložit senátu rozšířenému. Neučinil-li tak a ve věci sám rozhodl, uplatnil státní moc v rozporu s čl. 2 odst. 3 a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a zatížil řízení vadou nesprávně obsazeného soudu, jež v rovině ústavně právní představuje porušení ústavního práva na zákonného soudce. Uvedená zjištění podle názoru Ústavního soudu dostatečně opodstatňovala kasaci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, takže Ústavní soud - vycházeje z principu subsidiarity hmotněprávního k procesněprávnímu přezkumu - se již nezabýval věcnou správností či nesprávností napadeného rozsudku.
Právní otázkou předloženou šestým senátem se již rozšířený senát zabýval, a to v rozsudku ze dne 30. 9. 2007, čj. 4 Ads 81/2005-125, č. 1554/2008 Sb. NSS, www.nssoud.cz. V tomto rozsudku vyslovil, že „posudek vydaný zařízením závodní preventivní péče o způsobilosti k práci určitého zaměstnance není aktem orgánu rozhodujícího autoritativně ve sféře veřejnoprávní; představuje dobré zdání odborného poradce zaměstnavatele o tom, zda v rámci prevence ochrany zdraví při práci může zaměstnanec určitou práci dále
Nahrávám...
Nahrávám...