dnes je 23.11.2024

Input:

č. 4440/2023 Sb. NSS, Školství: nestátní školy; pluralita a právo rodičů na alternativu ve vzdělávání; kapacitní důvody jako kritérium regulace vzdělávací soustavy

č. 4440/2023 Sb. NSS
Školství: nestátní školy; pluralita a právo rodičů na alternativu ve vzdělávání; kapacitní důvody jako kritérium regulace vzdělávací soustavy
k čl. 33 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (v textu jen „Listina“)
k čl. 2 Protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.; v textu jen „první dodatkový protokol k Úmluvě“)
k § 148 odst. 3 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
I. Omezení plynoucí ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, a z dlouhodobých záměrů vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy (§ 9 tohoto zákona) se musejí vykládat ústavně konformně a v souladu s mezinárodními závazky České republiky. Výklad má tedy vycházet z toho, že stát je povinen umožnit pluralitu ve vzdělávání a že rodiče mají právo na alternativu ve vzdělávání. Zákonná úprava a dlouhodobé záměry nesmějí (přímo či nepřímo) plošně znemožňovat vznik a fungování nestátních škol v daném čase a místě a neměly by na tyto školy dopadat neodůvodněně nerovně. Správní orgány a soudy mohou a mají hodnotit, zda dlouhodobé vzdělávací záměry státu a krajů nezasahují do jádra práva na vzdělání [čl. 33 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, čl. 2 Protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.)].
II. Kapacitní důvody jsou legitimním kritériem regulace vzdělávací soustavy, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy však nemůže odepřít soukromé základní škole zápis do rejstříku škol a školských zařízení [§ 148 odst. 3 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání] jen proto, že jsou kapacity stávajících státních škol v blízkém okruhu od místa vzniku zamýšlené školy dostatečné k přijetí dalších žáků. Nevezme-li ministerstvo v úvahu také kvalitativní aspekty, jsou-li z okolností věci myslitelné, porušuje čl. 33 odst. 3 Listiny a čl. 2 Protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.). Takovými kvalitativními faktory mohou být tvrzená odlišná (alternativní) vzdělávací koncepce oproti stávajícím školám, podpora místní samosprávy a doložený zájem rodičů.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 12. 2022, čj. 10 As 320/2020-58)
Prejudikatura: nález Ústavního soudu č. 224/2019 Sb.; rozsudek pléna Evropského soudu pro lidská práva ze dne 23. 7. 1968, Belgický jazykový případ (stížnost č. 1474/62 a další), rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 7. 12. 1976 Kjeldsen, Busk Madsen a Pedersen proti Dánsku (stížnost č. 5095/71, 5920/72, a 5926/72), ze dne 25. 2. 1982, Campbell a Cosans proti Spojenému království (stížnosti č. 7511/76 a 7743/76) a ze dne 9. 10. 2007, Hasan a Eylem Zengin proti Turecku (stížnost č. 1448/04); rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva ze dne 6. 3. 1987, Nadace Křesťanských škol Ingrid Jordebo a Ingrid Jordebo proti Švédsku (stížnost č. 11533/85), a ze dne 6. 9. 1995, Verein Gemeinsam Lernen proti
Nahrávám...
Nahrávám...