§ 147-149 ZP Pořadí a postup srážek ze mzdy

2.6.147

§ 147-149 ZP Pořadí a postup srážek ze mzdy

JUDr. Bořivoj Šubrt

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 1a odst. 1 písm. a) a c) a odst. 2 – základní zásady – zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance a spravedlivé odměňování zaměstnance

  • § 222 odst. 4 a 5 – povinnost vrátit náhradu mzdy nebo platu za dovolenou

  • § 313 odst. 1 písm. e) – obsah potvrzení o zaměstnání

  • § 346b odst. 3 – zákaz peněžitých záruk (kaucí)

  • § 346d odst. 7 – zákaz smluvních pokut, s výjimkou konkurenční doložky

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 38h – vybírání záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti

• Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

  • § 8 a 9 – odvod pojistného

• Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • § 5 – odvod pojistného

• Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

  • § 276 až 302 – srážky ze mzdy

  • § 270 odst.2, § 279 odst. 1, § 289 odst. 2, § 293 odst. 2 a § 301 odst. 2 a násl. – náhrada nákladů plátce mzdy

  • § 312 a násl. – přikázání jiné peněžité pohledávky

• Vyhláška č. 517/2021 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti výkonu rozhodnutí a exekucí

• Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

  • § 103 až 106 – exekuce

• Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

  • § 187 až 189 – daňová exekuce srážkami ze mzdy

• Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • § 50 – dohody o srážkách z dávek (ze mzdy)

  • § 97 odst. 6 – poskytnutí údajů o exekucích zaměstnavatelem orgánům nemocenského pojištění

  • § 116 odst. 6 písm. d) a e) – údaje od orgánů nemocenského pojištění zaměstnavateli

  • § 159 – exekuce

• Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 53 – rozhodování zdravotních pojišťoven

• Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů

• Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

• Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů

  • § 109 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 2 – účinky zahájení řízení

  • § 111 odst. 2 – vyživovací povinnost

  • § 207 odst. 2 – rozsah zahrnutí příjmů do majetkové podstaty

  • § 398 odst. 3 – rozsah měsíčních splátek

  • § 406 odst. 3 písm. a) a d), § 406 odst. 5, § 411 odst. 1 – srážky z příjmu k oddlužení

  • § 412a až § 414 – splnění oddlužení, osvobození dlužníka od placení pohledávek

• Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů

  • § 2 – výše životního minima jednotlivce

• Nařízení vlády č. 204/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima

• Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

  • § 26 odst. 1 písm. a) – normativní náklady na bydlení v nájemních bytech

• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále NOZ)

  • § 2045 až § 2047 – dohody o srážkách ze mzdy

  • § 697, § 760 až 765, § 910 až 923 – výživné

  • § 3073 – přechodné ustanovení k 1. 1. 2014

• Zákon č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

  • čl. II bod 8 – přechodné ustanovení k 28. 2. 2017

• Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 10 – výživné

• Nařízení vlády č. 507/2021 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2022 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení

• Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění nařízení vlády č. 91/2019 Sb. a od 1. 7. 2020 ve znění nařízení vlády č. 62/2020 Sb. a od 1. 10. 2022 nařízení vlády č. 289/2022 Sb.

• Vyhláška č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění

pozdějších předpisů

• Dnem 1. 7. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném), v němž je obsažena i novela OSŘ, exekučního řádu a insolvenčního zákona. Pro exekuce bude využíván v praxi až v následujících letech.

• Od 1. 1. 2022 je v účinnosti nový odstavec 5 v § 33 zákona č. 120/2001 Sb., který stanovil okruh údajů, které je plátce mzdy povinen sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost.

 NahoruKomentář

V § 147 ZP jsou v návaznosti na § 146 písm. a) ZP konkretizovány případy srážek ze mzdy stanovené zákoníkem práce nebo zvláštními zákony. V odstavci 1 jsou kromě srážek na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, pojistného na sociální a zdravotní pojištění uvedeny případy, kdy si zaměstnavatel může srazit své pohledávky i bez souhlasu zaměstnance – viz písmena c) až e). Výčet těchto případů je taxativní, takže v jiných případech by musela být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy podle § 2045 až 2047 NOZ nebo v případech dohod uzavřených do 31. 12. 2013 podle tehdejšího § 327 ZP (viz dále k odstavci 3).

Od zde komentovaných ustanovení se nelze odchýlit, neboť to výslovně, i když nepřímo, zakazuje zákon (§ 1 odst. 2 NOZ).

 NahoruExekuce

V odstavci 2 jsou rámcově upraveny případy výkonu rozhodnutí či exekuce s odkazem na zvláštní právní předpisy. Exekuce lze členit na soudní a úřední (správní). Soudní exekuce nařizuje soud nebo vede soudní exekutor, správní exekuce nařizuje příslušný správní úřad (zejména finanční úřad, úřad územního samosprávného celku, orgán sociálního zabezpečení) nebo jiná zákonem pověřená organizace (zdravotní pojišťovna k vymožení nedoplatků pojistného). Soudní exekucí je i oddlužení plněním splátkového kalendáře (tzv. osobní bankrot), popřípadě nepatrný konkurz podle insolvenčního zákona. Zaměstnavatelé se při těchto exekucích řídí poučením v usnesení soudu nebo v exekučním příkazu, v nichž je uvedena zejména vykonatelnost (obvykle i nepravomocného rozhodnutí).

V odstavci 3 zákon výslovně zakazuje srážky ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, což vychází z článku 9 Úmluvy č. 95 Mezinárodní organizace práce o ochraně mzdy (1949), publikované pod č. 411/1991 Sb. Dále zákon zakazuje srážky ke složení peněžních záruk (kaucí) nebo k úhradě smluvních pokut. V odstavci 3 větě druhé zákon výslovně a záměrně připomíná, že srážky ze mzdy k náhradě škody (způsobené zaměstnancem zaměstnavateli) jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.

 NahoruPostup provádění srážek

V § 148 ZP je rámcově vymezen postup při provádění srážek ze mzdy. Z hrubé mzdy se přednostně srazí daň z příjmu ze závislé činnosti (daňová záloha) a pojistné na sociální a zdravotní pojištění. V dalším postupu zákon odkazuje, že srážky je možné provést jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v OSŘ. Jde konkrétně o ustanovení zejména § 276-281, § 285 a § 286 OSŘ. Všechny srážky ze mzdy jsou tak prováděny jednotným postupem, a to i když by nešlo o exekuce. To se týká i dohod o srážkách ze mzdy podle NOZ.

Po srážce daňové zálohy a sociálního a zdravotního pojistného se všechny další srážky provádějí z takto vzniklé čisté mzdy. Pro účely jejího zjištění nelze při daňovém zvýhodnění na poplatníkem vyživované děti brát v úvahu daňový bonus (není součástí daňové zálohy) – viz k tomu novela OSŘ provedená zákonem č. 191/2020 Sb. (účinnost od 20. 4. 2020) a předtím usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 5. 2012, sp. zn. 3 VSOL 852/2011.

Jestliže zaměstnanec vykonává u téhož zaměstnavatele ještě práci v jiném pracovněprávním vztahu, kterou § 277 odst. 2 OSŘ označuje jako vedlejší činnost (pro účely exekucí by mohlo jít jak o další pracovní poměr, tak i o dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce), tyto příjmy se pro účely srážek sčítají a srážky se provádějí z čisté mzdy (odměny) z jejich součtu.

 NahoruPaušální náhrada nákladů zaměstnavatelů

Novelou OSŘ publikovanou pod č. 286/2021 Sb. s účinností od 1. 1. 2022 nastává zásadní změna, která umožňuje, aby si zaměstnavatelé jako plátci mzdy odečítali od sražených částek paušálně stanovenou náhradu nákladů. Její výše činí 50 Kč měsíčně a stanoví ji § 4d vyhlášky č. 485/2000 Sb. ve znění vyhlášky č. 517/2021 Sb. Tato částka přísluší plátci mzdy nebo jiného příjmu, i když provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému (např. současně ze mzdy či platu a odměny z DPČ či DPP).

Nová právní úprava se opírá o § 270 OSŘ, v němž na konci odstavce 2 byl doplněn tento text: "Plátce mzdy má vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného. Náklady plátce mzdy jsou náklady výkonu rozhodnutí. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena podle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1 OSŘ ze sražené částky před jejím vyplacením nebo zasláním, zaniká." Dále v tomto textu jen "náhrada nákladů".

Pokud si tedy plátce mzdy neodečte náhradu nákladů z provedených srážek, které mají být vyplaceny oprávněnému nebo zaslány soudu poté, co byl vyrozuměn o nabytí právní moci usnesení nebo doručením usnesení o pokračování ve srážkách ze mzdy novým plátcem mzdy nebo po povolení odkladu zastavení výkonu rozhodnutí, nárok na náhradu nákladů zaniká. Důvodem je, aby se tyto náhrady nenačítaly a nezvyšovalo to dluh zaměstnance.

Zaměstnavatel ovšem nemusí svůj nárok na náhradu nákladů uskutečnit a může ji tedy ponechat zaměstnanci jako benefit. Náhradu nákladů si plátce mzdy srazí z první třetiny zbytku čisté mzdy před všemi ostatními pohledávkami. Tato náhrada náleží prvnímu i dalšímu plátci mzdy.

Výše náhrady nákladů nesmí však přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru – viz § 4e vyhlášky č. 485/2000 Sb. (jde o třetinu zbytku čisté mzdy).

Náhrada nákladů ale nenáleží veřejnoprávním plátcům příjmů, jakými jsou dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově (např. rodičovský příspěvek), dávky nemocenského pojištění, důchody, ale též zaměstnavatelům, kteří vyplácejí jen odstupné nebo obdobná plnění, peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy a náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nebo po skončení pracovní neschopnosti.

Plátce mzdy odečítá náhradu nákladů poté, co byl exekučním orgánem vyrozuměn o tom, že usnesení (exekuční příkaz) nabylo právní moci. U nového plátce mzdy se takto postupuje, jakmile obdrží od exekučního orgánu usnesení, že má ve srážkách pokračovat. To ovšem nebrání plátci mzdy, aby jakmile začne provádět srážky a sražené částky zatím deponovat, odečetl z každého měsíčního příjmu povinného náhradu nákladů a rovněž ji zatím deponoval.

Podle přechodných ustanovení novely OSŘ se paušální náhrada týká pouze srážek, které byly zahájeny po účinnosti této novely OSŘ, tj. po 1. 1. 2022. To znamená, že pokud byl např. vydán exekuční příkaz před uvedeným datem, srážka paušální náhrady se nepoužije.

Tato paušální náhrada se týká pouze výkonu rozhodnutí či exekuce, nikoliv insolvenčního řízení.

OSŘ stanoví další podrobnosti o tomto postupu a o výpočtu zabavitelné části mzdy (viz následující výklad). Provádět srážky ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení OSŘ, je nepřípustné, a to i kdyby s tím povinný souhlasil (§ 281 OSŘ). To kategoricky platí pro exekuce. Zákoník práce ale umožňoval provést srážky ve větším rozsahu na základě dohody o srážkách ze mzdy, nejde-li o srážky ve prospěch zaměstnavatele a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek, ani tím nebudou tyto srážky zkráceny. Je nepochybné, že k takovému provádění srážek ve větším rozsahu oproti OSŘ je nezbytný projev vůle zaměstnance – povinného (dlužníka). Zaměstnavatel sám není oprávněn srážky ve větším rozsahu provádět. Tato možnost ale byla novelou ZP provedenou s účinností od 1. 1. 2014 zákonem č. 303/2013 Sb. zrušena, a to vypuštěním věty druhé z § 148 odst. 2 ZP. Jestliže byl však souhlas zaměstnance vysloven před rokem 2014, postupuje se tak nadále na základě přechodného ustanovení k novele (čl. LXXX bod 1 zákona č. 303/2013 Sb.).

 NahoruPostup při výpočtu srážek

Konkrétně se při výpočtu srážek postupuje takto:

1. Vypočte se základní částka, která nesmí být povinnému sražena – nezabavitelná částka (viz dále).

2. Nezabavitelná částka se odečte od čisté mzdy a takto zjištěný zbytek čisté mzdy se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. Drobná částka (1 nebo 2 Kč), která zůstane po zaokrouhlení, se vyplatí povinnému (přičte se k základní částce). Zaokrouhlení se neprovádí, přesahuje-li zbytek čisté mzdy částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (v říjnu až prosinci 2022 částku 27 370 Kč).

3. Zaokrouhlený zbytek čisté mzdy se dělí třemi, tj. na třetiny. Přesahuje-li však zbytek čisté mzdy částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, dělí se na třetiny jen tato částka (v říjnu až prosinci 2022 mohou třetiny činit nejvýše  9 123 Kč).

Přitom nadále platí, že:

• 1. třetina je určena k vydobytí pohledávek oprávněných osob,

• 2. třetina slouží jen k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takových není, vyplatí se povinnému,

• 3. třetina se vždy vyplatí povinnému.

Z uvedeného vyplývá, že nezabavitelnou (nepostižitelnou) část čisté mzdy tvoří:

1. nezabavitelná částka,
2. případná drobná částka vzniklá zaokrouhlením zbytku čisté mzdy,
3. třetí třetina zbytku čisté mzdy (v částce nejvýše 9 123 Kč),
4. není-li vůči povinnému uplatněna žádná přednostní pohledávka, též druhá třetina zbytku čisté mzdy.

4. Bez omezení se srazí potřebná částka ze zbytku čisté mzdy přesahujícího částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (v říjnu až prosinci 2022 částku 27 370 Kč). Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy (plně zabavitelnou část mzdy). Jsou-li vůči povinnému uplatněny přednostní pohledávky, je nutné nejprve připočíst k druhé třetině takovou část z plně zabavitelné části zbytku čisté mzdy, aby mohly být pokryty přednostní pohledávky (a nemuselo dojít k jejich odsunutí či krácení). Teprve "zbytek této části zbytku" čisté mzdy musí být připočten k první třetině. Není-li vůči povinnému uplatněna žádná přednostní pohledávka, je celá plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy připočtena k první třetině.

5. Přednostními pohledávkami podle § 279 odst. 2 OSŘ jsou:

• pohledávky výživného a od 1. 7. 2021 pohledávky Úřadu práce na vrácení náhradního výživného,

• pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví,

• pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy,

• pohledávky daní a poplatků a jiných obdobných plnění,

• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění (úrazové pojištění není uplatněno),

• pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

• pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,

• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,

• pohledávky regresní náhrady podle ZNP a též

• pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (jde o jediný případ přednostní pohledávky zaměstnavatele).

Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy (na přednostní pohledávky), uspokojí se z ní nejprve bez zřetele na pořadí pohledávky výživného (mají zvláštní postavení), dále od 1. 7. 2021 pohledávky Úřadu práce na vrácení náhradního výživného a teprve pak podle svého pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li druhá třetina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných (to má absolutní přednost) a pak teprve nedoplatky výživného za dřívější dobu (dlužné výživné). Dlužné výživné se uspokojuje podle poměru běžného výživného, tj. opět bez ohledu na pořadí. Jestliže by však z druhé třetiny nebylo kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Obdobná pravidla budou platit pro srážky na pohledávky vratek náhradního výživného.

Přednost pohledávky pro možnost využít druhou třetinu zbytku čisté mzdy je tak dána povahou pohledávky, nikoliv tím, zda jde o exekuci či nikoliv. Uvedené pohledávky jsou proto přednostními jak v případě, že srážky ze mzdy byly uloženy nařízením výkonu rozhodnutí či exekucí, tak i jestliže byly stanoveny dohodou o srážkách ze mzdy (typicky u výživného). Na druhé straně přednost pohledávky není dána tím, že jsou srážky ze mzdy nařízeny exekučním rozhodnutím. Proto výživné zajištěné dohodou o srážkách ze mzdy je přednostní pohledávkou, na rozdíl od splátek soukromé půjčky, i když je k jejímu vymožení nařízena exekuce. To vyplývá z § 148 odst. 2 ZP, na jehož základě veškeré srážky ze mzdy smějí být provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v OSŘ. Názory, že výkon rozhodnutí či exekuce mají přednost před dohodami o srážkách ze mzdy, popřípadě že výživné srážené na základě dohody o srážkách ze mzdy není přednostní pohledávkou, jsou v rozporu s principem jednoty právního řádu – právní úprava srážek ze mzdy v ZP je úpravou centrální, neboť mzda či plat jsou pracovněprávními instituty. Přednostní pohledávky, resp. jejich části, které nemohly být uspokojeny z druhé třetiny, se přesouvají do třetiny první, kde však ztrácejí svou přednostní povahu.

6. Z první třetiny jsou všechny pohledávky (přednostní i ostatní) uspokojovány podle svého pořadí, s výjimkou paušální náhrady nákladů zaměstnavatele ve výši 50 Kč za měsíc, které se v první třetině srazí vždy první. Pohledávky, na které v důsledku jejich horšího pořadí nezbydou peníze, musejí vyčkat, až jim v následujících výplatních obdobích uvolní místo některá již uhrazená pohledávka, nebo až bude možné srazit i na ně částku díky vyššímu příjmu povinného.

7. O pořadí pohledávek již bylo v tomto výkladu pojednáno. Je-li pro pořadí více pohledávek rozhodující stejný den (příslušná exekuční rozhodnutí či jiné listiny, např. dohody o srážkách ze mzdy, jsou doručeny plátci mzdy v tentýž den apod.), mají tyto pohledávky stejné pořadí (analogicky se tak uplatní i pro "neexekuce" § 280 odst. 3 OSŘ). Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. S touto výjimkou a s výjimkou výživného (resp. nově i vratky náhradního výživného), jak bylo uvedeno v bodě 5, nikdy nedochází při srážkách ze mzdy k poměrnému uspokojování (krácení) více pohledávek. Pohledávka s lepším pořadím má přednost před pohledávkou s pořadím horším.

 NahoruVýpočtová základna

Výpočtová základna pro tyto účely je odvozena ze součtu:

1. životního minima jednotlivce (§ 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu), které pro rok 2022 činí od 1. 7. 2022 částku   4 620 Kč, a

2. normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy (nájemních bytech), stanovených pro obec velikosti 50 000 až 99 999 obyvatel [ § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů], bez ohledu na to, v jaké obci povinný skutečně žije. Tato částka je pro zbytek roku 2022 (od 1. 10.) zvýšena (nařízením vlády č. 289/2022 Sb.) o 4 500 Kč , a to k částce 6 815 Kč, přitom se však pro výpočet základní částky ze zvýšení použije pouze polovina, tj. částka 2 250 Kč. Součet částek bodů 1. a 2. pro zbytek roku 2022 (říjen – prosinec) činí  13 685 Kč.

Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa) a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží (všichni jsou posuzováni jako jednotlivci žijící v nájemních bytech a v obci již uvedené velikosti). Dále uvedená částka Ab) je pak odvozována z částky Aa).

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny

1. dvě složky nezabavitelné částky, a to
   1. na osobu povinného – nařízení vlády pro ni nepřesně používá legislativní zkratku "nezabavitelná částka", a
   2. na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné,

přičemž celková nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,

1. a dále částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy).

Tyto částky pro zbytek roku 2022 (od 1. 10.) činí:

Aa) 3/4 z uvedené výpočtové základny, tj. z     13 685 Kč .... 10 398,75 Kč

Ab) 1/3 částky Aa) ......  3 466,25 Kč B. 200 % výpočtové základny.....   27 370 Kč

z toho vypočtená maximální výše

1/3 zbytku čisté mzdy (za tím účelem bylo nutné částku   27 370 Kč zaokrouhlit dolů na celé koruny, dělitelné třemi podle § 279 odst. 1 OSŘ, tj. na   27 369 Kč).... 9 123 Kč

Nově dané částky se poprvé uplatní pro srážky ze mzdy za říjen 2022 (podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb.).

 NahoruVýpočet srážek ze mzdy po změnách od 1. 7. 2022 a 1. 10. 2022

V průběhu roku 2022 došlo bohužel k nejasnostem ve věci výše normativních nákladů na bydlení jednotlivce. V této věci rozhodl Nejvyšší soud ČR svým stanoviskem ze dne 8. 6. 2022 sp. zn. Cpjn 202/2022, že při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy, se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená nařízením vlády č. 507/2021 Sb.) zvyšuje o částku, uvedenou v § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., tj. o 1 120 Kč. Normativní náklady na bydlení tak již v I. pololetí 2022 činily 6 815 Kč + 1 120 Kč = 7 935 Kč.

 NahoruPaušální náhrada nákladů zaměstnavatelů

S účinností od 1. 6. 2019 se změnilo nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (nařízení o nezabavitelných částkách), a to nařízením vlády č. 91/2019 Sb. Změna spočívá ve zvýšení částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Nyní jde o dvojnásobek součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení jednotlivce v nájemních bytech ve městech velikosti 50 000 až 99 999 obyvatel. Z toho vyplývá i zvýšení maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy.

 NahoruZákladní nezabavitelná částka dlužníka

Nezabavitelnou částku povinného (dlužníka) tvoří nezabavitelná částka Aa), a pokud má povinnost poskytovat výživné, připočítá se tolik násobků částky Ab), kolika osobám je povinen výživné poskytovat. Vyživovací povinnost upravuje nyní občanský zákoník. Posuzování, na které tyto osoby se částka Ab) počítá, stanoví pro některé případy § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. .

 NahoruNařízení vlády o nezabavitelných částkách

Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela povinného započítává jedna třetina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem (manželé nemusí žít ve společné domácnosti). Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává jedna třetina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna třetina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá (je-li ale výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, tyto vyživované osoby se započítávají).

Nařízení vlády o nezabavitelných částkách (§ 3 nařízení vlády č. 595/2006 Sb.) požaduje, aby se celková nezabavitelná částka zaokrouhlila na celé koruny nahoru.

Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. při zvýšení částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé…