§ 147-149 ZP Pořadí a postup srážek ze mzdy

2.6.147

§ 147-149 ZP Pořadí a postup srážek ze mzdy

Vladislava Dvořáková, Dis., JUDr. Bořivoj Šubrt

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 1a odst. 1 písm. a) a c) a odst. 2 – základní zásady – zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance a spravedlivé odměňování zaměstnance

  • § 222 odst. 4 a 5 – povinnost vrátit náhradu mzdy nebo platu za dovolenou

  • § 313 odst. 1 písm. e) – obsah potvrzení o zaměstnání

  • § 346b odst. 3 – zákaz peněžitých záruk (kaucí)

  • § 346d odst. 7 – zákaz smluvních pokut, s výjimkou konkurenční doložky

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 38h – vybírání záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti

• Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

  • § 8 a 9 – odvod pojistného

• Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • § 5 – odvod pojistného

• Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

  • § 270 odst. 2, § 279 odst. 1, § 289 odst. 2, § 293 odst. 2 a § 301 odst. 2 – náhrada nákladů plátce mzdy

  • § 276 až 302 – srážky ze mzdy

  • § 279 odst. 4 až odst. 7 – postižení příjmů z druhé třetiny u dlužníků s nejméně 4 výkony rozhodnutí (od 1. 10. 2024)

  • § 282a – odstranění pochybností při zpracování srážek u doručení výkonu rozhodnutí na počátku kalendářního měsíce (od 1. 10. 2024)

  • § 301 odst. 3 – nové povinnosti pro určité plátce (od 1. 10. 2024)

  • § 312 a násl. – přikázání jiné peněžité pohledávky

• Vyhláška č. 517/2021 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti výkonu rozhodnutí a exekucí

• Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

  • § 103 až 106 – exekuce

• Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

  • § 187 až 189 – daňová exekuce srážkami ze mzdy

• Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

  • § 50 – dohody o srážkách z dávek (ze mzdy)

  • § 97 odst. 6 – poskytnutí údajů o exekucích zaměstnavatelem orgánům nemocenského pojištění

  • § 116 odst. 6 písm. d) a e) – údaje od orgánů nemocenského pojištění zaměstnavateli

  • § 159 – exekuce

• Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 53 – rozhodování zdravotních pojišťoven

• Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů

• Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

• Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů

  • § 43 odst. 1 – zaměstnavatelé/plátci jsou zahrnuti do součinnosti, která se týká období až 12 měsíců před zahájením insolvence (od 1. 10. 2024)

  • § 109 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 2 – účinky zahájení řízení

  • § 111 odst. 2 – vyživovací povinnost

  • § 136 odst. 3 – způsob úhrady zálohy a hotových výdajů insolvenčního správce (od 1. 10. 2024)

  • § 207 odst. 2 – rozsah zahrnutí příjmů do majetkové podstaty

  • § 398 odst. 3 – rozsah měsíčních splátek

  • § 406 odst. 3 písm. a) a d), § 406 odst. 5, § 411 odst. 1 – srážky z příjmu k oddlužení

  • § 412a až § 414 – splnění oddlužení, osvobození dlužníka od placení pohledávek

• Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů

  • § 2 – výše životního minima jednotlivce

• Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

  • § 26 odst. 1 písm. a) – normativní náklady na bydlení v nájemních bytech

• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále OZ)

  • § 2045 až § 2047 – dohody o srážkách ze mzdy

  • § 697, § 760 až 765, § 910 až 923 – výživné

  • § 3073 – přechodné ustanovení k 1. 1. 2014

• Zákon č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

  • čl. II bod 8 – přechodné ustanovení k 28. 2. 2017

• Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 10 – výživné

• Nařízení vlády č. 436/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima

• Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění nařízení vlády č. 91/2019 Sb. a od 1. 7. 2020 ve znění nařízení vlády č. 62/2020 Sb., od 1. 10. 2022 nařízení vlády č. 289/2022 Sb., od 1. 1. 2023 nařízení vlády č. 466/2022 Sb.

• Vyhláška č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění pozdějších předpisů

  • Dnem 1. 7. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném), v němž je obsažena i novela OSŘ, exekučního řádu a insolvenčního zákona. Pro exekuce bude využíván v praxi až v následujících letech.

  • Od 1. 1. 2022 je v účinnosti nový odstavec 5 v § 33 zákona č. 120/2001 Sb., který stanovil okruh údajů, které je plátce mzdy povinen sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost.

  • Od 1. 1. 2023 je v účinnosti § 34 odst. 3 a 4 zákona č. 120/2001 Sb., který stanovuje pojem "kvalifikovaný plátce" a takových zaměstnavatelů se bude týkat za určitých konkrétních podmínek povinnost zasílat součinnost datovým souborem.

 NahoruKomentář

V § 147 ZP jsou v návaznosti na § 146 písm. a) ZP konkretizovány případy srážek ze mzdy stanovené zákoníkem práce nebo zvláštními zákony. V odstavci 1 jsou kromě srážek na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, pojistného na sociální a zdravotní pojištění uvedeny případy, kdy si zaměstnavatel může srazit své pohledávky i bez souhlasu zaměstnance – viz písmena c) až e).

S účinností od 1. 10. 2023 byly ve znění písmena c) a e) provedeny změny, které se týkají rozšíření textace: Slova "nebo platu" byly doplněny "plat nebo odměnu z dohody". Opětovně se do § 147 promítá doplnění o rozšíření související s odměnami z dohod, které nebyly v zákoníku práce v daném ustanovení uvedeny. Ovšem postižitelné příjmy z dohod byly, jelikož jako postižitelný příjem je uvádí § 299 OSŘ.

Výčet těchto případů je samozřejmě nadále taxativní, takže v jiných případech by musela být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy podle § 2045 až 2047 OZ nebo v případech dohod uzavřených do 31. 12. 2013 podle tehdejšího § 327 ZP (viz dále k odstavci 3).

Od zde komentovaných ustanovení se nelze odchýlit, neboť to výslovně, i když nepřímo, zakazuje zákon (§ 1 odst. 2 OZ).

 NahoruExekuce

V odstavci 2 jsou rámcově upraveny případy výkonu rozhodnutí či exekuce s odkazem na zvláštní právní předpisy. Exekuce lze členit na soudní a úřední (správní). Soudní exekuce nařizuje soud nebo vede soudní exekutor, správní exekuce nařizuje příslušný správní úřad (zejména finanční úřad, úřad územního samosprávného celku, orgán sociálního zabezpečení) nebo jiná zákonem pověřená organizace (zdravotní pojišťovna k vymožení nedoplatků pojistného). Soudní exekucí je i oddlužení plněním splátkového kalendáře (tzv. osobní bankrot), popřípadě nepatrný konkurz podle insolvenčního zákona. Zaměstnavatelé se při těchto exekucích řídí poučením v usnesení soudu nebo v exekučním příkazu, v nichž je uvedena zejména vykonatelnost (obvykle i nepravomocného rozhodnutí).

V odstavci 3 zákon výslovně zakazuje srážky ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, což vychází z článku 9 Úmluvy č. 95 Mezinárodní organizace práce o ochraně mzdy (1949), publikované pod č. 411/1991 Sb. Dále zákon zakazuje srážky ke složení peněžních záruk (kaucí) nebo k úhradě smluvních pokut. V odstavci 3 větě druhé zákon výslovně a záměrně připomíná, že srážky ze mzdy k náhradě škody (způsobené zaměstnancem zaměstnavateli) jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.

 NahoruPostup provádění srážek

V § 148 ZP je rámcově vymezen postup při provádění srážek ze mzdy. Z hrubé mzdy se přednostně srazí daň z příjmu ze závislé činnosti (daňová záloha) a pojistné na sociální a zdravotní pojištění. V dalším postupu zákon odkazuje, že srážky je možné provést jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v OSŘ. Jde konkrétně o ustanovení zejména § 276-281, § 285 a § 286 OSŘ. Všechny srážky ze mzdy jsou tak prováděny jednotným postupem, a to i když by nešlo o exekuce. To se týká i dohod o srážkách ze mzdy podle OZ.

Po srážce daňové zálohy a sociálního a zdravotního pojistného se všechny další srážky provádějí z takto vzniklé čisté mzdy. Pro účely jejího zjištění nelze při daňovém zvýhodnění na poplatníkem vyživované děti brát v úvahu daňový bonus (není součástí daňové zálohy) – viz k tomu novela OSŘ provedená zákonem č. 191/2020 Sb. (účinnost od 20. 4. 2020) a předtím usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 5. 2012, sp. zn. 3 VSOL 852/2011.

Jestliže zaměstnanec vykonává u téhož zaměstnavatele ještě práci v jiném pracovněprávním vztahu, kterou § 277 odst. 2 OSŘ označuje jako vedlejší činnost (pro účely exekucí by mohlo jít jak o další pracovní poměr, tak i o dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce), tyto příjmy se pro účely srážek sčítají a srážky se provádějí z čisté mzdy (odměny) z jejich součtu.

Výpočtová základna pro tyto účely je odvozena ze součtu:

1. životního minima jednotlivce (§ 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a nařízení vlády č. 436/2022 Sb.), které pro rok 2024 činí 4 860 Kč, a

2. normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy (nájemních bytech), stanovených pro obec velikosti alespoň 70 000 obyvatel (§ 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře) na částku 14 197 Kč. Navýšení o 1 400 Kč se v roce 2024 nepoužije. Toto navýšení bylo určeno jen pro rok 2023.

Součet částek podle bodů 1 a 2 v roce 2024 činí 19 057 Kč, přičemž se postupuje dále jako v roce 2023:

Nezabavitelná částka je rovna úhrnu dvou třetin výše uvedené částky, tj. 12 704,67 Kč, a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinný povinen poskytovat výživné. Výsledná částka se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou tedy stanoveny:

A. dvě složky nezabavitelné částky, a to:

a) na osobu povinného – nařízení vlády pro ni nepřesně používá legislativní zkratku "nezabavitelná částka", a

b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné,

přičemž celková nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu,

B. a dále částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy).

Tedy:

Aa) 12 704,67 Kč

Ab) 3 176,17 Kč

B. 1,5násobek částky 19 057 Kč, tj. 28 585,50 Kč, tj. zaokrouhleno na 28 586 Kč.

Z toho 1/3 jako maximální výše zbytku čisté mzdy 9 528 Kč (po zaokrouhlení)

Nezabavitelnou částku povinného (dlužníka) tvoří nezabavitelná částka Aa), a pokud má povinnost poskytovat výživné, připočítá se tolik násobků částky Ab), kolika osobám je povinen výživné poskytovat.

Vyživovací povinnost upravuje občanský zákoník. Posuzování, na které tyto osoby se částka Ab) počítá, stanoví pro některé případy § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. Podle tohoto ustanovení se na manžela povinného započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky – položka Ab), i když má samostatný příjem (manželé nemusí žít ve společné domácnosti). Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá (je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, tyto vyživované osoby se započítávají).

Ustanovení § 3 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. požaduje, aby se celková nezabavitelná částka zaokrouhlila na celé koruny nahoru. Nejsou tak zaokrouhlovány jednotlivé složky této částky Aa) a Ab), ale je zaokrouhlován až jejich součet u každého zaměstnance – povinného. Protože je třeba tyto složky vyjádřit v zákonné měně, tj. v korunách a haléřích, bývá obvykle nutné je zaokrouhlit na celé haléře nahoru. Zaokrouhlování nahoru zde sice není právním předpisem výslovně předepsáno, ale pro mzdové účely je typické.

Podle § 4 odst. 1 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. při zvýšení částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období (tj. zúčtovací období), do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují (výplatním obdobím je nutné – na rozdíl od období splatnosti – rozumět období, za které jsou mzda či plat zúčtovány k výplatě). Protože úprava normativních nákladů na bydlení nastává k 1. 1. 2024, je třeba použít nově dané částky poprvé za lednové zúčtovací období, tedy pro srážky ze mzdy či platu za leden 2024.

 NahoruPaušální náhrada nákladů zaměstnavatelů

Novelou OSŘ publikovanou pod č. 286/2021 Sb. s účinností od 1. 1. 2022 nastává zásadní změna, která umožňuje, aby si zaměstnavatelé jako plátci mzdy odečítali od sražených částek paušálně stanovenou náhradu nákladů. Její výše činí 50 Kč měsíčně a stanoví ji § 4d vyhlášky č. 485/2000 Sb. ve znění vyhlášky č. 517/2021 Sb. Tato částka přísluší plátci mzdy nebo jiného příjmu, i když provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému (např. současně ze mzdy či platu a odměny z DPČ či DPP).

Nová právní úprava se opírá o § 270 OSŘ, v němž na konci odstavce 2 byl doplněn tento text: "Plátce mzdy má vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného. Náklady plátce mzdy jsou náklady výkonu rozhodnutí. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena podle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1 OSŘ ze sražené částky před jejím vyplacením nebo zasláním, zaniká." Dále v tomto textu jen "náhrada nákladů".

Pokud si tedy plátce mzdy neodečte náhradu nákladů z provedených srážek, které mají být vyplaceny oprávněnému nebo zaslány soudu poté, co byl vyrozuměn o nabytí právní moci usnesení nebo doručením usnesení o pokračování ve srážkách ze mzdy novým plátcem mzdy nebo po povolení odkladu zastavení výkonu rozhodnutí, nárok na náhradu nákladů zaniká. Důvodem je, aby se tyto náhrady nenačítaly a nezvyšovalo to dluh zaměstnance.

Zaměstnavatel ovšem nemusí svůj nárok na náhradu nákladů uskutečnit a může ji tedy ponechat zaměstnanci jako benefit. Náhradu nákladů si plátce mzdy srazí z první třetiny zbytku čisté mzdy před všemi ostatními pohledávkami. Tato náhrada náleží prvnímu i dalšímu plátci mzdy.

Výše náhrady nákladů nesmí však přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru – viz § 4e vyhlášky č. 485/2000 Sb. (jde o třetinu zbytku čisté mzdy).

Náhrada nákladů ale nenáleží veřejnoprávním plátcům příjmů, jakými jsou dávky státní sociální podpory, které nejsou vypláceny jednorázově (např. rodičovský příspěvek), dávky nemocenského pojištění, důchody, ale též zaměstnavatelům, kteří vyplácejí jen odstupné nebo obdobná plnění, peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy a náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nebo po skončení pracovní neschopnosti.

Plátce mzdy odečítá náhradu nákladů poté, co byl exekučním orgánem vyrozuměn o tom, že usnesení (exekuční příkaz) nabylo právní moci. U nového plátce mzdy se takto postupuje, jakmile obdrží od exekučního orgánu usnesení, že má ve srážkách pokračovat. To ovšem nebrání plátci mzdy, aby jakmile začne provádět srážky a sražené částky zatím deponovat, odečetl z každého měsíčního příjmu povinného náhradu nákladů a rovněž ji zatím deponoval.

Podle přechodných ustanovení novely OSŘ se paušální náhrada týká pouze srážek, které byly zahájeny po účinnosti této novely OSŘ, tj. po 1. 1. 2022. To znamená, že pokud byl např. vydán exekuční příkaz před uvedeným datem, srážka paušální náhrady se nepoužije.

Tato paušální náhrada se týká pouze výkonu rozhodnutí či exekuce, nikoliv insolvenčního řízení.

OSŘ stanoví další podrobnosti o tomto postupu a o výpočtu zabavitelné části mzdy (viz následující výklad). Provádět srážky ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení OSŘ, je nepřípustné, a to i kdyby s tím povinný souhlasil (§ 281 OSŘ). To kategoricky platí pro exekuce. Zákoník práce ale umožňoval provést srážky ve větším rozsahu na základě dohody o srážkách ze mzdy, nejde-li o srážky ve prospěch zaměstnavatele a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek, ani tím nebudou tyto srážky zkráceny. Je nepochybné, že k takovému provádění srážek ve větším rozsahu oproti OSŘ je nezbytný projev vůle zaměstnance – povinného (dlužníka). Zaměstnavatel sám není oprávněn srážky ve větším rozsahu provádět. Tato možnost ale byla novelou ZP provedenou s účinností od 1. 1. 2014 zákonem č. 303/2013 Sb. zrušena, a to vypuštěním věty druhé z § 148 odst. 2 ZP. Jestliže byl však souhlas zaměstnance vysloven před rokem 2014, postupuje se tak nadále na základě přechodného ustanovení k novele (čl. LXXX bod 1 zákona č. 303/2013 Sb.).

 NahoruPostup při výpočtu srážek od 1. 10. 2024

Konkrétně se při výpočtu srážek postupuje takto:

1. Vypočte se základní částka, která nesmí být povinnému sražena – nezabavitelná částka (viz dále).

2. Nezabavitelná částka se odečte od čisté mzdy a takto zjištěný zbytek čisté mzdy se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. Drobná částka (1 nebo 2 Kč), která zůstane po zaokrouhlení, se vyplatí povinnému (přičte se k základní částce). Zaokrouhlení se neprovádí, přesahuje-li zbytek čisté mzdy částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (v roce 2024 částku 28 586 Kč).

3. Zaokrouhlený zbytek čisté mzdy se dělí třemi, tj. na třetiny. Přesahuje-li však zbytek čisté mzdy částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, dělí se na třetiny jen tato částka (v roce 2024 mohou třetiny činit nejvýše 9 528 Kč).

Přitom nadále platí, že:

• 1. třetina je určena k vydobytí pohledávek oprávněných osob,

• 2. třetina slouží jen k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takových není, vyplatí se povinnému, pokud dlužník nesplňuje podmínku dle § 279 odst. 4 OSŘ (viz výklad níže),

• 3. třetina se vždy vyplatí povinnému.

Z uvedeného vyplývá, že nezabavitelnou (nepostižitelnou) část čisté mzdy tvoří:

1. nezabavitelná částka,
2. případná drobná částka vzniklá zaokrouhlením zbytku čisté mzdy,
3. třetí třetina zbytku čisté mzdy (v částce nejvýše 9 528 Kč),
4. není-li vůči povinnému uplatněna žádná přednostní pohledávka, též druhá třetina zbytku čisté mzdy.

4. Bez omezení se srazí potřebná částka ze zbytku čisté mzdy přesahujícího částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (v roce 2024 částku 28 586 Kč, o 2 100 Kč méně než v roce 2023). Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy (plně zabavitelnou část mzdy/platu/odměny). Jsou-li vůči povinnému uplatněny přednostní pohledávky, je nutné nejprve připočíst k druhé třetině takovou část z plně zabavitelné části zbytku čisté mzdy, aby mohly být pokryty přednostní pohledávky (a nemuselo dojít k jejich odsunutí či krácení). Teprve "zbytek této části zbytku" čisté mzdy musí být připočten k první třetině. Není-li vůči povinnému uplatněna žádná přednostní pohledávka, je celá plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy připočtena k první třetině.

Změna postižení druhé třetiny od 1. 10. 2024

Změnou OSŘ s účinností od 1. 10. 2024 byla způsobena poměrně zásadní úprava pro výpočty srážek ve vztahu použití a zabavení 2. třetiny výpočtu. Týká se dlužníků, za kterými jsou vedeny čtyři a více výkonů rozhodnutí a usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení, které obsahuje vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí, které bylo doručeno plátci mzdy (v souladu s § 279 odst. 4 až 7 OSŘ).

Kdy se toto pravidlo nepoužije, uvádí § 279 odst. 5 OSŘ.

5. Přednostními pohledávkami podle § 279 odst. 2 OSŘ jsou:

• pohledávky výživného a od 1. 7. 2021 pohledávky Úřadu práce na vrácení náhradního výživného,

• pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví,

• pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy,

• pohledávky daní a poplatků a jiných obdobných plnění,

• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění (úrazové pojištění není uplatněno),

• pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

• pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,

• pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,

• pohledávky regresní náhrady podle ZNP a též

• pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (jde o jediný případ přednostní pohledávky zaměstnavatele).

Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, a pokud je sráženo jen na přednostní pohledávky, uspokojí se z ní nejprve bez zřetele na pořadí pohledávky výživného (mají zvláštní postavení), dále od 1. 7. 2021 pohledávky Úřadu práce na vrácení náhradního výživného a teprve pak podle svého pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li druhá třetina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných (to má absolutní přednost) a pak teprve nedoplatky výživného za dřívější dobu (dlužné výživné). Dlužné výživné se uspokojuje podle poměru běžného výživného, tj. opět bez ohledu na pořadí. Jestliže by však z druhé třetiny nebylo kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Obdobná pravidla budou platit pro srážky na pohledávky vratek náhradního výživného.

Přednost pohledávky pro možnost využít druhou třetinu zbytku čisté mzdy je tak dána povahou pohledávky, nikoliv tím, zda jde o exekuci či nikoliv. Uvedené pohledávky jsou proto přednostními jak v případě, že srážky ze mzdy byly uloženy nařízením výkonu rozhodnutí či exekucí, tak i jestliže byly stanoveny dohodou o srážkách ze mzdy (typicky u výživného). Na druhé straně přednost pohledávky není dána tím, že jsou srážky ze mzdy nařízeny exekučním rozhodnutím. Proto výživné zajištěné dohodou o srážkách ze mzdy je přednostní pohledávkou, na rozdíl od splátek soukromé půjčky, i když je k jejímu vymožení nařízena exekuce. To vyplývá z § 148 odst. 2 ZP, na jehož základě veškeré srážky ze mzdy smějí být provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v OSŘ. Názory, že výkon rozhodnutí či exekuce mají přednost před dohodami o srážkách ze mzdy, popřípadě že výživné srážené na základě dohody o srážkách ze mzdy není přednostní pohledávkou, jsou v rozporu s principem jednoty právního řádu – právní úprava srážek ze mzdy v ZP je úpravou centrální, neboť mzda či plat jsou pracovněprávními instituty. Přednostní pohledávky, resp. jejich části, které nemohly být uspokojeny z druhé třetiny, se přesouvají do třetiny první, kde však ztrácejí svou přednostní povahu.

V rámci nových ustanovení v § 279 odst. 4 až 7 OSŘ je tedy mimo přednostní pohledávky stanovené v § 279 odst. 2 OSŘ nutné reagovat samotným plátcem při postihování mzdy na způsob provedení u zaměstnanců/dlužníků, za kterými jsou nařízeny nejméně 4 výkony rozhodnutí splatných peněžitých pohledávek a usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí (§ 294 odst. 3 OSŘ) bylo doručeno plátci mzdy.

Rozšířené povinnosti plátců jsou doplněny v § 301 odst. 3 OSŘ. Pokud je plátce například bankou nebo jiným plátcem, který ze své úřední činnosti zjišťuje, že povinný splňuje podmínku nařízených nejméně 4 výkonů rozhodnutí, tak musí plátce příjmu reagovat v zúčtování a zpracování srážek a postihnout i bez doložení dlužníkem také druhou třetinu, pokud to nevylučují další podmínky dle § 279 odst. 5 OSŘ.

6. Z první třetiny jsou všechny pohledávky (přednostní i ostatní) uspokojovány podle svého pořadí, s výjimkou paušální náhrady nákladů zaměstnavatele ve výši 50 Kč za měsíc, které se v první třetině srazí vždy první. Pohledávky, na které v důsledku jejich horšího pořadí nezbydou peníze, musejí vyčkat, až jim v následujících výplatních obdobích uvolní místo některá již uhrazená pohledávka, nebo až bude možné srazit i na ně částku díky vyššímu příjmu povinného.

7. O pořadí pohledávek již bylo v tomto výkladu pojednáno. Je-li pro pořadí více pohledávek rozhodující stejný den (příslušná exekuční rozhodnutí či jiné listiny, např. dohody o srážkách ze mzdy, jsou doručeny plátci mzdy v tentýž den apod.), mají tyto pohledávky stejné pořadí (analogicky se tak uplatní i pro "neexekuce" § 280 odst. 3 OSŘ). Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. S touto výjimkou a s výjimkou výživného (resp. nově i vratky náhradního výživného), jak bylo uvedeno v bodě 5, nikdy nedochází při srážkách ze mzdy k poměrnému uspokojování (krácení) více pohledávek. Pohledávka s lepším pořadím má přednost před pohledávkou s pořadím horším.

 NahoruZákladní nezabavitelná částka dlužníka

Nezabavitelnou částku povinného (dlužníka) tvoří nezabavitelná částka Aa), a pokud má povinnost poskytovat výživné, připočítá se tolik násobků částky Ab), kolika osobám je povinen výživné poskytovat. Vyživovací povinnost upravuje nyní občanský zákoník. Posuzování, na které tyto osoby se částka Ab) počítá, stanoví pro některé případy § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. .

 NahoruNařízení vlády o nezabavitelných částkách

Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela povinného započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem (manželé nemusí žít ve společné domácnosti). Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá (je-li ale výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, tyto vyživované osoby se započítávají).

Nařízení vlády o nezabavitelných částkách (§ 3 nařízení vlády č. 595/2006 Sb.) požaduje, aby se celková nezabavitelná částka zaokrouhlila na celé koruny nahoru.

Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. při zvýšení částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období (tj. zúčtovací období), do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují (výplatním obdobím je nutné – na rozdíl od období splatnosti – rozumět období, za které jsou mzda či plat zúčtovány k výplatě). Protože poslední zvýšení normativních nákladů na bydlení nastalo k 1. 1. 2023, bylo nutné použít dané částky poprvé za lednové zúčtovací období, tedy pro srážky ze mzdy či platu za leden 2023. Obdobná situace vzniká s úpravou normativních nákladů na bydlení k 1. 1. 2024, ale směrem dolů. Částka normativních nákladů pro výpočet je stanovena bez mimořádného navýšení. Nově stanovené částky se použijí pro výpočet srážek ze mzdy od 1. 1. 2024. Poprvé tedy v zúčtování měsíce ledna 2024.

 NahoruZměna související s počátkem provádění srážek u plátce

Nové ustanovení § 282a OSŘ se použije na exekuční příkazy či usnesení o změně plátce mzdy doručené plátci mzdy od 1. 10. 2024 a to bez ohledu na to, kdy byla zahájena samotná exekuce.