č. 181/2004 Sb. NSS, Azyl: k povinnosti tvrdit azylové důvody
č. 181/2004 Sb. NSS
Azyl: k povinnosti tvrdit azylové důvody
k § 12 a § 16 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
Správní orgán má povinnost zjišťovat skutečnosti rozhodné pro udělení azylu podle § 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, jen tehdy, jestliže žadatel o udělení azylu alespoň tvrdí, že existují důvody v tomto ustanovení uvedené. V opačném případě žádost jako zjevně nedůvodnou podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) téhož zákona zamítne. Nedojde-li k zamítnutí žádosti ve lhůtě 30 dnů od zahájení správního řízení, vydá správní orgán negativní rozhodnutí dle § 12 citovaného zákona; to však neznamená, že by správnímu orgánu za této situace vznikla povinnost domýšlet právně relevantní důvody pro udělení azylu žadatelem neuplatněné a činit posléze k těmto důvodům příslušná skutková zjištění. Povinnost zjistit skutečný stav věci dle ustanovení § 32 spr. ř. má správní orgán pouze v rozsahu důvodů, které žadatel v průběhu správního řízení uvedl.
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2003, čj. 2 Azs 27/2003-59)
Prejudikatura: srov. Výběr soudních rozhodnutí ve věcech správních č. 70/1995-11.
Věc: Thi Binh N. (Vietnamská socialistická republika) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobkyně.
Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 3. 5. 2002 nebyl žalobkyni (pozdější stěžovatelce) udělen v České republice azyl z důvodů nesplnění podmínek uvedených v § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, a zároveň bylo vysloveno, že se na ni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 citovaného zákona
Proti tomuto rozhodnutí brojila stěžovatelka včasným opravným prostředkem u Vrchního soudu v Praze. U něj řízení nebylo do konce roku 2002 skončeno a věc byla předána Krajskému soudu v Plzni k dokončení řízení jako žaloba Krajský soud žalobu zamítl.
Proti jeho rozsudku podala stěžovatelka kasační stížnost. Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Stěžovatelka je narozena dne 19. 9. 1959, vietnamské národnosti, rozvedená matka dvou nezletilých dětí. Dle vlastního udání nemá cestovní doklady, neboť cestovní pas jí sebrali převaděči na Ukrajině. Vyznává buddhismus, nikdy nebyla členkou politické strany. Má středoškolské vzdělání, pracovala 14 let jako účetní, v roce 1991 byla propuštěna a od té doby nemohla najít zaměstnání. Před odjezdem prodala ve Vietnamu dům, je nemajetná, nemá nárok na žádný důchod ani sociální dávku. Svou vlast opustila v srpnu roku 2001 z ekonomických důvodů. Za hlavní příčinu žádosti o udělení azylu označila to, že ve Vietnamu byla nezaměstnaná, nemohla najít práci a od přátel slyšela, že najít práci v České republice je snazší a vydělat si na živobytí je příjemnější než ve Vietnamu. Z protokolu o výslechu pak soud zjistil, že ze zaměstnání byla žalobkyně propuštěna v souvislosti se snižováním počtu administrativních pracovníků a při hledání nového zaměstnání se neobrátila se žádostí o pomoc na žádný státní orgán. Po ztrátě zaměstnání provozovala doma malé občerstvení a tím si vydělala na obživu. V České…
