§ 27 ZP Případy zdánlivosti (nicotnosti) kolektivní smlouvy

2.1.27

§ 27 ZP Případy zdánlivosti (nicotnosti) kolektivní smlouvy

JUDr. Bořivoj Šubrt, JUDr. Věra Bognárová

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 4a – zákazy odchýlit se od zákona

  • § 307 – vznik práva z více právních jednání a jejich kolize

• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

  • § 554 – důsledky zdánlivého právního jednání

  • Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů

    • § 7a – rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně

 NahoruPřípady, kdy se k ujednání podnikové kolektivní smlouvy nepřihlíží

Kromě pravidel o neplatnosti právního jednání uvedených v § 574 až 588 OZ (např. v případě, jestliže se ujednání příčí dobrým mravům, nebo odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, nebo pokud má být podle něho plněno něco nemožného – § 580 OZ) stanoví občanský zákoník případy zdánlivého (nicotného) právního jednání, k němuž se nepřihlíží. Podle § 27 odst. 1 ZP se to týká ujednání podnikové kolektivní smlouvy, která by upravovala práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně (KSVS). Podniková kolektivní smlouva tak nemůže "podkročit" úroveň nároků zaměstnanců zakotvených ve smlouvě vyšší.

 NahoruExtenze kolektivní smlouvy

Komentované ustanovení dopadá i na případ, kdy je postupem podle § 7 a § 7a zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, rozšířena závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně na další zaměstnavatele (tzv. extenze kolektivní smlouvy). Extenze se provádí na celá odvětví či pododvětví na základě číselníku Klasifikace ekonomických činností podle sdělení Českého statistického úřadu uveřejněného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (CZ-NACE). Jestliže by byla takto rozšířena závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně na zaměstnavatele, jehož podniková kolektivní smlouva by upravovala některé nároky zaměstnanců v menším rozsahu, stala by se podniková kolektivní smlouva v těchto ujednáních nicotná (nepřihlíželo by se k ní), a to dnem, od něhož je pro zaměstnavatele kolektivní smlouva vyššího stupně závazná. Podle § 7a zákona č. 2/1991 Sb. je kolektivní smlouva vyššího stupně závazná od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně ve Sbírce zákonů.

 NahoruPlatnost a účinnost kolektivní smlouvy

Podmínkou platnosti a účinnosti každé kolektivní smlouvy jako celku je splnění formálních požadavků na toto právní jednání. Těmi jsou především písemná forma a podpis smluvních stran na téže písemnosti. V případě nesplnění těchto požadavků je kolektivní smlouva zdánlivá. Žádná práva a povinnosti z ní proto nevznikají.

 NahoruVíce kolektivních smluv vyššího stupně

Do 31. 7. 2024 podle § 7a zákona č. 2/1991 Sb., že byla-li kolektivní smlouva vyššího stupně rozšířena na další zaměstnavatele v určitém odvětví, nebyla na základě výjimky podle § 7a písm. e) zákona č. 2/1991 Sb. závazná pro zaměstnavatele v daném odvětví, pro které je závazná jiná kolektivní smlouva vyššího stupně. Současně s novelizací zákoníku práce provedenou s účinností od 1. 8. 2024 zákonem č. 230/2024 Sb. však došlo k novelizaci § 7a zákona č. 2/1991 Sb. Tím, že § 7a tohoto zákona vylučoval některé zaměstnavatele z ujednání kolektivní smlouvy vyššího stupně s rozšířenou závazností, docházelo k tomu, že tito zaměstnavatelé získávali v rámci daného odvětví určitou konkurenční výhodu. Tu mohli získat i tím, že předešli rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně tak, že byla sjednána jiná kolektivní smlouva vyššího stupně zpravidla s nižšími právy zaměstnanců. Od 1. 8. 2024 je výjimka původně upravená v § 7a písm. e) zákona č. 2/1991 Sb. pro zaměstnavatele, kteří jsou vázáni jinou kolektivní smlouvou vyššího stupně, zrušena. Tím se však na zaměstnavatele může vztahovat jak rozšířená kolektivní smlouva vyššího stupně, tak kolektivní smlouva vyššího stupně, kterou sjednal zaměstnavatel nebo organizace zaměstnavatelů, jíž je členem.

Tato skutečnost byla důvodem doplnění § 27 odst. 2 ZP, protože se muselo vyřešit, která KSVS bude závazná. Od 1. 8. 2024 platí, že k ujednáním kolektivní smlouvy vyššího stupně, která upravují práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně, jejichž závaznost byla rozšířena na další zaměstnavatele podle zákona o kolektivním vyjednávání, se nepřihlíží. Znamená to, že se na zaměstnance budou vztahovat ta ujednání KSVS, která jsou pro ně výhodnější.

S účinností od 1. 8. 2024 došlo k formulační změně v § 27 odst. 3 ZP. Pojem "listina", který je nyní obsažen v § 27 odst. 3 ZP o tom, že kolektivní smlouva musí být uzavřena písemně, nahrazuje pojmem "písemnost". To je obecná formulace současných právních předpisů souvisejících s elektronizací veřejné správy i soukromé sféry. Pojem "listina" v podstatě vylučoval použití elektronického podpisu. Pokud se ale použije pojem "písemnost", může být kolektivní smlouva podepsána i elektronickým podpisem.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2012

Novela ZP s účinností od 1. 1. 2012 odstranila některé vady právní úpravy a zpřesnila ji, i když je pro posuzování povahy neplatnosti právních úkonů složitější.

Od 1. 1. 2014

Novela ZP provedená s účinností od 1. 1. 2014 zákonem č. 303/2013 Sb. nahradila neplatnost kolektivní smlouvy, respektive jejich určitých závazků, zdánlivostí právního jednání – k němu se v uvedených případech nepřihlíží. To znamená, že takové právní jednání (označované dříve jako právní úkon) vůbec nenastalo. V případě, kdy by podniková kolektivní smlouva stanovila práva zaměstnanců z pracovněprávních vztahů v…