§ 27 Bezpředmětnost podnikové kolektivní smlouvy

Komentář

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

  • § 4a – zákazy odchýlit se od zákona

  • § 307 – vznik práva z více právních úkonů a jejich kolize

• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)

  • § 554 – důsledky zdánlivého právního jednání

• Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění

  • § 37-39, § 40 odst. 3–5 a § 41 – ustanovení o neplatnosti právních úkonů (týká se právních úkonů, tedy i kolektivních smluv, uzavřených před 1. 1. 2014)

Komentář

Částečná bezpředmětnost podnikové kolektivní smlouvy

Kromě pravidel o neplatnosti právního jednání uvedených v § 574 až 588 NOZ (např. v případě, jestliže se ujednání příčí dobrým mravům, nebo odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, nebo pokud má být podle něho plněno něco nemožného – § 580 NOZ) stanoví nový občanský zákoník případy zdánlivého (bezpředmětného) právního jednání, k němuž se nepřihlíží. Podle § 27 odst. 1 ZP se to týká ujednání podnikové kolektivní smlouvy, která by upravovala práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně (KSVS). Podniková kolektivní smlouva tak nemůže „podkročit“ úroveň nároků zaměstnanců zakotvených ve smlouvě vyšší.

Extenze kolektivní smlouvy

Komentované ustanovení dopadá i na případ, kdy je postupem podle ustanovení § 7 a § 7a zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, rozšířena závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně na další zaměstnavatele (tzv. extenze kolektivní smlouvy). Extenze se provádí na celá odvětví či pododvětví na základě číselníku Odvětvové klasifikace ekonomických činností, vedeného Českým statistickým úřadem (CZ-NACE, dříve OKEČ). Jestliže by byla takto rozšířena závaznost vyšší smlouvy na zaměstnavatele, jehož kolektivní smlouva by upravovala některé nároky zaměstnanců v menším rozsahu, stala by se v těchto ujednáních bezpředmětná (nepřihlíželo by se k ní), a to dnem, od něhož je pro zaměstnavatele vyšší kolektivní smlouva závazná. Podle ustanovení § 7a zákona č. 2/1991 Sb. je ta závazná od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně ve Sbírce zákonů.

Úplná bezpředmětnost

Podmínkou relevantnosti každé kolektivní smlouvy jako celku je naplnění formálních požadavků, tj. písemná forma a podpis smluvních stran na téže listině. Před 1. 1. 2014 by kolektivní smlouva byla podle § 20 odst. 3 ZP (ve znění po novele ZP od 1. 1. 2012, platné do 31. 12. 2013) při porušení těchto podmínek vždy, tj. absolutně neplatná. Znění § 27 odst. 2 ZP nahrazuje tuto neplatnost zdánlivostí (bezpředmětností) kolektivní smlouvy. V praxi však k takovému pochybení nedochází. Z ničeho ale nevyplývá, že by musela být kolektivní smlouva smluvními stranami parafována na každé straně textu. Samostatně nemusí být ani podepsány přílohy tvořící součást kolektivní smlouvy (nejsou sami o sobě právním jednáním).