dnes je 26.12.2024
Input:

§ 276-277 ZP Základní ustanovení k informování zaměstnanců

18.7.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 13 minut

2.12.276
§ 276–277 ZP Základní ustanovení k informování zaměstnanců

Mgr. Pavel Knebl

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 1 písm. b) – právní vztahy kolektivní povahy

    • § 62 – hromadné propouštění

    • § 108 – účast zaměstnanců na řešení otázek BOZP

    • § 200 a 203 odst. 2 písm. a) a b) – překážky v práci z důvodu obecného zájmu při zastupování zaměstnanců

    • § 278–280 – právo zaměstnanců na informace a projednání

    • § 281–285 – rada zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

    • § 286 – působení odborových organizací u zaměstnavatele

    • § 287 – právo odborové organizace na informace a projednání

    • § 339 – přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele

    • § 363 – výčet ustanovení, kterými se implementuje právo EU

  • Listina základních práv a svobod

    • článek 27 – koaliční svoboda

  • Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § § 10,12 a 23 – přestupky a správní delikty na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance

  • Zákon č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti, ve znění pozdějších předpisů

    • § 54 – ochrana zástupců zaměstnanců

  • Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, ve znění pozdějších předpisů

Úvodní poznámka

Tzv. adaptační klauzule přizpůsobení nabyla účinnosti 8. června 2011 novelou zákoníku práce. Důvodem byla transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na úrovni Společenství a skupinách podniků působících na úrovni Společenství (přepracované znění). Jedná se o přepracované znění směrnice Rady 1994/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství.

Směrnice 2009/38/ES přinesla zejména tyto hlavní změny:

  • Evropská rada zaměstnanců se zabývá jen nadnárodními informacemi a projednáními podle definice ve směrnici (tzn. záležitosti týkající se nadnárodního podniku jako celku nebo alespoň dvou podniků či organizačních složek nacházejících se ve dvou různých členských státech). To platí i pro dohodnuté postupy informací a projednávání;

  • propojení nadnárodní a vnitrostátní úrovně informování a projednání (povinnost výslovně upravit v ujednání, jak budou tyto úrovně propojeny). Informování a projednávání důležitých nadnárodních organizačních změn musí proběhnout na obou úrovních, takže jsou svým způsobem nezávislé, ale zároveň je zřejmé, že některé záležitosti budou současně tématem národní i nadnárodní úrovně, takže jsou propojené;

  • zpřesnění úlohy a pravomocí zástupců zaměstnanců (stanovení povinnosti informovat zaměstnance o průběhu informování a projednávání, výslovná úprava práva na samostatné jednání vyjednávacího výboru bez přítomnosti ústředí, výslovné ustanovení o právu na školení);

  • stanovení povinnosti oznámit evropským sociálním partnerům zahájení vyjednávání, výslovné ustanovení, že zástupci příslušných evropských odborových svazů mohou být na žádost vyjednávacího výboru přizváni jako poradci.

  • významná jsou i přechodná ustanovení, jejichž cílem je chránit již vyjednaná ujednání a podpořit nová. Ve stanovené době je možné je dojednat a změnit včetně prodloužení jejich účinnosti, aniž by se na ně vztahovala nová úprava. Ustanovení o postupu při podstatných organizačních změnách se ale vztahuje na všechny případy.

Je nutné zmínit následující skutečnost. Od 1. ledna 2015 nabyl účinnosti zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. V oblasti věnované zástupcům zaměstnanců došlo k obrovské chybě, když je existence rady zaměstnanců závislá na působení odborové organizace. Zatímco obdobné ustanovení v zákoníku práce neexistuje, protože ho Ústavní soud zrušil svým nálezem č. 116/2008 Sb., kterým "zrovnoprávnil" všechny zástupce zaměstnanců, tedy odborovou organizaci, radu zaměstnanců a zástupce pro BOZP – zákon o státní službě vylučuje existenci rady zaměstnanců v případě vzniku odborové organizace. Není sporu o tom, že jde o porušení rovnosti, pohrdání Ústavním soudem, o rozpor se zákoníkem práce atd. Nerovnost je evidentní, stačí srovnat § 282 ZP a § 138 zákona č. 234/2014 Sb., který ve zrychleném legislativním procesu neprošel připomínkovým řízením.

Povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance

Zaměstnavatel je povinen informovat nejen zaměstnance v pracovním poměru, ale i ty, kteří pro něj pracují na základě dohod konaných mimo pracovní poměr. Způsobů informování je několik. Zaměstnavatel, pokud u něj nepůsobí odborová organizace nebo rada zaměstnanců nebo zástupce pro oblast BOZP (nález Ústavního soudu č. 116/2008 Sb. určil jako rovnoprávné zástupce zaměstnanců, kteří tak mohou působit u zaměstnavatele vedle sebe), musí zaměstnance informovat přímo a stejně tak s nimi i danou problematiku projednávat. Pokud u zaměstnavatele působí zástupci zaměstnanců, potom je zaměstnavatel povinen se všemi příslušné záležitosti projednat a všechny informovat. Exkluzivní postavení odborových organizací tkví v tom, že ony jako jediné mohou vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvu a vyhlašovat stávku (viz zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání). Pochopitelně zákon garantuje ochranu všech zástupců zaměstnanců, kteří nesmějí být za výkon svých činností znevýhodněni či diskriminováni, ale nesmějí být ani zvýhodňováni. Pokud by ke zvýhodnění došlo, má každý zaměstnanec právo domáhat se ochrany soudní cestou.

Důvěrná informace

Novelou zákoníku práce v roce 2006, jako přímého důsledku transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci, došlo k podstatné změně. Co je důvěrná informace neposuzuje již výhradně zaměstnavatel, ale díky definici v odstavci 3 si mohou zástupci zaměstnanců sami vyhodnotit, zda o důvěrnou informaci jde či nikoliv. Neobjektivním, případně tendenčním posouzením důvěrnosti informace by mohla vzniknout zaměstnavateli škoda; proto musí být odpovědnost zvážena nejen zástupci zaměstnanců, ale i jimi přizvanými odborníky.

Formu informování zákon nestanovuje, je na zaměstnavateli, aby zvolil účinný, efektivní a prokazatelný způsob. Dochází-li k informování zaměstnanců prostřednictvím jejich zástupců, pak jim vzniká povinnost najít efektivní způsob, jak informace přenést. Pochopitelně se předpokládá součinnost zaměstnavatele, kterému zástupci přenos informací usnadňují.

Zaměstnavatel je povinen umožnit v pracovní době konání voleb. Zákon umožňuje konání voleb i mimo pracoviště zaměstnanců, pokud to provozní a technické podmínky vyžadují. Účast na volbách bude posuzována jako výkon práce, avšak za tuto dobu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, ledaže by to bylo sjednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno vnitřním předpisem.

Jako důsledek transpozice směrnice 2009/38/ES se výslovně upravuje povinnost informování a projednání na náležité úrovni vedení. To souvisí s propojením…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
        Nahrávám...