2.13.300
§ 300 ZP Množství práce a pracovní tempo
JUDr. Věra Bognárová
Úplné znění
Ustanovení související
-
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
-
§ 22 – kolektivní smlouva
-
§ 34 odst. 1 písm. a) – druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat
-
§ 34b odst. 1 – povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby
-
§ 38 odst. 1 písm. a) a b) – povinnost zaměstnavatele práci přidělovat a zaměstnance konat dohodnuté práce
-
§ 88 – přestávka na jídlo a oddech
-
§ 101 až 108 – bezpečnost a ochrana zdraví při práci
-
§ 109 odst. 2 – poskytování mzdy
-
§ 109 odst. 3 – poskytování platu
-
§ 287 odst. 2 písm. b) – projednání s odborovou organizací
-
§ 305 – vnitřní předpis
-
§ 317 – výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele
-
§ 349 – právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
-
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
-
Vyhláška č. 180/2015 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím matkám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání
NahoruPodmínky a způsob stanovení
Pokud zaměstnavatel množství požadované práce a pracovní tempo stanoví, musí dodržet níže uvedené podmínky:
1. Zaměstnavatel je povinen při určení množství požadované práce a pracovního tempa vzít v úvahu:
-
fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance,
-
předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
-
čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech.
Všechny tyto podmínky jsou rovnocenné, zaměstnavatel je všechny musí při stanovení množství práce zohlednit, a to v tom rozsahu, ve kterém jsou ve vztahu k výkonu jednotlivé práce vyžadovány. Pouze čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech je možné do určité míry považovat, s výjimkou bezpečnostních přestávek, za veličinu shodnou pro všechny zaměstnance. Fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance je možné posuzovat za použití "průměrného zaměstnance". Fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance se posuzují ve vztahu k výkonu konkrétní práce a k požadovaným činnostem vzhledem k jejich náročnosti, nutnosti soustředění, samostatného rozhodování nebo naopak opakovanosti a monotónnosti požadovaného tempa nebo potřeby rychlé reakce apod. Zaměstnavatel musí při určení vycházet také z délky pracovní doby a z jeho povinnosti poskytovat přestávky na jídlo a oddech podle § 88 ZP, případně z povinnosti poskytovat bezpečnostní přestávky. Přihlédnout zaměstnavatel musí k takové délce přestávky na jídlo a oddech, která je reálně u zaměstnavatele podle § 88 ZP poskytována na základě ujednání v kolektivní smlouvě nebo stanovení ve vnitřním předpisu.
Zvláštní pozornost je potřebné věnovat pracím, při kterých je zaměstnavatel povinen poskytovat bezpečnostní přestávku. Ty se poskytují při výkonu konkrétně uvedených prací, např. u řidičů, anebo obecně u vyjmenovaného způsobu výkonu prací podle § 33 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Práce spojené s monotonií, jakož i práce ve vnuceném pracovním tempu, musí být k omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců. Prací spojenou s monotonií se rozumí práce, při níž je charakteristické opakování stejných pohybových nebo úkolových úkonů s omezenou možností zásahu zaměstnance do jejich průběhu.
Monotonie se člení na:
- pohybovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se opakují jednoduché pohybové manuální úkony stejného typu,
- úkolovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se vyskytuje nízký počet a malá…
