č. 3315/2015 Sb. NSS, Pobyt cizinců: správní vyhoštění
č. 3315/2015 Sb. NSS
Pobyt cizinců: správní vyhoštění
k § 119 odst. 1 písm. b) bodu 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 140/2001 Sb., č. 428/2005 Sb., č. 161/2006 Sb. a č. 427/2010 Sb. (v textu jen „zákon o pobytu cizinců“)
Správní vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, lze uložit za opakované porušení v zásadě jakéhokoli právního předpisu či předpisů, ovšem jen za podmínky, že povaha takovéhoto opakovaného jednání cizince bude v konkrétním případě natolik nebezpečná veřejnému zájmu, veřejnému pořádku či jiným obecně chráněným významným hodnotám, že přiměřenou reakcí na toto jednání bude správní vyhoštění. Uvedené ustanovení tedy vychází ze zásady, že jednání cizinců má být posuzováno přísně individuálně, nikoli paušálně či formalisticky.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2015, čj. 2 Azs 98/2015-37)
Věc: Pham Duc H. proti Policii České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, o správní vyhoštění, o kasační stížnosti žalované.
Dne 18. 3.2011 bylo se žalobcem zahájeno řízení o správním vyhoštění, které bylo usnesením Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy (správní orgán I. stupně) ze dne 27. 4. 2012 zastaveno pro nepřiměřenost, neboť žalobci byl prokázán pouze jednodenní neoprávněný pobyt na území České republiky bez cestovního dokladu a víza. Následně žalobce podal žádost o povolení k trvalému pobytu; řízení o ní bylo usnesením zastaveno. Žalobce taktéž podal žádost o vízum za účelem strpění pobytu dle § 33 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců. Této žádosti ovšem vyhověno nebylo. Taktéž podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny, nicméně toto řízení bylo zastaveno usnesením, které následně napadl odvoláním. Dne 27. 4. 2012 byl žalobci vydán výjezdní příkaz s platností od 1. 5. do 14. 5. 2012, který však nerespektoval.
Dne 14. 2. 2013 byla provedena pobytová kontrola, načež bylo zjištěno, že v době kontroly se žalobce na území České republiky nacházel bez oprávnění k pobytu. Dne 2. 9. 2013 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, kterým žalobci uložil správní vyhoštění dle § 119 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona o pobytu cizinců a zároveň stanovil dobu 2 let, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států EU. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž žalovaná dne 22. 1. 2014 rozhodla tak, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušila a věc vrátila správnímu orgánu I. stupně k dalšímu řízení s odůvodněním, že se žalobce dopustil vytýkaného protiprávního jednání dle § 119 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona o pobytu cizinců, avšak nebyly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti při aplikaci § 119a odst. 2 a § 174a zákona o pobytu cizinců.
Správní orgán I. stupně tedy opětovně vyslechl žalobce i jeho manželku, které se dne 18. 3. 2013 narodila dcera. Následně bylo taktéž požádáno o nové závazné stanovisko Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, dle § 120a zákona o pobytu cizinců, ze kterého plyne, že vycestování do vlasti je možné. Poté správní orgán I. stupně rozšířil právní…
