č. 4160/2021 Sb. NSS, Správní trestání: přestupky v oblasti veřejné podpory; soudní řízení; stavení promlčecí doby
č. 4160/2021 Sb. NSS
Správní trestání: přestupky v oblasti veřejné podpory; soudní řízení; stavení promlčecí doby
k zákonu č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákonů č. 109/2009 Sb. a č. 236/2012 Sb. (v textu jen „zákon o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory“)
k § 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (v textu jen „zákon o přestupcích“)
k § 41 soudního řádu správního, ve znění zákonů č. 7/2009 Sb. a č. 303/2011 Sb.
V řízení o přestupcích podle zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, je vyloučeno, aby se po dobu vedení soudního řízení správního stavila promlčecí doba ať už podle § 32 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, nebo podle § 41 s. ř. s.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2020, čj. 29 Af 47/2018-102)
Prejudikatura: nález Ústavního soudu č. 47/2014 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 2264/13), č. 54/2020 Sb. (sp. zn. Pl. ÚS 15/19), č. 325/2020 Sb. (sp. zn. Pl. ÚS 4/20).
Věc: Městská část Praha 4 proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o rozkladu proti rozhodnutí o přestupku.
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „předseda“) rozhodnutím ze dne 9. 3. 2018 zamítl rozklad žalobkyně a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 4. 2017. Podle tohoto rozhodnutí se žalobkyně dopustila přestupku podle § 8a odst. 2 písm. b) zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, neboť při zaznamenání údajů o celkem devíti poskytnutých podporách malého rozsahu nedodržela zákonem stanovenou lhůtu pro zápis podpor malého rozsahu do centrálního registru podpor dle § 3a odst. 4 téhož zákona. Za toto jednání žalovaný uložil žalobkyni pokutu ve výši 7 900 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1 000 Kč.
Proti rozhodnutí předsedy podala žalobkyně včas žalobu. Namítla, že žalovaný ani předseda se nezabývali tím, zda došlo ke zvýhodnění příslušných podniků, a zjevně vyšli z toho, že již samotné poskytnutí podpory znamená takové zvýhodnění. Tento znak skutkové podstaty přestupku tak nebyl prokázán.
Podle žalobkyně se v daném případě nemohlo jednat o pokračující přestupek, neboť zde nebyl jednotný záměr pachatele za žalobkyni prováděla záznamy do centrálního registru podpor celá skupina zaměstnanců, přičemž se střídaly případy, kdy byla podpora zapsána včas, s případy opožděného zápisu. Pokračování by bylo možno dovozovat pouze v případě podpor poskytnutých příjemcům ve stejný den. V této souvislosti správní orgány nezdůvodnily, proč neprovedly žalobkyní navrhovaný důkaz listinou „Záznamy MČ Praha 4 v Registru de minimis“.
Žalobkyně též argumentovala, že se v daném případě nejednalo o trvající přestupek, nýbrž o jednorázový přestupek, který je spáchán uplynutím pátého pracovního dne ode dne poskytnutí podpory. Poukazuje k tomu na doktrínu, judikaturu a gramatický a logický výklad zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory. Pokuta navíc nebyla uložena za to, že v určitém časovém úseku chyběl v…
