č. 702/2005 Sb. NSS, Daň z příjmů: pojem „obdobný poměr“

Žalovaný několika rozhodnutími ze dne 12. 12. 2001 zamítl odvolání žalobkyně proti platebním výměrům Finančního úřadu Plzeň-jih, jimiž byla žalobkyni jako plátci daně vyměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 1996, 1997, 1998 za osoby, které u žalobkyně pracovaly a které podle žalovaného byly osobami ve vztahu k žalobkyni v poměru obdobném poměru pracovněprávnímu, takže byly poplatníky daně z příjmů fyzických osob a žalobkyně za ně jako plátce daně byla povinna tuto daň odvést.

Žalobkyně tato rozhodnutí úspěšně napadla u Krajského soudu v Plzni, který všechna napadená rozhodnutí rozsudkem ze dne 28. 5. 2004 zrušil pro nezákonnost a pro vady řízení. Žalovaný (stěžovatel) s krajským soudem nesouhlasil a jeho rozhodnutí napadl kasační stížností. Brojil proti právnímu závěru krajského soudu o tom, že mezi žalobkyni a pracovníky, kteří u ní vykonávali určité činnosti, nevznikl žádný poměr ve smyslu § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, a že tudíž stěžovatel a správce daně jako správní orgán první instance toto ustanovení na žalobkyni nesprávně aplikovali. Stěžovatel uvedl, že podle jeho názoru nelze „obdobný poměr“ ve smyslu ustanovení výše uvedeného vykládat shodně s pracovněprávním, služebním a členským poměrem, a to jako právní vztah mezi dvěma subjekty, které projevily shodnou vůli k jeho vzniku a shodnou vůli k založení vzájemných práv a povinností. Podle stěžovatele je při posouzení, zda určitý vztah spadá pod § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, klíčové to, jestli při práci pracovníka pro jinou osobu je tento pracovník povinen dbát příkazů oné osoby, zda mu tato osoba přiděluje práci a tuto práci řídí a kontroluje a zda je pracovník povinen pracovat podle pokynů této osoby. Pokud jsou uvedené znaky naplněny, jedná se podle stěžovatele v případě, že nedošlo mezi těmito osobami k uzavření pracovněprávního poměru, právě o „obdobný poměr“ ve smyslu uvedeného ustanovení.

Pokud - jak shledal krajský soud - byli pracovníci, kteří pracovali u žalobkyně, též v pracovním poměru k zprostředkovatelským agenturám, které ve vztahu k těmto pracovníkům jako svým zaměstnancům plnily své právní povinnosti, včetně povinnosti odvádět za ně daň z příjmů fyzických osob ve formě srážkové či zálohové, není to podle stěžovatele rozhodné pro posouzení vztahu těchto pracovníků k žalobkyni. Tento vztah je totiž podle stěžovatele nutno posuzovat především z hlediska toho, čích příkazů je dotyčný pracovník při výkonu práce povinen dbát. Navíc podle stěžovatele ne všichni…