č. 1389/2007 Sb. NSS, Správní řízení: náležitosti rozhodnutí
č. 1389/2007 Sb. NSS
Správní řízení: náležitosti rozhodnutí
k § 37 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění*)
k § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního k § 47 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)**)
k § 85a zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 501/2004 Sb.
Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zániku nároku na výplatu starobního důchodu podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, které v odůvodnění pouze odkáže na podklady okresní správy sociálního zabezpečení a příslušná zákonná ustanovení, aniž uvede jakoukoliv skutkovou a právní úvahu, včetně hodnocení důkazů, je nepřezkoumatelné ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2007, čj. 6 Ads 87/2006-36)
Věc: Ing. Karel H. proti České správě sociálního zabezpečení o starobní důchod, o kasační stížnosti žalované.
Žalovaná dne 3. 11. 2004 vydala rozhodnutí, v jehož výroku konstatovala, že výplata starobního důchodu za měsíce leden, únor a březen 2000 a za leden 2001 žalobci nenáleží podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, protože byl za tyto měsíce povinen platit v souvislosti s výkonem samostatné výdělečné činnosti zálohy na pojistné z měsíčního vyměřovacího základu, které byly vyšší než dvojnásobek částky životního minima platné pro jednotlivce. Jako důkaz označila příslušná hlášení o nesplnění podmínky ustanovení § 37 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění Okresní správy sociálního zabezpečení v České Lípě. Dále pak poukázala na to, že žalobce podle § 14 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, nepožádal o snížení vyměřovacího základu pro rok 2001, proto nemohlo být o snížení vyměřovacího základu za leden 2001 rozhodnuto. Závěrem konstatovala, že se tímto rozhodnutím realizuje rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 9. 2004 a že se předchozí rozhodnutí stěžovatelky z 18. 10. 2004 tímto rozhodnutím ruší.
Tomuto rozhodnutí předcházela mj. tři v podstatě shodná rozhodnutí žalované (ze dne 21. 5. 2003, 7. 10. 2004 a 18. 10. 2004), jež se lišila víceméně pouze ve specifikaci rozsudku krajského soudu, jenž byl tím kterým rozhodnutím žalované realizován.
Proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 11. 2004 se žalobce bránil žalobou. Žalovaná podle něj porušila zejména ustanovení § 78 odst. 5 s. ř. s., podle kterého je správní orgán vázán právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost správního rozhodnutí. Napadené rozhodnutí se svým odůvodněním v podstatě shoduje s předchozími rozhodnutími žalované, zvláště pak rozhodnutím ze dne 12. 8. 2002, které bylo zrušeno rozsudkem krajského soudu dne 24. 2. 2003, a oproti nim neuvádí žádné jiné skutečnosti. Žalovaná se tak v odůvodnění nikterak nevypořádala s právními závěry vyslovenými v citovaném rozsudku, a rozhodnutí tudíž postrádá zákonné náležitosti.
Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, napadené rozhodnutí dne 30. 3. 2006 zrušil. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je podle soudu zkratkovité s poukazy na jiná…
