č. 160/2004 Sb. NSS, Řízení před soudem: podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem

Žalovaná v květnu 2002 zamítla žalobcovu žádost o přiznání jednorázové částky s odůvodněním, že žalobce žádal o přiznání odškodění jako syn Josefa H., zemřelého 11. 9. 1943; zemřelý však byl československým politickým vězněm a na odškodnění této kategorie účastníků národního boje za osvobození se zákon č. 261/2001 Sb. nevztahuje.

Proti rozhodnutí podal žalobce opravný prostředek u Vrchního soudu v Olomouci podle procesních předpisů tehdy účinných. Protože vrchní soud do konce roku 2002 o věci nerozhodl, byla předána Nejvyššímu správnímu soudu k dokončení řízení (§ 129 odst. 2 a § 132 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí zrušil.

Žalobce v žádosti uvedl, že žádá odškodnění po svém otci Josefovi, který byl účastníkem domácího hnutí od roku 1939 do 11. 9. 1943. Připojil doklady, kterými osvědčil příbuzenský vztah a otcovo úmrtí, a zejména pak xerokopie částí publikací, které obdržel od Magistrátu Města Ostravy (jde o poválečné sborníky dokumentující protinacistický odboj na Ostravsku). Z nich plyne -aniž soud tyto dokumenty závazně jako důkazy hodnotil - že Josef H. byl členem ilegální odbojové organizace KSČ na Frenštátsku, 1. 6. 1943 byl při jednom ze zásahů okupační moci zatčen a při výsleších 9. 6. 1943 ubit gestapem (jeden z materiálů uvádí data 1. 7. 1943 a 9. 9. 1943). Dále žalobce k žádosti připojil osvědčení, vydané jeho matce Anně 16. 3. 1948, jímž Ministerstvo národní obrany podle § 8 zákona č. 255/1946 Sb. osvědčilo, že Josef H. byl účastníkem národního boje za osvobození a započítává se mu doba od 1. 6. 1943 do 10. 9. 1943 jako československému…