č. 2485/2012 Sb. NSS, Řízení před soudem: doručení rozhodnutí vyvěšením
č. 2485/2012 Sb. NSS
Řízení před soudem: doručení rozhodnutí vyvěšením
k § 42 odst. 4 soudního řádu správního
Postupu podle § 42 odst. 4 s. ř. s. (doručení vyvěšením rozhodnutí nebo jiné písemnosti na úřední desce soudu) je nezbytné využívat obezřetně a zpravidla jen v těch případech, kdy by snaha doručit každé osobě zúčastněné na řízení vedla s velkou pravděpodobností k podstatnému prodloužení délky či dokonce skončení řízení fakticky znemožnila nebo kdy by doručování jednotlivým osobám zúčastněným na řízení bylo sice technicky bezproblémové a v reálném čase proveditelné, avšak neúměrně finančně náročné.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 8. 2010, čj. 7 Afs 6/2010-201)
Prejudikatura: č. 489/2005 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 123/2005 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 60/05).
Věc: Akciová společnost CE WOOD proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o ochranu hospodářské soutěže, o kasační stížnosti žalovaného.
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kterým bylo zastaveno řízení v případě 80 veřejných zakázek malého rozsahu. Rozhodnutí o rozkladu napadl žalobce žalobou ke Krajskému soudu v Brně, který jej rozsudkem ze dne 23. 9. 2009 zrušil. Proti rozsudku krajského soudu podal žalovaný kasační stížnost.
V průběhu řízení o kasační stížnosti bylo dne 16.7. 2010 doručeno Nejvyššímu správnímu soudu podání subjektu Lesy České republiky, s. p. (zadavatel předmětných veřejných zakázek), nazvané „Žádost o zaslání dokumentů ve věci kasační stížnosti“, v němž se tento subjekt označil jako osoba zúčastněná na řízení.
Nejvyšší správní soud rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel v podané kasační stížnosti, a přitom shledal vadu uvedenou v odstavci 3, k níž musel přihlédnout z úřední povinnosti. (...)
Podle § 34 odst. 1 s. ř. s. jsou osobami zúčastněnými na řízení „osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, a ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku rozhodnutí soudu, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení práva osob zúčastněných na řízení uplatňovat“. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení je navrhovatel „povinen v návrhu označit osoby, které přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné na řízení, jsou-li mu známy. Předseda senátu takové osoby vyrozumí o probíhajícím řízení a vyzve je, aby ve lhůtě, kterou jim k tomu současně stanoví, oznámily, zda v řízení budou uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. [...] Současně s vyrozuměním je poučí o jejich právech. Obdobně předseda senátu postupuje, zjistí-li se v průběhu řízení, že je tu další taková osoba.“ Podle odstavce 3 citovaného ustanovení má osoba zúčastněná na řízení „právo předkládat písemná vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměna o nařízeném jednání a žádat, aby jí bylo při jednání uděleno slovo. Doručuje se jí rozhodnutí, jímž se řízení…
