č. 2579/2012 Sb. NSS, Zaměstnanost: zaměstnávání cizinců; povolení k zaměstnání
č. 2579/2012 Sb. NSS
Zaměstnanost: zaměstnávání cizinců; povolení k zaměstnání
k § 35 odst. 1 a § 92 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti*)
Pokud bylo pracovní místo, pro které cizinec žádá o povolení k zaměstnání, ohlášeno v souladu se zákonnými podmínkami, a nelze-li toto místo obsadit jinak s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil, úřad práce vydá povolení k zaměstnání (§ 92 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Úřad práce může obsaditelnost ohlášeného volného pracovního místa testovat způsobem, kterým zohlední aktuální situaci na trhu práce.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2011, čj. 6 Ads 139/2011)
Prejudikatura: č. 906/2006 Sb. NSS a č. 2347/2011 Sb. NSS.
Věc: Liudmyla K. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o vydání povolení k zaměstnání, o kasační stížnosti žalobkyně.
Dne 19. 2. 2010 podala žalobkyně žádost o povolení k zaměstnání na území České republiky jako pro členku družstva na místo nekvalifikovaného pracovníka. Úřad práce Brno-město (správní orgán) svým rozhodnutím ze dne 25. 3. 2010 žalobkyni nepovolil zaměstnání na uvedený druh práce. Rozhodnutí odůvodnil situací na trhu práce, konkrétně počtem nekvalifikovaných uchazečů o zaměstnání v evidenci správního orgánu k datu 23.32010.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, v němž napadala použití výroku, že se žalobkyni „nepovoluje zaměstnání“ pro rozpor s § 92 zákona o zaměstnanosti, a nepřezkoumatelnost rozhodnutí, neboť správní orgán nezjišťoval, zda dané místo lze vůbec obsadit některým z uchazečů o zaměstnání. Po řádném ohlášení volného pracovního místa totiž správní orgán nevyslal žádného z uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce k zaměstnavateli (k družstvu, jehož je žalobkyně členkou).
Žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 7. 2010 odvolání žalobkyně zamítl. K námitce týkající se dokazování obsaditelnosti volného pracovního místa žalovaný uvedl, že tuto námitku mohla žalobkyně uplatnit v řízení před správním orgánem, jde tedy o novou skutečnost či návrh na provedení nových důkazů ve smyslu § 82 odst. 4 správního řádu. Nadto je s ohledem na počet nekvalifikovaných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce zřejmé, že situace na trhu práce nedovoluje vydat rozhodnutí o povolení k zaměstnání.
V žalobě proti uvedenému rozhodnutí žalobkyně argumentovala totožně. Pokud jde o aplikaci správního uvážení žalovaným, žalobkyně se domnívá, že správní orgán v tomto případě nezákonně vybočil ze zákonných mezí tohoto uvážení.
Městský soud v Praze žalobu rozsudkem ze dne 3. 6. 2011 zamítl. Uvedl, že situace na trhu práce je jednou z podmínek pro povolení k zaměstnání cizince. Potvrdil také závěr žalovaného, že odvolací námitka týkající se nevyslání žádného z uchazečů k zaměstnavateli, byla novým skutkovým důvodem ve smyslu § 82 odst. 4 správního řádu. Dle názoru soudu se žalovaný řádně vypořádal s právními námitkami, v nichž žalobkyně nesouhlasila s aplikací § 92 zákona o zaměstnanosti. Tím, že žalovaný opřel rozhodnutí o situaci na trhu práce, tedy počet nezaměstnaných bez kvalifikace evidovaných u úřadu práce, nikterak nevybočil z mezí správního uvážení…
