č. 3770/2018 Sb. NSS, Školství: odvolání děkana na návrh akademického senátu
č. 3770/2018 Sb. NSS
Školství: odvolání děkana na návrh akademického senátu
k § 28 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
I. V řízení o odvolání děkana podle § 28 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, se nezkoumá protiprávnost jednání děkana. Akademický senát může podat návrh na odvolání děkana třebas i jen proto, že má rozdílné názory na správu fakulty. Platí tu však zákaz svévole, zákaz šikanózního jednání a zákaz diskriminace jak ze strany akademického senátu, tak ze strany rektora.
II. Rektor by měl zásadně návrhu akademického senátu na odvolání děkana podle § 28 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, vyhovět. Rozhodnutí, kterým návrhu akademického senátu nevyhoví, vydá rektor tehdy, pokud zjistí, že nejsou dány podmínky vytčené v § 28 odst. 2 zákona o vysokých školách (např. hlasování akademického senátu fakulty, které vyústilo v návrh na odvolání děkana, trpělo procesními vadami), pokud shledá důvody pro odvolání podané akademickým senátem nejasnými nebo neurčitými, respektive pokud dospěje k závěru, že odvolání děkana by hrubě poškodilo veřejnou vysokou školu nebo dotčenou fakultu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2018, čj. 10 As 60/2018-45)
Prejudikatura: č. 2597/2012 Sb. NSS.
Věc: doc. Ing. Jan V. proti rektoru Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava o odvolání děkana, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce byl rozhodnutím žalovaného ze dne 2. 11. 2017 na návrh Akademického senátu Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava odvolán z funkce děkana uvedené fakulty dle § 28 odst. 2 zákona o vysokých školách. Proti tomuto rozhodnutí se bránil žalobou u Krajského soudu v Ostravě. Krajský soud žalobu zamítl rozhodnutím ze dne 23. 1. 2018, čj. 22 A 191/2017-79. Zdůraznil rozdíl mezi § 28 odst. 2 a § 28 odst. 3 zákona o vysokých školách. Obě normy sice upravují odvolání děkana z funkce, nelze je však směšovat. V nynějším případě byl děkan odvolán rektorem na návrh akademického senátu fakulty ve smyslu § 28 odst. 2, rektor tedy nevykonával pravomoc podle § 28 odst. 3 (odvolání děkana rektorem z vlastního podnětu). V řízení podle § 28 odst. 2 není potřebné tvrdit a prokazovat nezákonnost jednání děkana, na rozdíl od odvolání podle § 28 odst. 3. Při postupu dle § 28 odst. 2 dle soudu „postačí, má-li akademický senát jinou představu o směřování fakulty než děkan, byť by děkan konal své povinnosti zcela řádně a ku prospěchu zájmů fakulty“. Diskrece rektora je tedy mnohem omezenější, nesmí však být dotčeny základní zásady mezí správního uvážení. Byť je odůvodnění napadeného rozhodnutí vskutku značně strohé, všechny podstatné skutečnosti z něj jednoznačně plynou. Žalovaný přezkoumal řádnost dosud proběhlých stadií procesu odvolání děkana a převzal důvody návrhu akademického senátu, z nichž je rozdílnost názorů na správu fakulty zřejmá.
Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Měl za to, že krajský soud nesprávně posoudil řádnost výkonu správního uvážení žalovaným. Stěžovatel upozorňuje, že byl do své funkce jmenován s…
