dnes je 3.12.2024

Input:

č. 3796/2018 Sb. NSS, Služební poměr: náhrada škody

č. 3796/2018 Sb. NSS
Služební poměr: náhrada škody
k § 98 odst. 1 a 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Dle § 98 odst. 1 a 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, odpovídá bezpečnostní sbor za škodu, která vznikla příslušníkovi při výkonu služby, v přímé souvislosti s ním nebo pro výkon služby, a která vznikla porušením právní povinnosti, jež sice není v rozporu s právní normou, ale je v rozporu s dobrými mravy.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 6. 2018, čj. 22 Ad 10/2017-28)
Prejudikatura: č. 26/1977 Sb. NS.
Věc: Vladimíra K. proti Generálnímu řediteli Vězeňské služby ČR o náhradu škody.

Dne 7. 8. 2015 v dopoledních hodinách vznesla žalobkyně vůči svému nadřízenému (vedoucímu oddělení vězeňské stráže Věznice a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Opava) požadavek na změnu dosažitelnosti v době víkendu s odkazem na množství již odpracovaných přesčasových hodin a možnost zastoupení některým z jejích spolupracovníků z jiné pracovní směny.
Kolem 12:00 téhož dne se žalobkyně na výzvu svého nadřízeného dostavila do místnosti eskortní směny, kde měla v přítomnosti dalších šesti spolupracovníků a svého nadřízeného podle jeho pokynu přednést opakovaně svůj požadavek na změnu dosažitelnosti. Následná výměna názorů, při které, jak vyplývá ze spisu, měla žalobkyně na rozdíl od ostatních účastníků po celou dobu stát, se měla týkat rozdělení pracovních směn a měla být vedena konfrontačním způsobem.
Po ukončení této schůzky se měla žalobkyně dostavit za jedním ze svých spolupracovníků, který ve své výpovědi potvrdil její silně rozrušený psychický stav. V následujícím týdnu kontaktovala žalobkyně psychiatričku s žádostí o pomoc. Dne 19. 8. 2015 se žalobkyně dostavila na vyšetření. Žalobkyni byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha s panickou úzkostí a nařízena medikace. Lékařská zpráva kvalifikovala následek jako akutní depresivní a stresový syndrom potvrzený psychiatrickým pracovištěm (položka 22) a hodnotila jej ve výši 200 bodů. Dne 14. 8. 2015 (pátek) byla žalobkyně uznána práce neschopnou, což bylo zaměstnavateli oznámeno telefonicky dne 16. 8. 2015 (neděle). Pracovní neschopnost trvala do 30. 9.2015.
V průběhu měsíce srpna kontaktovala žalobkyně s žádostí o prošetření události místopředsedu Nezávislého odborového orgánu Policie ČR. Událost byla následně prošetřena odborem kontroly Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR a ve formě informace postoupena Generálnímu řediteli Vězeňské služby ČR. Ze závěrů v informaci obsažených vyplynulo, že pracovní směny nebyly rozloženy zcela rovnoměrně a bylo možné jejich efektivnější plánování, za což je plně odpovědné vedení věznice. Ke konfrontaci ze dne 7. 8. 2015 informace uvedla, že řešení žádosti žalobkyně způsobem, který zvolil její nadřízený, bylo nevhodné.
Dne 29. 3. 2017 nevyhověl ředitel Věznice a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Vězeňské služby ČR Opava žádosti žalobkyně o náhradu škody na zdraví ve výši 62 743 Kč, která měla vzniknout v důsledku jednání nadřízeného pracovníka žalobkyně.
Odvolání žalobkyně zamítl Generální ředitel Vězeňské služby ČR dne 2. 6. 2017. Proti tomuto
Nahrávám...
Nahrávám...