č. 4590/2024 Sb. NSS, Rozšířený senát: zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany podané žadatelem z bezpečné země původu; prokázání hrozby vážné újmy v podobě vycestování cizince v rozporu s mezinárodními závazky
č. 4590/2024 Sb. NSS
Rozšířený senát: zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany podané žadatelem z bezpečné země původu; prokázání hrozby vážné újmy v podobě vycestování cizince v rozporu s mezinárodními závazky
k § 14a odst. 2 písm. d) a § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do 30. 6. 2023
Podle § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do 30. 6. 2023, žalovaný zamítne žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou, jestliže žadatel přichází ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu, a neprokáže, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze. To platí i ve vztahu ke skutečnostem svědčícím o hrozbě vážné újmy podle § 14a odst. 2 písm. d) téhož zákona.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 2. 2024, čj. 5 Azs 200/2021-62)
Prejudikatura: č. 611/2005 Sb. NSS, č. 2289/2011 Sb. NSS, č. 3632/2017 Sb. NSS a č. 4589/2024 Sb. NSS.
Věc: I. C. proti Ministerstvu vnitra o udělení mezinárodní ochrany, o kasační stížnosti žalobce.
V této věci se jednalo o posouzení otázky, zda v případě zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu jako zjevně nedůvodné podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, neboť žadatel přichází z bezpečné země původu, je žalovaný povinen odůvodňovat, zda by vycestování žadatele nebylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky ve smyslu § 14a odst. 2 písm. d) téhož zákona ve znění účinném do 30. 6. 2023.
Žalobce podal žádost o mezinárodní ochranu, kterou žalovaný rozhodnutím ze dne 16. 9. 2020 zamítl jako zjevně nedůvodnou. Podle žalovaného byla důvodem žádosti snaha žalobce zajistit si legální pobyt v České republice; žalobce neprokázal, že Moldavsko v jeho případě nelze považovat za bezpečnou zemi původu.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, kterou Městský soud v Praze zamítl rozsudkem ze dne 3. 6. 2021, čj. 2 Az 47/2020-27. Uvedl, že pokud žadatel o mezinárodní ochranu pochází z bezpečné země původu, posuzuje se, zda daná země skutečně splňuje podmínky definice bezpečné země původu i v případě tohoto konkrétního žadatele. Žalobce žádným způsobem neprokázal, že v jeho případě nelze Moldavsko mít za bezpečnou zemi původu, omezil se na obecná tvrzení o korupci. Žalovaný tudíž nepochybil, když žádost zamítl jako zjevně nedůvodnou dle § 16 odst. 2 zákona o azylu. Za takové situace se pak ani neměl důvod zabývat stěžovatelovou rodinnou situací, neboť ta se v případě postupu podle § 16 odst. 2 zákona o azylu s ohledem na § 16 odst. 3 téhož zákona neposuzuje.
Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. Nesouhlasil s tím, že lze v jeho případě považovat Moldavsko za bezpečnou zemi původu. Hrozí mu tam totiž trest odnětí svobody až na 17 let za trestný čin, který nespáchal; stěžovatel podrobně popsal své problémy a tyto závažné skutečnosti nelze překonat prostým odkazem na to, že Česká republika považuje Moldavsko za bezpečnou zemi původu. Stěžovatel poskytl věrohodnou výpověď a doložil…
