č. 4618/2024 Sb. NSS, Rozšířený senát: překážka, jež by vylučovala povolení či nařízení obnovy stavebního řízení
č. 4618/2024 Sb. NSS
Rozšířený senát: překážka, jež by vylučovala povolení či nařízení obnovy stavebního řízení
k § 94 odst. 5, části věty před středníkem zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)1) (v textu jen „stavební zákon z roku 2006“)
k § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu
Ustanovení § 94 odst. 5, část věty před středníkem, zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, nepředstavuje překážku, jež by vylučovala povolení či nařízení obnovy stavebního řízení dle § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu z důvodu zrušení územního rozhodnutí, které bylo podkladem pro vydání stavebního povolení. Stavební úřad musí při rozhodování, zda povolí či nařídí obnovu stavebního řízení, v každé jednotlivé věci zvážit, zda důvody zrušení územního rozhodnutí mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování ve stavebním řízení.
(Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 6. 2024, čj. 1 As 277/2022-54)
Věc: I. B. proti Magistrátu hlavního města Prahy o povolení obnovy stavebního řízení, o kasační stížnosti žalobce.
Prejudikatura: č. 1815/2009 Sb. NSS, č. 2838/2013 Sb. NSS, č. 2887/2013 Sb. NSS, č. 3873/2019 Sb. NSS a č. 3948/2019 Sb. NSS.
V projednávané věci šlo o posouzení právní otázky, zda zrušení územního rozhodnutí poté, co byla stavba povolena, pokud se nové územní rozhodnutí již nevydává dle § 94 odst. 5 části věty před středníkem stavebního zákona z roku 2006, může představovat důvod pro obnovu stavebního řízení dle § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu, či nikoli.
Rozhodnutím ze dne 7. 3. 2016 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) Úřad městské části Praha 6, odbor výstavby (dále jen „stavební úřad“), zamítl podle § 100 odst. 6 správního řádu žádost žalobce o obnovu řízení ukončeného rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 8. 7. 2013 o povolení stavby „Regenerace lokality B. v P., v areálu D., V Š. ú., P., na pozemcích parc. č. XA, XB, X, XC v k. ú. D. a rozšíření chodníku při komunikaci V Š. ú. na pozemku parc. č. XB v k. ú. D.“.
Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 15. 6. 2016. Toto rozhodnutí napadl žalobce žalobou u Městského soudu v Praze, který rozsudkem ze dne 18. 9. 2020, čj. 5 A 140/2016-108, rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vyslovil závazný názor: „Pokud tedy došlo ke zrušení I. rozhodnutí ve věci odvolání proti prvostupňovému územnímu rozhodnutí, došlo tím současně ke změně podmiňujícího správního aktu ve smyslu § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu, a tato podmínka pro obnovu řízení tak byla naplněna. Lze proto souhlasit s žalobcem, že právní názor žalovaného, podle kterého podmiňující rozhodnutí nikdy nebylo změněno nebo zrušeno ve smyslu § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu, je nezákonný. Jak k tomu přitom judikoval Nejvyšší správní soud: ,Jak již bylo uvedeno, lze na územní rozhodnutí nahlížet jako na podklad stavebního povolení, jestliže tedy bylo zrušeno či změněno, zakládá to důvod pro obnovu stavebního řízení. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2009, čj. 1 As…
