č. 710/2005 Sb. NSS, Řízení před soudem: rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení
č. 710/2005 Sb. NSS
Řízení před soudem: rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení
Státní občanství: osoba zúčastněná na řízení
k § 34 odst. 1 a § 104 odst. 3 písm. b) soudního řádu správního
I. Usnesení o tom, že určitá osoba není osobou zúčastněnou na řízení, není rozhodnutím, které upravuje pouze vedení řízení, neboť jeho právní účinky mají pro takovou osobu závažný význam zejména v oblasti ochrany jejích práv v řízení; kasační stížnost proti takovému usnesení je proto přípustná.
II. Státní občanství vyjadřuje právní vztah mezi občanem a státem a obsahem tohoto vztahu jsou práva a povinnosti toliko těchto subjektů. Možnost, že by rozhodnutím ve věci státního občanství byla jiná osoba přímo dotčena na svých právech a povinnostech, je tedy vyloučena.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2005, čj. 7 As 43/2005-53)
Věc: Kristina C. v O. proti Ministerstvu vnitra o státní občanství otce žalobkyně, o kasační stížnosti Národního památkového ústavu proti usnesení, jímž stěžovateli nebylo přiznáno postavení osoby zúčastněné na řízení.
Městský soud v Praze svým usnesením ze dne 10. 3. 2005 rozhodl, že Národní památkový ústav není osobou zúčastněnou na řízení, neboť nesplňuje podmínky stanovené v § 34 odst. 1 s. ř. s. pro to, aby mu mohla být přiznána práva osoby zúčastněné na řízení.
Proti tomuto rozhodnutí podal Národní památkový ústav (stěžovatel) kasační stížnost z důvodů spočívajících jednak v nesprávné interpretaci § 34 s. ř. s. a jednak v nedostatečném odůvodnění výroku soudního rozhodnutí. Pochybení soudu spatřuje v tom, že při posuzování jeho návrhu na přiznání postavení osoby zúčastněné na řízení soud přihlédl pouze k prvé části § 34 s. ř. s. a nevzal přitom v úvahu část druhou, uvedenou slovy „a ty“, ačkoli stěžovatel ve svém podání ze dne 9. 3. 2005 dostatečně argumentoval důvody, pro které by mu postavení osoby zúčastněné na řízení, jakožto osobě, která by mohla být rozhodnutím přímo dotčena, mělo být přiznáno.
Žalobkyně Kristina C. ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že neví, z jakého důvodu stěžovatel dospěl k závěru, že pokud by nebyl připuštěn do řízení, byl by dotčen na svých právech: probíhající jednání se totiž týká osobního stavu jejího otce, a nikoliv jejího, jak tvrdí stěžovatel.
Ministerstvo vnitra ve svém vyjádření ke kasační stížnosti poukázalo na skutečnost, že se v předcházejícím řízení zabývalo výhradně otázkou státního občanství otce Kristiny C, přičemž si k tomu opatřilo dostatek podkladů, a to zcela nezávisle na tom, zda a popř. jaké soudní spory vede žalobkyně se stěžovatelem. Dle názoru Ministerstva vnitra by proto případná účast stěžovatele na předmětném řízení před městským soudem neměla na spornou otázku žádný vliv.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Předtím, než Nejvyšší správní soud mohl přikročit k meritornímu projednání předmětné kasační stížnosti, musel se zabývat otázkou přípustnosti kasační stížnosti proti rozhodnutí městského soudu, kterým bylo vysloveno, že určitý subjekt není osobou zúčastněnou na řízení, neboť v odborné literatuře se objevily názory poukazující na skutečnost, že kasační stížnost…
