č. 971/2006 Sb. NSS, Důchodové pojištění: starobní důchod horníka
č. 971/2006 Sb. NSS
Důchodové pojištění: starobní důchod horníka
k § 2 odst. 5 vyhlášky č. 129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci, ve znění vyhlášky č. 145/1982 Sb.*)
k § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády ČSFR č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům
k § 5 odst. 1 písm. d) nařízení vlády ČSSR č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení**)
k § 37 a § 43 odst. 1 zákoníku práce (č. 65/1965 Sb.)***)
Z výslovné výluky nároků nebo jiných plnění ve prospěch pracovníka podle předpisů o sociálním zabezpečení (mezi něž nutno řadit i předpisy o důchodovém pojištění či zabezpečení) z režimu § 2 odst. 5 vyhlášky č. 129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní práci, vyplývá, že pro účely posuzování nároků na starobní důchod je nutno s uvolněním do jiné organizace (ať již v rámci téže výrobní hospodářské jednotky či mimo ni) nakládat jako s jakýmkoli jiným běžným rozvázáním pracovního poměru a sjednáním pracovního poměru nového.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2005, čj. 4 Ads 45/2003-132)
Věc: Petr Š. proti České správě sociálního zabezpečení o mimořádný starobní důchod, o kasační stížnosti žalobce.
Rozhodnutím ze dne 8. 6. 2000 žalovaná zamítla žádost žalobce o přiznání mimořádného starobního důchodu. Žalobce totiž v pracovní kategorii I. AA odpracoval pouze 13 roků a 147 dnů, přičemž podmínkou pro přiznání mimořádného starobního důchodu podle § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a podle nařízení vlády ČSFR č. 5 57/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům, je odpracování nejméně 15 let v pracovní kategorii I. AA.
Proti rozhodnutí žalované podal žalobce opravný prostředek. Tvrdil, že potřebných 15 roků v pracovní kategorii I. AA nemohl odpracovat kvůli nařízení vlády o naplnění prašné expozice, neboť v roce 1990 byl na základě tohoto nařízení vyřazen z pracoviště v podzemí a převeden na práci na povrchu. Druhým důvodem nezískání potřebné doby odpracované v pracovní kategorii I. AA byl těžký pracovní úraz, na základě kterého byl žalobce v roce 1976 převeden z tehdejšího zaměstnání na OKD Doprava a byl mu přiznán částečný invalidní důchod. Důvody, pro které nezískal dobu 15 let v pracovní kategorii I. AA, tedy nebyly na jeho straně.
Krajský soud v Ostravě však rozhodnutí žalované rozsudkem ze dne 26. 9. 2000 potvrdil. Vrchní soud v Olomouci toto rozhodnutí ze dne 15. 3. 2001 zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Po doplnění dokazování krajský soud dne 29. 5. 2001 přezkoumávané rozhodnutí opět potvrdil. Vrchní soud v Olomouci dne 5. 11. 2001 rozsudek krajského soudu ale znovu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud v důsledku nové úpravy správního soudnictví poté projednal opravný prostředek jako žalobu; tu rozsudkem ze dne 25. 2. 2003 zamítl.
V odůvodnění uvedl, že žalobce odpracoval v pracovní kategorii I. AA celkem 2343 dnů, a to v letech 1969 - 1976 a 1984 - 1990. V důsledku pracovního úrazu…
