V pracovněprávních dokumentech se „urodí“ značné
množství chyb. Proto otevíráme nový seriál, ve kterém Vám představíme základní
dokumenty z oblasti pracovního práva a upozorníme na nejčastější chyby
vznikající při jejich zpracování.
Dnes začneme tzv. „příslibem zaměstnání“ nebo také
„dohodou o příslibu zaměstnání“. Dokumentem, který ještě ve většině případů
přímo nezakládá pracovněprávní vztah, ale je jeho předstupněm. Přesto si
dovoluji doporučit zaměstnavatelům nakládat s ním uvážlivě a slibovat
zaměstnání pouze těm budoucím zaměstnancům, s nimiž opravdu chtějí pracovní
smlouvu uzavřít.
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), v řadě oblastí pouze odkazuje
na občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „občanský zákoník“), a díky tomu umožňuje v personální praxi sjednávat
smlouvy a dohody i podle občanského zákoníku nebo použít i jiné druhy právních
úkonů z občanského zákoníku.
Vztah zákoníku práce k občanskému zákoníku je ovlivněn
zejména novou koncepcí pracovněprávních vztahů, tento přístup je vyjádřen v
§ 2 odst. 1 věta první
zákoníku práce - zásadou „co není zakázáno, je dovoleno“, což výrazně posílilo
princip smluvní volnosti účastníků pracovněprávních. Ustanovení občanského
zákoníku se v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce použijí jen tehdy,
stanoví-li to výslovně zákoník práce (§ 4 zákoníku práce).
Dohoda podle § 51 občanského zákoníku se může
uplatnit i při sjednávání pracovněprávního vztahu ve stadiu, kdy ještě není
uzavřena pracovní smlouva - jedná se o tzv. příslib zaměstnání (pactum de
contrahendo). Obsahem příslibu zaměstnání je slib zaměstnavatele, že fyzickou
osobu (svého budoucího zaměstnance) přijme do pracovního poměru. Většinou tento
dokument obsahuje i další přísliby, návrhy, např. ohledně budoucí pracovní
pozice, výše mzdy atd., na kterých se hodlá zaměstnavatel s touto osobou při
uzavírání pracovní smlouvy dohodnout. Vzhledem k tomu, že příslib zaměstnání je
jednostranným právním aktem, doporučuji přímo v něm uvést lhůtu, ve
které je fyzická osoba oprávněna tuto nabídku přijmout, tedy lhůtu, po kterou
nabídka zaměstnavatele platí.
Jestliže však zaměstnavatel svůj závazek
nedodrží a k následnému uzavření pracovní smlouvy nedojde, ocitne se
potenciální zaměstnanec v poměrně složité situaci. Příslib zaměstnání není v
zákoníku práce upraven. Zaměstnanec by v případném soudním sporu se
zaměstnavatelem musel prokázat, že při příslibu zaměstnání došlo ke sjednání
všech podstatných náležitostí, které musí obsahovat pracovní smlouva. Tedy že
byl sjednán druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Dokazování
by měl zaměstnanec značně ztíženo, pokud by příslib zaměstnání byl dán pouze
ústně, neboť při ústním příslibu zaměstnání by mohl zaměstnavatel popírat
existenci podstatných náležitostí a v důsledku toho by se pak zaměstnanci
zřejmě nepodařilo prokázat, že pracovní smlouva vznikla. Z tohoto důvodu si
dovoluji doporučit osobám v pozici budoucích zaměstnanců, aby si vždy vyžádali
příslib zaměstnání písemně. Jistotu pracovního poměru poskytne
zaměstnanci jedině písemně sjednaná pracovní smlouva, obsahující všechny
podstatné náležitosti dle zákoníku práce, ale o tom podrobněji až příště.
Je-li dohoda o příslibu zaměstnání uzavřena, pak z ní
pro zaměstnavatele plynou dohodnuté závazky. Ve většině případů je to povinnost
uzavřít s vybranou osobou pracovní…
