Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných
rozpočtů, kterým je s účinností od 1. ledna 2008 novelizován též zákon o
pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
zavádí pro placení tohoto odvodu maximální vyměřovací základ za kalendářní
rok.
Podle současné právní úpravy platí maximální „roční“
vyměřovací základ jen pro osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“).
Činí 486 000 Kč a snižuje se o částku 40 500 Kč za každý kalendářní
měsíc, v němž:
u OSVČ po celý kalendářní měsíc, popř. celou jeho část, pokud
samostatná výdělečná činnost nebyla vykonávána po celý kalendářní měsíc, trval
tzv. kvalifikovaný důvod (tím je např. nárok na nemocenské nebo peněžitou pomoc
v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ), nebo
v němž OSVČ nebyla účastna důchodového pojištění
těchto osob ani jeden den.
Maximální vyměřovací základ 486 000 Kč a jeho snižování
platí pro OSVČ naposledy pro rok 2007.
Od 1. ledna 2008 se zavádí maximální „roční“
vyměřovací základ, jehož výše je jak pro zaměstnance, tak OSVČ jednotná a
představuje částku 48násobku průměrné mzdy v národním hospodářství. Za
průměrnou mzdu se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného
vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu
roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro
úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. vypočtená částka se
zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výši tohoto všeobecného vyměřovacího
základu, jakož i výši přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu vyhlašuje vláda
nařízením do konce měsíce září pro následující kalendářní rok.
Maximální vyměřovací základ pro rok 2008 činí částku
1 034 880 Kč (výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 představuje
částku 20 050 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu 1,0753), a to
jak pro zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, tak pro
samostatnou výdělečnou činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění,
tak pro oba druhy takových činností.
NahoruJediné zaměstnání
Zaměstnanec, který bude v roce 2008 výdělečně činný jen
jako zaměstnanec a bude vykonávat jediné zaměstnání zakládající účast na
nemocenském pojištění a v průběhu kalendářního roku součet jeho vyměřovacích
základů pro placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné na sociální zabezpečení“) přesáhne
maximální vyměřovací základ 1 034 880 Kč, nebude již v roce 2008 platit
pojistné na sociální zabezpečení z částky, která přesahuje maximální vyměřovací
základ. Z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ zaměstnance
za kalendářní rok 2008, nebude platit pojistné na sociální zabezpečení
ani zaměstnavatel tohoto zaměstnance.
Příklad č. 1
Měsíční mzda zaměstnance činí 110 000 Kč. Součet jeho vyměřovacích
základů od ledna do října 2008 činí 1 100 000 Kč, tzn. že v říjnu 2008 již
přesahuje maximální „roční“ vyměřovací základ 1 034 880 Kč o 65 120 Kč. Z
vyměřovacího základu 110 000 Kč za říjen proto zaměstnavatel srazí tomuto
zaměstnanci pojistné na sociální zabezpečení jen z částky 44 880 Kč (110 000 Kč
- 65 120 Kč). Z částky 65 120 Kč neplatí zaměstnanec (a tím ani zaměstnavatel)
pojistné na sociální zabezpečení. Rovněž tak neplatí pojistné na sociální
zabezpečení z vyměřovacího základu za listopad a prosinec 2008. Od ledna 2009
je třeba opět pojistné na sociální zabezpečení platit.
NahoruVíce zaměstnání u téhož zaměstnavatele
Pro zaměstnance a jeho zaměstnavatele, který bude
vykonávat více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění
u téhož zaměstnavatele, platí to, co je uvedeno výše pod bodem 1.
Příklad č. 2
Zaměstnanec u téhož zaměstnavatele vykonává souběžně dvě
zaměstnání, která mu zakládají účast na nemocenském pojištění zaměstnanců. V
zaměstnání A činí jeho měsíční mzda 60 000 Kč, v zaměstnání B 40 000 Kč. Od
ledna 2008 do listopadu 2008 včetně činí součet vyměřovacích základů z obou
souběžných zaměstnání tohoto zaměstnance 1 100 000 Kč, tzn., že v listopadu
2008 přesahuje již maximální vyměřovací základ 1 034 880 Kč o 65 120 Kč.
Zaměstnavatel proto za listopad 2008 odvede pojistné na sociální zabezpečení
jen z částky 34 880 Kč (vyměřovací základ za listopad ze zaměstnání A 60 000 Kč
+ vyměřovací základ za listopad ze zaměstnání B 40 000 Kč = 100 000 Kč - 65 120
Kč = 34 880 Kč). Z částky 65 120 Kč zaměstnanec (a tím ani zaměstnavatel)
neplatí pojistné na sociální zabezpečení. Rovněž tak neplatí pojistné na
sociální zabezpečení z vyměřovacího základu za prosinec 2008, a to jak ze
zaměstnání A, tak ze zaměstnání B. Od ledna 2009 je však třeba opět platit
pojistné na sociální zabezpečení z obou souběžných zaměstnání.
Příklad č. 3
Zaměstnanec, jehož zaměstnání mu zakládalo účast na nemocenském
pojištění, ukončil tři roky trvající zaměstnání dnem 31. srpna 2008. Součet
jeho vyměřovacích základů od ledna 2008 do srpna 2008 činí 1 000 000 Kč.
Opětovně nastoupil do zaměstnání k témuž zaměstnavateli dnem 1. října 2008.
Jeho měsíční mzda od října 2008 činí 40 000 Kč. Zaměstnavatel za říjen 2008
neodvede pojistné na sociální zabezpečení z celé částky 40 000 Kč, ale jen z
částky 34 880, neboť součet vyměřovacích základů tohoto zaměstnance u téhož
zaměstnavatele od ledna do srpna 2008 (tj. 1 000 000 Kč) spolu s částkou 34 880
Kč za měsíc říjen 2008 představuje částku maximálního vyměřovacího základu za
kalendářní rok 2008. Ze zbývající částky vyměřovacího základu za říjen 2008,
tj. z částky 5 120 Kč (mzda za říjen 40 000 Kč - 34 880 Kč), pojistné na
sociální zabezpečení zaměstnanec (i zaměstnavatel) neplatí. Rovněž tak neplatí
pojistné na sociální zabezpečení za listopad a prosinec 2008. Od ledna 2009 je
třeba opět platit pojistné na sociální zabezpečení.
NahoruVíce zaměstnání u různých zaměstnavatelů
U zaměstnance, který bude vykonávat více
zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění u různých
zaměstnavatelů, pak každý jeho zaměstnavatel bude postupovat způsobem
uvedeným výše pod bodem 1. Pokud tedy u některého ze zaměstnavatelů součet
„měsíčních“ vyměřovacích základů jeho zaměstnance v kalendářním roce přesáhne
maximální vyměřovací základ, nesráží mu zaměstnavatel již v takovém roce
pojistné na sociální zabezpečení z částky, která přesahuje maximální vyměřovací
základ. Z této přesahující částky maximálního vyměřovacího základu za
kalendářní rok neplatí pojistné na sociální zabezpečení ani tento jeho
zaměstnavatel.
Pojistné zaplacené zaměstnancem na sociální zabezpečení
z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání u různých
zaměstnavatelů, jestliže přesáhne maximální vyměřovací základ, je u
takového zaměstnance přeplatkem.
Příklad č. 4
Zaměstnanec v roce 2008 vykonával dvě zaměstnání u různých
zaměstnavatelů. Součet jeho vyměřovacích základů za rok 2008 u zaměstnavatele A
činí 800 000 Kč, pojistné na sociální zabezpečení bylo sraženo a sraženo bylo
též u zaměstnavatele B z částky 700 000 Kč, která je součtem vyměřovacích
základů za kalendářní rok 2008 u tohoto zaměstnavatele B. Protože součet
vyměřovacích základů zaměstnance z obou jeho zaměstnání přesahuje částku
maximálního vyměřovacího základu 1 034 880 Kč platnou pro rok 2008 o 465 120 Kč
(800 000 + 700 000 = 1 500 000 - 1 034 880), je pojistné na sociální
zabezpečení zaplacené zaměstnancem z částky 465 120 Kč u zaměstnance
přeplatkem. U jeho zaměstnavatelů (A, B) přeplatek nevzniká.
Příklad č. 5
Zaměstnanec v roce 2008 vykonával dvě zaměstnání u různých
zaměstnavatelů. U zaměstnavatele A v průběhu kalendářního roku 2008 (např. v
měsíci listopadu) dosáhl úhrn jeho vyměřovacích základů od ledna 2008 částky
maximálního ročního vyměřovacího základu pro placení pojistného na sociální
zabezpečení. Zaměstnavatel mu proto již nesráží pojistné na sociální
zabezpečení z části příjmů za listopad a z vyměřovacího základu za prosinec
2008. U zaměstnavatele B součet vyměřovacích základů zaměstnance za rok 2008
činí 500 000 Kč, z této částky bylo zaplaceno pojistné na sociální zabezpečení,
které je u zaměstnance přeplatkem.
NahoruVracení přeplatku
Okresní správa sociálního zabezpečení vrací zaměstnanci
přeplatek na pojistném na sociální zabezpečení podle
§ 17 zákona o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku…
