MYSLELI JSTE SI, ŽE... - Přehled judikatury Nejvyššího soudu trochu jinak

     Věřím tomu, že kdybych se deseti personalistů nebo mzdových účetních zeptal, kdy je podle nich mzda splatná, minimálně devět z nich by mi odpovědělo, že ve výplatním termínu určeném zaměstnavatelem. Dal bych jim za pravdu a připomněl, že pokud by ji zaměstnavatel do 15 dnů od tohoto termínu zaměstnanci nevyplatil, náhradu mzdy nebo jakoukoliv jejich část, hrozí, že zaměstnanec okamžitě zruší pracovní poměr a vznikne mu právo na odstupné.

     Jaké nemilé překvapení to bylo, když Nejvyšší soud naznal, že podle nového zákoníku práce nastává splatnost mzdy poslední den kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který mzda přísluší, že teprve od tohoto dne běží patnáctidenní lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem dle ustanovení § 56 písm. b) zákoníku práce a že určení výplatního termínu je v tomto ohledu zcela nerozhodné.

(z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2242/2009)

     Některé pasáže z toho rozsudku jsou nabíledni - jako že poskytnutí rodičovské dovolené nezávisí na vůli zaměstnavatele ani na objektivně existujících podmínkách pro její poskytnutí na pracovišti zaměstnavatele, že je výlučně na rodiči, zda o poskytnutí rodičovské dovolené požádá, že zákoník práce neupravuje formu žádosti o čerpání rodičovské dovolené nebo že z praktického hlediska je vhodné volit písemnou formu této žádosti.

     Co by už tak jasné být každému personalistovi nemuselo, je odpověď na otázku, jestli má právo na rodičovskou dovolenou zaměstnanec-muž, který je sice biologickým otcem dítěte, ale dítě se narodilo za trvání manželství matky dítěte s jiným mužem. Nejvyšší soud se touto …