MYSLELI JSTE SI, ŽE... - Přehled judikatury trochu jinak

     Vpravdě nezáviděníhodná situace - zkoumat, co by bylo, kdyby... V pracovněprávní rovině mám na mysli výpočet pravděpodobného výdělku dle ustanovení § 355 zákoníku práce. Těch situací, kdy je potřeba ho zjistit, není zrovna poskrovnu. Zaměstnanec čerpá dovolenou v prvním měsíci trvání svého pracovního poměru, aniž by odpracoval byť jen 21 pracovní den. Zaměstnankyně se vrátila z rodičovské dovolené a na její straně vznikla další překážka v práci, při které jí už ale vzniklo právo na náhradu mzdy nebo platu odvozenou od průměrného výdělku. Pracovní poměr zaměstnance byl rozvázán po jeho dlouhodobé pracovní neschopnosti způsobem a z důvodu, pro které mu přísluší odstupné. A tak bych mohl pokračovat.

     Pokud zaměstnanec v období rozhodném pro výpočet průměrného výdělku neodpracuje ani jediný den, resp. sice odpracuje, ale není to počet, od kterého by se dala zjistit pravděpodobná výše průměrného výdělku blížící se skutečnosti, měl by zaměstnavatel zkoumat, jaké hrubé mzdy nebo platu by zaměstnanec zřejmě dosáhl. K tomu dává zákoník práce zaměstnavateli formou příkladmého výčtu k úvaze, aby při zjišťování pravděpodobného výdělku přihlédl „zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty“. Ostatní hlediska zákon ponechává zcela na úsudku zaměstnavatele (potažmo v případném sporu příslušného soudu) tak, aby se jím stanovený průměrný výdělek skutečně jevil jako „pravděpodobný“. V nedávném rozsudku dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v tomto rámci tedy nemusí být vyloučeno - odůvodňují-li to okolnosti případu - přihlédnout i k jiným okolnostem, jestliže jsou významné pro objasnění toho, jakého výdělku by zaměstnanec v rozhodném období „zřejmě“ dosáhl.

     Citované rozhodnutí je ve vztahu k výpočtu pravděpodobného výdělku významné ještě v jednom ohledu. V projednávané věci zaměstnavatel realizoval organizační změnu v podobě zrušení pracovního místa. Leč nadbytečný zaměstnanec onemocněl, a s výpovědí musel proto zaměstnavatel počkat až na skončení nemoci coby ochranné doby. Mezitím ale snížil zaměstnanci plat a z takto snížené částky počítal pravděpodobný výdělek pro účely výplaty odstupného. Nejvyšší soud se ohradil. Podle jeho názoru podkladem úvah o pravděpodobném průměrném výdělku zaměstnance musí být výdělek, jehož dosahoval (by dosahoval) ve funkci, kterou reálně vykonával, nikoliv plat stanovený mu zaměstnavatelem v…