Mysleli jste si, že... Přehled judikatury trochu jinak

VRÁCENÍ ODSTUPNÉHO

Ani Vám by se to odstupné vracet příliš nechtělo. Představte si, že u prvního zaměstnavatele Vám skončí pracovní poměr dohodou z organizačních důvodů, vznikne Vám právo na odstupné, zaměstnavatel Vám ještě nějaký ten násobek průměrného měsíčního výdělku oproti zákonnému minimu přidá (v daném případě šlo o pětinásobek této částky), a protože jste pracovali na místě generálního ředitele a Váš průměrný měsíční výdělek skutečně nebyl zanedbatelný, nakonec se Vám dostane v souvislosti se skončením pracovního poměru zmíněného plnění v celkové výši, která je sedmimístná (ano, jde o milióny).

No a pak nastoupíte shodou okolností do pracovního poměru ke stejnému zaměstnavateli (tedy co do názvu sice k jinému zaměstnavateli, ale k zaměstnavateli, na kterého přešla práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů u předchozího zaměstnavatele, takže dle judikatury Nejvyššího soudu vlastně k dosavadnímu zaměstnavateli), nicméně na pozici "pouze" poradce a s výdělkem mnohonásobně nižším. Uplatní se právní úprava vrácení odstupného dle ustanovení § 68 odst. 1 ZP? Má nějaký vliv to, že jde o jinou práci za jiných podmínek, včetně výše odměny za práci? Nelze tady dovodit nějaký rozpor s dobrými mravy, jak se domníval zaměstnanec, po kterém zaměstnavatel vrácení poměrné části odstupného skutečně požadoval?

Dovolací soud, vycházeje z účelu odstupného, dospěl k závěru, že pro povinnost vrátit poskytnuté odstupné podle ustanovení § 68 odst. 1 ZP není významné, jak vysokou mzdu (plat, odměnu) zaměstnanec pobíral u dosavadního zaměstnavatele v původním (skončeném) pracovním poměru. Je totiž výlučně na úvaze samotného zaměstnance, zda začne (znovu) konat práci u dosavadního zaměstnavatele i za méně výhodných či zcela nevýhodných podmínek a zda tak dá "přednost" novému (dalšímu) pracovnímu zapojení u dosavadního zaměstnavatele, ačkoliv s tím je spojena povinnost vrátit (celé) vyplacené odstupné. Jednoduše řečeno, zaměstnanec by si měl zvážit výhody a nevýhody (včetně finančních) a rozhodnout se, jestli nastoupit do pracovního poměru nebo do pracovněprávního vztahu na základě dohody o pracovní činnosti (dohoda o provedení práce nehraje roli) u stejného zaměstnavatele a riskovat tím vrácení odstupného.

Možná si říkáte, že dotčený zaměstnanec se rozhodl "špatně" nebo že se…