Nález 168/1999 SbNU, sv.16, K náhradě za ztrátu na výdělku při onemocnění nemocí z povolání
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 16, nález č. 168
IV. ÚS 319/99
K náhradě za ztrátu na výdělku při onemocnění nemocí z povolání
Nejsou žádné zákonné ani rozumné důvody k tomu, aby zaměstnanci poškození na zdraví chorobou z povolání byli rozdělováni na dvě kategorie - na ty, kteří onemocněli chorobou z povolá ní a na základě této skutečnosti byli převedeni na jinou práci přímo, a na ty zaměstnance, kteří byli převedeni pro ohrožení chorobou z povolání, avšak předpokládaný preventivní účel převedení nenastal, a zaměstnanec následně takovou chorobou přesto onemocněl.
Nález
Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 25. listopadu 1999 sp. zn. IV. ÚS 319/99 ve věci ústavní stížnosti Ing. V. Ž. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze 7. 4. 1999 sp. zn. 16 Co 430/98 ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Karviné z 8. 10. 1998 sp. zn. 23 C 1/97 o nepřiznání náhrady za ztrátu na výdělku.
I. Výrok
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. dubna 1999 sp. zn. 16 Co 430/98 a rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 8. října 1998 sp. zn. 23 C 1/97 se zrušují.
II. Odůvodnění
Ústavní soud obdržel dne 29. 6. 1999 ve lhůtě podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), ústavní stížnost, ve které se uvádí, že napadeným rozhodnutím odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek soudu nalézacího, jímž nebyla stěžovateli přiznána náhrada za ztrátu na výdělku, které se domáhal po žalovaném O., a. s., O.
U žalovaného pracoval stěžovatel jako důlní technik a z důvodu ohrožení chorobou z povolání byl k 1. 2. 1990 převeden na mís to THP na povrchu. Ke dni 1. 5. 1990 byla u stěžovatele zjištěna choroba z povolání, kterou stěžovatel dle svého názoru trpěl již k 1. 2. 1990, neboť v uvedeném období u něho nedošlo ke změně zdravotního stavu, ale změnou právních předpisů a zrušením kategorie „ohrožení chorobou z povolání“ došlo k rekvalifikaci na chorobu z povolání. Ke zrušení kategorie „ohrožení chorobou z povolání“ jako kategorie diskriminační došlo v důsledku kritiky ČSFR mezinárodními organizacemi. Je tedy rozporné s Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“), aby v současné době byl nárok stěžovatele vůči bývalému zaměstnavateli posuzován podle tehdejších právních předpisů, které byly v mezidobí zrušeny, a tím pádem byl obnoven stav před rokem 1989, resp. 1990, kdy ke zrušení uvedené kategorie došlo. Uvedeným rozsudkem nalézacího soudu byla žaloba zamítnuta s odůvodněním, že chybí předpoklad odpovědnosti, a to existence choroby z povolání, neboť k 1. 2. 1990 stěžovatel chorobou z povolání netrpěl. Jako další důvod je v rozsudku uvedeno, že nemoc nemohla být důvodem k ukončení pracovního poměru, když ze znaleckého posudku plynulo, že choroba z povolání ani další obecné nemoci neomezovaly stěžovatelovu způsobilost k výkonu projektanta větrání na povrchovém pracovišti, a tudíž nemohla být choroba z povolání důvodem ke skončení pracovního poměru. Odvolací soud přejal závěry soudu nalézacího, když dovodil, že náhrada škody by stěžovateli příslušela v případě, kdyby choroba z povolání stěžovateli znemožnila práci v dole a byla příčinou jeho…
