Nález 171/2005 SbNU, sv.38, K povinnosti soudu vypořádat se se všemi námitkami a zjištěnými skutečnostmiK případu uplatnění námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 38, nález č. 171

I. ÚS 643/04

K povinnosti soudu vypořádat se se všemi námitkami a zjištěnými skutečnostmi
K případu uplatnění námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy

Obecné soudy jsou podle § 132 občanského soudního řádu povinny vypořádat se se vším, co v průběhu řízení vyšlo najevo a co účastníci řízení tvrdí, má-li to vztah k projednávané věci. Pokud soudy této zákonné povinnosti nedostojí, a to jednak tím, že se zjištěnými skutečnostmi nebo tvrzenými námitkami nezabývají vůbec nebo se s nimi vypořádají nedostatečným způsobem, má to za následek vadu řízení promítající se jako zásah do ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a do práva na soudní ochranu podle čl. 90 Ústavy České republiky a čl.36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod [srov. nález ve věci sp. zn. IV. ÚS 563/03 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 33, nález č. 71)]. Tímto postupem se respektuje základní funkce důkazního řízení v občanském soudním procesu, které zahrnuje provedení důkazů, jejich hodnocení a ústí v řádné zjištění skutkového stavu.

Námitka promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje, ale mohou nastat situace (např. v poměru mezi nejbližšími příbuznými), že uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby bylo nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil [srov. nález ve věci sp. zn. II. ÚS 309/95 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 7, nález č. 6) a rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 25 Cdo 1839/2000)].

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera - ze dne 6. září 2005 sp. zn. I. ÚS 643/04 ve věci ústavní stížnosti E. P. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. června 2004 č. j. 24 Co 189/2004-175 a proti rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 14.ledna 2004 č. j. 3 C 907/99-154, jimiž byla zamítnuta žaloba stěžovatelky o zaplacení peněžité částky.