Nález 42/2004 SbNU, sv.32, K trestněprávní kvalifikaci jednání, které má soukromoprávní základ
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 32, nález č. 42
I. ÚS 4/04
K trestněprávní kvalifikaci jednání, které má soukromoprávní základ
Trestní právo a trestněprávní kvalifikaci určitého jednání, které má soukromoprávní základ, jako trestného činu je třeba považovat za ultima ratio, tedy za krajní právní prostředek, který má význam především celospolečenský, tj. z hlediska ochrany základních společenských hodnot. V zásadě však nemůže sloužit jako prostředek nahrazující ochranu práv a právních zájmů jednotlivce v oblasti soukromoprávních vztahů, kde závisí především na individuální aktivitě jednotlivce, aby střežil svá práva, jimž má soudní moc poskytovat ochranu. Je však nepřijatelné, aby tuto ochranu aktivně přebíraly orgány činné v trestním řízení, jejichž úkolem je ochrana převážně celospolečenských hodnot, nikoliv přímo konkrétních subjektivních práv jednotlivce, jež svou povahou spočívají v soukromoprávní sféře. Ústavní soud k tomu dodává, že je v právním státě nepřípustné, aby prostředky trestní represe sloužily k uspokojování subjektivních práv soukromoprávní povahy, nejsou-li vedle toho splněny všechny předpoklady vzniku trestněprávní odpovědnosti, resp. nejsou-li tyto předpoklady zcela nezpochybnitelně zjištěny.
Nález
Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 23. března 2004 sp. zn. I. ÚS 4/04 ve věci ústavní stížnosti G. M. S. proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně z 2. 10. 2002 sp. zn. 1 T 445/2002, usnesení Krajského soudu v Brně z 19. 3. 2003 sp. zn. 3 To 43/2003 a usnesení Nejvyššího soudu z 30. 9. 2003 sp. zn. 3 Tdo 841/2003, jimiž byla stěžovatelka uznána vinnou ze spáchání trestných činů zpronevěry a podvodu a odsouzena k trestu odnětí svobody, jehož výkon byl podmíněně odložen.
Výrok
I. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 2. 10. 2002 sp. zn. 1 T 445/2002, usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 19. 3. 2003 sp. zn. 3 To 43/2003 a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2003 sp. zn. 3 Tdo 841/2003 bylo zasaženo do základních práv stěžovatelky podle čl. 36 odst. 1, čl. 8 odst. 2 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 2. 10. 2002 sp. zn. 1 T 445/2002, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 3. 2003 sp. zn. 3 To 43/2003 a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2003 sp. zn. 3 Tdo 841/2003 se ruší.
Odůvodnění
I.
V ústavní stížnosti doručené Ústavnímu soudu dne 5. 1. 2004 napadla stěžovatelka v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů. Usnesením Nejvyššího soudu bylo odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně, jímž odvolací soud zamítl odvolání stěžovatelky proti rozsudku nalézacího soudu.
Okresní soud v Hodoníně napadeným rozsudkem rozhodl tak, že uznal stěžovatelku vinnou spácháním dvojnásobného trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1 a 2 trestního zákona a trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 trestního zákona. Těchto trestných činů se stěžovatelka dopustila tak, že převzala od poškozeného P. A. deset štěňat psů rasy Bullmastiff a současně se zavázala štěňata prodat, každé za částku nejméně 12 000 Kč, a utržené peníze předat manželům…
