Nález 60/1997 SbNU, sv.8, K provádění důkazů v odvolacím řízení trestním
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 8, nález č. 60
I. ÚS 362/96
K provádění důkazů v odvolacím řízení trestním
Ústavní soud respektuje skutečnost, že podle současné judikatury není soud v zásadě povinen vyhovět každému důkaznímu návrhu, že důkazy před odvolacím soudem se zpravidla neprovádějí a jen výjimečně může odvolací soud řízení doplnit důkazy nezbytnými k tomu, aby mohl o odvolání rozhodnout (§ 263 odst. 6 trestního řádu).
Nález
Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 20. května 1997 sp. zn. I. ÚS 362/96 ve věci ústavní stížnosti V.N. proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci z 22. 2. 1996 sp. zn. 7 T 221/95 o odsouzení za trestný čin podílnictví a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 1. 11. 1996 sp. zn. 2 To 247/96 o zamítnutí odvolání.
I. Výrok
Ústavní stížnost se zamítá.
II. Odůvodnění
V záhlaví označeným rozsudkem Okresního soudu v Olomouci byli stěžovatel společně se spoluobžalovanými O.V. a R.T. (dále jen „spoluobžalovaní“) uznáni vinnými z toho, že v přesně nezjištěné době ve druhé polovině měsíce června 1994 v Olomouci O.V. od R.T. převzal částku nejméně 200000 Kč a 18000 DM, kterou potom předal stěžovateli. Za to od něj O.V. a R.T. převzali osobní automobil značky BMW 850 německé státní poznávací značky, výrobní číslo WBA EG 21090C BO4 657, které bylo dne 23. 5. 1994 odcizeno v SRN. R.T. se poté pokusil toto vozidlo prodat P.T., od něhož předtím převzal výše uvedenou finanční hotovost. Všichni obžalovaní prý přitom věděli, že vozidlo bylo získáno trestnou činností. V době spáchání trestného činu byl O.V. příslušníkem Policie ČR. Za toto jednání byl obžalovaný O.V. za trestný čin podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) trestního zákona spáchaný v jednočinném souběhu s trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. c) trestního zákona odsouzen k úhrnnému podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 22 měsíců a k peněžitému trestu ve výši 10000 Kč. Obžalovaný R.T. byl za pokus trestného činu podílnictví podle § 8 odst. 1 k § 251 odst. 1 písm. a) a odst. 2 trestního zákona odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců. Stěžovatel V.N. byl za trestný čin podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) trestního zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců nepodmíněně a k peněžitému trestu ve výši 300000 Kč.
V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že z výpovědí spoluobžalovaných jednoznačně vyplynulo, že v době předání vozidla bylo na základě celé řady skutečností (poškozená spínací skříňka, autoalarm a zámky dveří, nepoměr mezi skutečnou a prodejní cenou vozidla, způsob předání vozidla apod.) na první pohled zřejmé, že vozidlo bylo získáno trestným činem. Jednotliví obžalovaní sice vypovídali značně rozporně a tvrdili, že se trestného činu nedopustili (stěžovatel V.N.) nebo že nevěděli, že vozidlo je odcizeno (R.T.), avšak okresní soud dospěl k závěru, že vzhledem ke svým znalostem a zkušenostem věděli a vědět museli, že všichni na sebe a jiného převádějí odcizené vozidlo a tím naplnili skutkové podstaty trestných činů, za něž byli odsouzeni.
Napadeným usnesením Krajského soudu v Ostravě byla odvolání obžalovaných R.T. a V.N.…
