Nález 60/2008 SbNU, sv.48, K návrhu na zrušení § 183i až 183n zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 48, nález č. 60

Pl. ÚS 56/05

K návrhu na zrušení § 183i až 183n zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

1. Ústavní soud posoudí i další okolnosti projednávané věci, pokud by formální zrušení právní úpravy znamenalo nebezpečí opětovného přijetí totožné úpravy pouze s tím rozdílem, že budou dodrženy všechny požadavky zákonodárného procesu. V takovém případě formální a procedurální aspekty přezkumu ustupují z hlediska principu proporcionality požadavkům principů materiálního právního státu, právní jistoty a efektivní ochrany ústavnosti.

2. Referenčním hlediskem přezkumu ústavnosti zákonů podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a čl. 88 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) je ústavní pořádek. Aplikace komunitárního práva jako bezprostředně použitelného práva je v kompetenci obecných soudů, které mají v případě pochybností o aplikaci tohoto práva možnost, popř. povinnost obrátit se na Evropský soudní dvůr s předběžnou otázkou podle čl. 234 Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „SES“).

3. Z čl. 1 odst. 2 Ústavy i pro Ústavní soud jako státní orgán České republiky vyplývá povinnost evropsky konformního výkladu ústavního pořádku v oblastech, kde se komunitární právo a právní řád České republiky stýkají (závazek loajality podle čl. 10 SES). Musí ovšem jít o výklad ústavního pořádku ve vztahu k vnitrostátnímu právu.

4. Obsahuje-li mezinárodní úmluva odlišnou právní úpravu, je třeba uplatnit princip aplikační přednosti a odkázat na pravidla zakotvená v čl. 10 a čl. 95 odst. 1 Ústavy. Dodržení tohoto principu však Ústavní soud zkoumá v rámci řízení o ústavní stížnosti.

5. Nejasnosti výkladu zákona musí odstraňovat judikatura obecných soudů a odstranění případných nejednotností v rozhodování obecných soudů je v kompetenci Nejvyššího soudu. Ústavní soud do této oblasti může vstoupit jen v případě, kdy se současně jedná o porušení ústavního pořádku a nepřesnost, neurčitost a nepředvídatelnost právní úpravy extrémně narušuje základní požadavky kladené na zákon v podmínkách právního státu.

6. Při využití možnosti nuceného výkupu není vyloučen zásah do ústavně zaručených práv společníků, ale takováto možnost sama o sobě neústavnost nezpůsobuje. To by mohlo nastat jen v případě, kdy by stát v rámci své ochranné funkce neposkytl minoritním akcionářům prostředky právní ochrany odpovídající povaze vlastnictví akcie. Skutečnost, že na základě právní úpravy určitého institutu (např. vazba, vyhoštění, vyvlastnění, vyloučení ze spolku) může dojít k porušení ústavně zaručených práv, ještě nezpůsobuje neústavnost. K tomu by došlo teprve v případě, kdy jejich ústavní „zaručení“ by se ukázalo jako fiktivní.

7. Akciová společnost má jinou povahu než odborová organizace, spolek, politická strana či náboženská společnost. Cílem akciové společnosti je soustředění kapitálu, investování, podnikání a dosahování zisku. Postavení akcionářů proto nelze srovnávat s členskými právy v jiných typech sdružení a společností, neboť je dáno velikostí jejich investice a současně rizika, která z tohoto důvodu…