Nález 67/2000 SbNU, sv.18, K Ústavě odpovídajícímu výkladu pojmu „správní rozhodnutí procesní povahy“ podle § 248 odst. 2 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 18, nález č. 67
II. ÚS 544/99
K Ústavě odpovídajícímu výkladu pojmu „správní rozhodnutí procesní povahy“ podle § 248 odst. 2 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Podle § 244 a dalších občanského soudního řádu přezkoumávají soudy ve správním soudnictví zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy. Podle § 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, se může ručitel odvolat proti výzvě k plnění platební povinnosti. V odvolání může namítat pouze skutečnost, že není ručitelem nebo že ručení bylo uplatněno ve větším než zákonem stanoveném rozsahu nebo že již bylo zaplaceno.
V případě rozhodnutí instančně vyššího správce daně jde vždy o posouzení právních a skutkových okolností případu, které se týkají i postavení osoby zúčastněné na řízení z hlediska namítaného ručení (případně tvrzení, že ručitelem není). Rozhodnutí o povolení přezkumu musí pečlivě zvážit dodržení zákonnosti rozhodnutí a zejména i skutkový stav v podobě existence skutečností, které alespoň naznačují, že ten, kdo je označen za ručitele, jím být nemusí. Pokud by instančně vyšší správce daně nepřihlédl k porušení právního předpisu, tedy podstatné vadě řízení, nebo k tomu, že skutkové okolnosti alespoň nasvědčují, že ten, kdo je označen za ručitele, jím nemusí být, zůstal by při extenzivním výkladu pojmu „procesní rozhodnutí“ účastník bez soudní ochrany, která je mu Listinou základních práv a svobod v čl. 36 odst. 1 a 2 zaručena.
Bylo-li extenzivní interpretací pojmu správní rozhodnutí procesní povahy podle § 248 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu vyloučeno přezkoumání rozhodnutí týkajícího se základního práva domáhat se stanoveným postupem svého hmotného práva u jiného orgánu, došlo k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Nález
Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 10. května 2000 sp. zn. II. ÚS 544/99 ve věci ústavní stížnosti P. H. proti usnesení Krajského soudu v Brně z 1. 9. 1999 sp. zn. 29 Ca 25/99, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutím orgánu veřejné správy.
I. Výrok
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. 9. 1999 č. j. 29 Ca 25/99-32 se zrušuje.
II. Odůvodnění
V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil usnesení Krajského soudu v Brně z 1. 9. 1999 č. j. 29 Ca 25/99-32, jímž bylo zastaveno řízení o jeho žalobě, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně ze 30. 11. 1998 č. j. 5957/98/FŘ/150, jakož i předcházejícího rozhodnutí Finančního úřadu Brno-venkov z 22. 7. 1998 č. j. 99298/98/293940/2246. Krajský soud v Brně řízení zastavil, neboť dospěl k závěru, že napadené správní rozhodnutí je rozhodnutím procesním, které je podle § 248 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) z přezkumné činnosti soudu vyloučeno. S tímto závěrem stěžovatel zásadně nesouhlasí a tvrdí, že předmětné rozhodnutí správce daně (výzva k zaplacení daňového nedoplatku ručitelem v náhradní lhůtě) se podle § 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb.,…
