3.3.8.6
Nařízení práce na dálku podle § 317 odst. 3 ZP
JUDr. Věra Bognárová
NahoruNařízení práce na dálku podle § 317 odst. 3 ZP
Zaměstnavatel ..................................................... . (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ) zastoupený ...............................................
Zaměstnanec ................................... (jméno a příjmení), narozen dne ..................... .................................. trvale bytem .........................
(dále jen "zaměstnavatel“ a "zaměstnanec“)
- Podle pracovní smlouvy uzavřené dne ............... pracujete u zaměstnavatele v pracovním poměru jako ............................. (uvést druh práce) s místem výkonu práce ...........................(uvést místo výkonu práce).
- Na základě opatření orgánu veřejné moci ze dne................................... čj.............vydaného..........zaměstnavatel nařizuje zaměstnanci práci na dálku.
- Zaměstnanec bude práce konat v ...........................(uvést místo s adresou výkonu práce, případně více míst).
- Výkon práce na dálku se nařizuje od.......... na dobu nezbytně nutnou, která vychází z opatření orgánu veřejné moci. Po odpadnutí důvodů nařízení práce na dálku se toto nařízení práce na dálku ruší.
- Na délce a rozvržení pracovní doby se nic nemění, zaměstnanec práci koná v rozvržené pracovní době shodné s pracovištěm zaměstnavatele.
- Zaměstnanec byl před započetím výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele zaměstnavatelem proškolen z předpisů upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci a byla mu předána Pravidla zaměstnavatele o BOZP pro výkon práce mimo pracoviště. Zaměstnanec potvrzuje, že jím určené místo výkonu práce (pracoviště) splňuje podmínky bezpečného výkonu práce a je pro výkon práce způsobilé. Zaměstnanec před podpisem dohody vyplnil Prohlášení o stavu pracoviště pro výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele, které se k tomuto nařízení přikládá. K Prohlášení je přiložena fotodokumentace pracoviště. Zaměstnanec bude práci konat na tomto vyfoceném pracovišti.
- Zaměstnanec je povinen bez zbytečného odkladu oznámit zaměstnavateli vznik pracovního úrazu, průběh úrazového děje a jeho následek. V případě vzniku pracovního úrazu je zaměstnanec povinen zaměstnavateli, příp. osobě pověřené zaměstnavatelem, zpřístupnit místo výkonu práce (pracoviště) k přešetření okolností vzniku pracovního úrazu.
- Zaměstnanec je pro výkon práce vybaven služebním notebookem se vzdáleným připojením a dalšími nástroji a pomůckami, o jejichž předání je veden záznam na kartě zaměstnance v evidenci majetku zaměstnavatele. Zaměstnanec smí pro výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele používat pouze technické vybavení, jímž byl vybaven zaměstnavatelem.
- Pracovní úkoly a pokyny k účasti na on-line poradách nebo pracovních schůzkách budou zaměstnavatelem zadávány společně s termínem a způsobem zpracování prostřednictvím emailové zprávy, jejíž přijetí a porozumění je zaměstnanec povinen potvrdit. Je-li zpráva doručena v rozvržené pracovní době, je zaměstnanec povinen zprávu potvrdit nejpozději do 30 minut od doručení. Při doručení zprávy mimo sjednanou dobu výkonu práce je povinen zaměstnanec přijetí a porozumění zprávy učinit do 30 minut po začátku nejbližšího rozvržení pracovní doby.
- Zaměstnanec je povinen zadanou práci odevzdat v termínu a způsobem, který je stanoven při zadání práce.
- Zaměstnanec je povinen při výkonu pracovních činností z místa výkonu práce zajistit ochranu dat, údajů a informací souvisejících s výkonem práce a plněním pracovních úkolů dle podmínek stanovených v pracovní smlouvě nebo v předpisech zaměstnavatele, a to před jejich možným zneužitím třetí osobou a před zveřejněním. Pokud zaměstnanec bude při výkonu své práce zpracovávat osobní údaje, je vázán mlčenlivostí a je povinen zajistit ochranu těchto osobních údajů před jejich zneužitím třetí osobou, nebo jejich zveřejněním, pokud k tomu neobdržel předchozí písemný souhlas subjektů údajů. Při zpracování těchto osobních údajů je zaměstnanec povinen dodržovat příslušné obecně závazné právní předpisy zejm. zákon č.110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, předpisy Evropské unie, zejm. nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679 (tzv. GDPR) a související vnitřní předpisy zaměstnavatele.
- Zaměstnanci přísluší náhrada nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku podle § 190a ZP v paušální částce za započatou hodinu stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí pro rok 2024 ve výši 4.50 kč za hodinu.
- V ostatním se sjednaný pracovní poměr nemění.
V ..................... dne ...................
...............................................................
razítko zaměstnavatele a podpis
jeho oprávněného zaměstnance
................................
Zaměstnanec převzal
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
-
§ 101 až 108 ZP
-
§ 190 až § 194 ZP
-
§ 317 ZP
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění
Vyhláška č. 397/2023 Sb., o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2024
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se upravují osobní překážky v práci na straně zaměstnance
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení nebo zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
Komentář:
Obecně platí, že konat práci na jiném místě, než je (jsou) pracoviště zaměstnavatele, je možné jen na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Rozhodující není, která ze stran pracovněprávního vztahu výkon práce na dálku navrhne a kdo má tak větší zájem na jejím výkonu, podstatné, je že pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne, výkon práce na dálku není možný. Konat práci na dálku v dohodě se zaměstnancem je možné jak při výkonu práce v pracovním poměru, tak i v právních vztazích na základě dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti.
Novela zákoníku práce provedená zákonem č. 281/2023 Sb. s účinností od 1. 10. 2023 připouští, aby zaměstnavatel mohl práci na dálku zaměstnanci také nařídit, tj., jednostranně mu určit výkon práce na dálku. Doposud zaměstnavatel toto jednostranné oprávnění neměl, konat práci na dálku bylo vždy možné pouze po dohodě se zaměstnancem. Některá opatření proti šíření epidemie v době covidové si však vynutila změnu právní úpravy, protože oprávnění zaměstnavatele nařídit za určitých přesně stanovených podmínek a pouze v určitém rozsahu výkon práce na…