V souvislosti s placením pojistného na zdravotní
pojištění musí zaměstnavatel vždy důkladně posoudit, zda se na zaměstnance
vztahuje zákonná výjimka, a pojistné pak nemusí být odváděno z
minimálního vyměřovacího základu, nebo naopak zda musí být ze strany
zaměstnavatele proveden v příslušném kalendářním měsíci dopočet do
minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy 8 000 Kč) tak, aby byl
zajištěn odvod pojistného v souladu se zákonem. Mezi zaměstnance, pro které
neplatí minimální vyměřovací základ, řadíme ve smyslu ustanovení
§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
osobu:
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se
poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním
zabezpečení,
která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod,
avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do
sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče
se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích
(mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje
čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu
návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním
pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec
nebo matka dítěte, případně osoba, která převzala dítě do trvalé péče
nahrazující péči rodičů.
která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou
činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního
vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,
za kterou je plátcem pojistného i stát, pokud některá z výše
uvedených skutečností trvá po celý kalendářní měsíc. Vyměřovacím
základem zaměstnance je za této situace skutečná výše dosaženého příjmu,
minimální vyměřovací základ nemusí být respektován.
Příklad č. 1
Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na dohodu o pracovní
činnosti, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 5 000 Kč. Současně má uzavřenou
pracovní smlouvu s jiným zaměstnavatelem, kde dosahuje hrubého příjmu 18 000
Kč.
Za předpokladu, že zaměstnanec předloží zaměstnavateli, u kterého
pracuje na dohodu o pracovní činnosti, potvrzení o tom, že jiný zaměstnavatel
za něho odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, neprovádí
se v tomto případě dopočet do zákonného minima 8 000 Kč, ale pojistné se odvádí
ze skutečné výše zaměstnancova příjmu. Zaměstnavatel, který takové potvrzení
vystavuje, si musí vždy ověřit, zda je příjem zaměstnance vyšší než minimální
mzda, a to obzvláště v případech, kdy jeho příjem „balancuje“ na hranici
minimální mzdy. Pokud by tento příjem poklesl pod částku 8 000 Kč, musí být v
tomto případě informován další zaměstnavatel. Z hlediska placení pojistného
postačí, když úhrn příjmů zaměstnance dosáhne v kalendářním měsíci minimální
mzdy - v takovém případě žádný ze zaměstnavatelů dopočet neprovádí.
Příklad č. 2
Hrubý příjem zaměstnance v zaměstnání činí 7 000 Kč, současně
však podniká jako osoba samostatně výdělečně činná a pravidelně odvádí měsíční
zálohy na pojistné v minimální výši 1 360 Kč.
Za dané situace nemusí zaměstnavatel provádět dopočet do
minimálního vyměřovacího základu, ale pojistné odvede ze skutečné výše příjmu
ve výši 945 Kč (0,135 x 7 000). Zaměstnavatel však musí mít ze strany
zaměstnance doloženo (například kopií trvalého příkazu, výpisem z účtu,
případně čestným prohlášením), že minimální zálohy jsou měsíčně placeny.
Příklad č. 3
Poživateli částečného invalidního důchodu byl v měsíci květnu
zúčtován hrubý příjem 4 500 Kč, mimoto mu zaměstnavatel poskytnul v tomto
měsíci tři dny neplaceného volna.
Právní úprava platná ve zdravotním pojištění poskytuje takovému
zaměstnanci určitá zvýhodnění, spočívající ve skutečnosti, že:
pojistné odvádí zaměstnavatel ze skutečné výše příjmu,
v případě neplaceného volna se pojistné
neodvádí.
Pro úplnost dodávám, že osoby, u kterých se neplatí pojistné v
případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu (neplacené volno), jsou
taxativně vyjmenovány v ustanovení
§ 3 odst. 5 cit. zákona č. 592/1992
Sb.
Příklad č. 4
Student vysoké školy při studiu pracuje a jeho hrubý měsíční
příjem se pohybuje v rozpětí od 6 000 Kč do 11 000 Kč.
Student - nezaopatřené dítě patří ve zdravotním pojištění mezi
osoby, za které platí pojistné stát, proto se pojistné odvádí ze skutečné výše
příjmu. Je-li studentovi zúčtován příjem nižší než minimální mzda, doplatek se
neprovádí. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zařazení do
„státní“ kategorie trvá u zdravotní pojišťovny po celý kalendářní měsíc.
Specifickou situací by byl případ, kdyby student ukončil například
střední školu maturitou a dále by nepokračoval ve studiu. Jednalo by se o tzv.
„poslední prázdniny“ a pokud by byl tento již bývalý student zaměstnán
například po celý měsíc červenec a měl by v tomto měsíci zúčtovaný příjem nižší
než minimální mzda, musel by zaměstnavatel provést dopočet (a doplatek)
…
