Zákoník práce a další zákony ukládají zaměstnavatelům
celou řadu povinností, které jsou k zajištění BOZP povinni plnit přímo vůči
všem zaměstnancům. stanovení těchto povinností je historicky v zásadě
koncipováno na zaměstnance - zdravého dospělého muže, který má plný pracovní
úvazek v pracovním poměru na dobu neurčitou u svého zaměstnavatele. Určité
skupiny zaměstnanců však vykazují specifika (možná lze říci nevýhody či
ohrožení), která je odlišují od „typického“ zaměstnance, pro kterého je
stanovena obecná právní úprava. Právě pro tato specifika jim stát zabezpečuje
zvýšenou či zvláštní ochranu z hlediska BOZP, a to přímo v Listině základních
práv a svobod (čl. 29 a čl. 32). Jedná se například o ženy, těhotné ženy,
kojící ženy a matky s malými dětmi, osoby se zdravotním postižením, mladistvé
zaměstnance. U dalších skupin zaměstnanců může jejich způsob zapojení do práce
vyvolat podcenění péče zaměstnavatele o jejich bezpečnost, a proto zákoník
práce zdůrazňuje další zvláštní povinnosti na úseku BOZP; jde o zaměstnance
zaměstnané na dobu určitou a zaměstnance dočasně přidělené k výkonu práce k
jinému zaměstnavateli.
Mladiství zaměstnanci jsou zaměstnanci mladší 18
let. Zákoník práce stanoví zvláštní pracovní podmínky mladistvých týkající
se délky stanovené týdenní pracovní doby, přestávek v práci na jídlo a oddech,
nepřetržitého odpočinku v týdnu a přikládá též zvláštní důraz na zajišťování
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé pouze
pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a
poskytují jim při práci zvýšenou péči. Zaměstnavatelé nesmějí
mladistvé zaměstnance zaměstnávat pracemi:
které jsou po ně zákoníkem práce výslovně zakázány, a to prací
přesčas a prací v noci (s určitou výjimkou), prací pod zemí při těžbě nerostů
nebo při ražení tunelů a štol (§
245 a
246),
při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při
jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců
nebo jiných fyzických osob (například pokrývačské práce, řízení vysokozdvižných
vozíků),
v kontrolovaných pásmech, a to ani z důvodu
přípravy na povolání,
v izolátech nebo ve stájích, kde se vyskytlo
nakažlivé zmetání,
které se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým
zvláštnostem tohoto věku jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé
jejich zdraví. Stanovení těchto prací a podmínky, za nichž mohou mladiství
zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, stanoví
prováděcí vyhláška k zákoníku práce č. 288/2003 Sb.
Zaměstnavatelé jsou povinni zabezpečit na své náklady,
aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni lékařem závodní preventivní
péče před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci a dále
pravidelně podle potřeb (nejméně však jedenkrát ročně).
Zaměstnavatelé musí zajistit mladistvým zaměstnancům
podle potřeb jimi vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a
pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle zákoníku práce a
dalších předpisů, zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik
a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich
práce a pracoviště. Dále jsou povinni vést seznam mladistvých
zaměstnanců, kteří jsou u něj zaměstnáni. seznam obsahuje jméno, popřípadě
jména, příjmení, datum narození a druh práce, který tento zaměstnanec
vykonává.
Nesmí-li zaměstnavatel zaměstnávat mladistvého
zaměstnance prací, pro kterou se mu dostalo výchovy k povolání, protože je její
výkon mladistvým zaměstnancům zakázán nebo protože podle lékařského posudku
vydaného zařízením pracovnělékařské péče ohrožuje jeho zdraví, je zaměstnavatel
povinen do doby, než bude mladistvý zaměstnanec moci tuto práci konat,
poskytnout mu jinou přiměřenou práci odpovídající pokud možno jeho
kvalifikaci.
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) termín
„zaměstnanec ve věku blízkém věku mladistvých“ sice výslovně nepoužívá tak, jak
jej používal starý původní zákoník práce (§ 167 odst.
4), nicméně zcela zachoval ustanovení, ve kterém stanoví, že zákazy
některých prací pro mladistvé mohou být rozšířeny vyhláškou i na zaměstnance
ve věku do 21 let. V současné době zákaz prací pro tuto skupinu mladých
lidí rozšířen nebyl.
Zaměstnankyně nesmějí být zaměstnávány pracemi pod zemí
při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. Z tohoto zákazu jsou stanoveny
výjimky, a to pro ženy, které vykonávají řídicí funkce a nekonají přitom
manuální práci, zdravotnické a sociální služby, provozní praxi při studiu,
práce nikoli manuální, které je nutno občas konat pod zemí, zejména práce
spojené s dozorčí, kontrolní nebo studijní činností.
Jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým
faktorům poškozujícím plod v těle matky, je zaměstnavatel povinen informovat o
tom zaměstnankyně. Informovány musí být všechny zaměstnankyně, u kterých se
nedá vyloučit těhotenství (zaměstnankyně ve fertilním věku).
Zaměstnavatel je povinen seznámit těhotné
zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce
devátého měsíce po porodu s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství,
kojení nebo na jejich zdraví a učinit potřebná opatření, včetně opatření,
která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů
psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy
je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte.
Zaměstnankyně nesmějí být též zaměstnávány pracemi,
které ohrožují jejich mateřství. Práce a pracoviště, které jsou zakázány
ženám, stanoví vyhláška č. 288/2003 Sb., která uvádí konkrétní práce, které
jsou zakázány:
těhotným zaměstnankyním,
zaměstnankyním, které kojí,
zaměstnankyním - matkám do konce devátého měsíce po porodu,
mladistvým ženám při přípravě na budoucí povolání, které jsou
těhotné nebo kojící nebo matky do konce devátého měsíce po porodu.
Těhotné a kojící ženy a ženy do konce devátého měsíce
po porodu nesmí pracovat v kontrolovaném pásmu. Podle letité, leč platné
vyhlášky č. 25/1960 Sb. ženy a kojící matky nesmějí být zaměstnány v izolátech
nebo ve stájích, kde se vyskytlo nakažlivé zmetání.
Těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, a
zaměstnankyně - matka do konce devátého měsíce po porodu dále nesmí být
zaměstnávány pracemi, pro které podle lékařského posudku nejsou zdravotně
způsobilé. Těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a
zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu je zaměstnavatel
povinen přizpůsobovat na pracovišti prostory pro jejich odpočinek.
Zaměstnankyni, která kojí své dítě, je zaměstnavatel povinen poskytnout kromě
přestávek v práci zvláštní přestávky ke kojení.
Rizikovou prací, kterou se podle zákona č. 258/2000
Sb., o ochraně veřejného zdraví, rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku
nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do
kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto
rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví atomový
zákon.
Pokud jsou na pracovištích zaměstnavatele vykonávány
rizikové práce, je zaměstnavatel povinen zabezpečit neprodleně mimořádná měření
faktorů pracovních podmínek, pokud o ně požádá zařízení vykonávající závodní
preventivní péči nebo pokud tak stanoví rozhodnutím příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví; případné překročení limitních hodnot ukazatelů
biologických expozičních testů…
