Přehled judikatury trochu jinak - Doručování písemností prostřednictvím provozovatele poštovních služeb

Doručování písemností zaměstnanci se týká i další rozsudek Nejvyššího soudu. Zaměstnavatel rozhodl o organizační změně a nadbytečným zaměstnancům začal doručovat výpovědi z pracovního poměru. Protože zákoník práce výslovně preferuje osobní doručení písemnosti zaměstnanci (a to na pracovišti, v jeho bydlišti nebo na kterémkoliv jiném místě, kde se nachází a může být zastižen), volil zaměstnavatel tuto formu doručení. Bylo to v pátek, poslední pracovní den daného týdne. Vzhledem k tomu, že jeden z adresátů této výpovědi byl tento den na (jednodenní) dovolené a vrátit se měl "až" v pondělí, zaměstnavatel mu písemnost poslal prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Bůhvíproč, ale zaměstnanec si zásilku na poště nevyzvedl, a zaměstnavatel tedy počítal s tím, že k doručení písemnosti došlo 10. pracovním dnem od uložení písemnosti u provozovatele poštovních služeb.

A v tom je kámen úrazu a na tom zaměstnavatel pohořel. Kdyby se pokusil mu písemnost doručit osobně znovu, když se zaměstnanec vrátil po dovolené do práce, nebo by si zaměstnanec na poště zásilku skutečně vyzvedl, byla by řádně doručeno, protože zásilka se fakticky dostala zaměstnanci do jeho rukou. Protože se však o nic takového zaměstnavatel nesnažil a to druhé se nestalo, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že výpověď řádně doručena nebyla. Za zmínku stojí jeho – pro někoho možná nepochopitelná – slova, že pro posouzení, zda v konkrétním případě nebylo (bylo) možné,…