dnes je 26.12.2024

Input:

PŘEHLED ZMĚN V SOCIÁLNÍM POJIŠTĚNÍ PRO ROK 2013

3.12.2012, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

     Oblast sociálního pojištění se vyznačuje tím, že v ní dochází k častým změnám, přičemž některé změny nastávají každý rok a vyplývají z nově stanovených základních parametrů důchodového pojištění, tj. z nových hodnot všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu. Další změny věcného charakteru pak nastávají na základě jednotlivých novel předpisů sociálního pojištění, popřípadě z přijetí nové právní úpravy.

     Řada prvků pro výpočet dávek důchodového a nemocenského pojištění nebo pro stanovení základů pro odvod pojistného na sociální pojištění se odvíjí od nových hodnot všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu, které pro jednotlivý kalendářní rok stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou. Pro rok 2013 stanovila hodnoty všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu na základě příslušných zmocnění v zákoně o důchodovém pojištění vyhláška č. 324/2012 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2013 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2013 a o zvýšení důchodů v roce 2013. Na rozdíl od minulých let nenastávají od roku 2013 žádné zásadní změny na základě novel předpisů sociálního pojištění, které by byly v roce 2012 přijaty s účinností od 1. ledna 2013, popřípadě od pozdějšího dne v roce 2013. K jedné významné změně však v oblasti komunikace s orgány sociálního zabezpečení dojde od 1. ledna 2013 na základě změn, které přinesl zákon č. 470/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tyto změny mají účinnost odloženou k 1. lednu 2013, neboť zákon č. 470/2011 Sb. jako celek nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012.

STANOVENÍ VŠEOBECNÉHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU A PŘEPOČÍTACÍHO KOEFICIENTU PRO JEHO ÚPRAVU A DALŠÍCH PRVKŮ DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ

     Způsob stanovení všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu a dalších prvků důchodového pojištění je pevně dán zákonem o důchodovém pojištění. Podle § 17 zákona o důchodovém pojištění všeobecným vyměřovacím základem je průměrná mzda v národním hospodářství zjištěná Českým statistickým úřadem, přičemž se používá údaj za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se všeobecný vyměřovací základ stanoví; přepočítací koeficient se stanoví jako podíl průměrné mzdy v národním hospodářství za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářní rok, pro který se stanoví, a průměrné mzdy za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází kalendářní rok, pro který se stanoví.

     Všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient vycházejí ze statisticky zjištěných údajů a jsou základním prvkem pro určení redukčních hranic, které se používají při stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodů. Prostřednictvím všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu se rovněž stanoví jednotlivé koeficienty nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, které se používají při výpočtu osobního vyměřovacího základu za rozhodné období a mají význam též pro stanovení základní výměry důchodu.

     Podle vyhlášky č. 324/2012 Sb.:

  • výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011 činí částku 25 093 Kč,

  • výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011 má hodnotu 1,0315.

STANOVENÍ PRVKŮ PRO VÝPOČET DŮCHODŮ

     Podle zákona o důchodovém pojištění slouží všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient především ke stanovení koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, jímž se při zjišťování osobního vyměřovacího základu násobí úhrn vyměřovacích základů v jednotlivých kalendářních letech rozhodného období (při přiznání důchodů v roce 2013 zahrnuje rozhodné období úsek 1986 až 2012). Po zjištění osobního vyměřovacího základu se pak provádí jeho úprava prostřednictvím tří redukčních hranic a stanoveného rozsahu zápočtu mezi jednotlivými redukčními hranicemi. Výši redukčních hranic stanoví podle vzorce obsaženého v § 15 zákona o důchodovém pojištění vyhláška MPSV a rozsah zápočtu mezi jednotlivými redukčními hranicemi vyplývá přímo z § 15 zákona o důchodovém pojištění, přičemž až do roku 2014 se tento rozsah zápočtu každoročně mění.

     V roce 2013 se výpočtový základ, z něhož se příslušnou procentní sazbou vyměřují důchody starobní a invalidní, stanoví podle § 15 zákona o důchodovém pojištění tak, že z osobního vyměřovacího základu se:

  • do částky první redukční hranice počítá 100 %,

  • z částky nad první redukční hranici do částky druhé redukční hranice počítá 27 %,

  • z částky nad druhou redukční hranici do částky třetí redukční hranice počítá 19 % a

  • z částky nad třetí redukční hranici počítá 6 %.

     Podle zákona o důchodovém pojištění první redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy, druhá redukční hranice činí 116 % průměrné mzdy a třetí redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy. Průměrnou mzdou se rozumí částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; pro rok 2013 průměrná mzda činí 25 884 Kč. V návaznosti na tato zákonná pravidla určení výše redukčních hranic vyhláška č. 324/2012 Sb. stanovila, že:

  • první redukční hranice činí 11 389 Kč,

  • druhá redukční hranice činí 30 026 Kč,

  • třetí redukční hranice činí 103 536 Kč.

     Základní výměra důchodu se stanoví ve výši 9 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na celé desetikoruny směrem nahoru. Výše základní výměry se tedy vždy od počátku každého kalendářního roku mění v závislosti na výši průměrné mzdy. V návaznosti na tato pravidla určení výše základní výměry důchodu vychází výpočtem pro rok 2013 částka základní výměry ve výši 2 330 Kč měsíčně; tuto výši také stanovila vyhláška č. 324/2012 Sb.

ÚČAST OSOB SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH NA DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ

     Pro účely účasti na důchodovém pojištění a též pro placení pojistného na důchodové pojištění se osoby samostatně výdělečně činné rozdělují na dvě skupiny, a to na osoby samostatně výdělečně činné vykonávající tzv. hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na osoby samostatně výdělečně činné vykonávající tzv. vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost je vždy účastna důchodového pojištění, a to bez ohledu na výši dosaženého příjmu. Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je v kalendářním roce účastna důchodového pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky.

     Příjmem ze samostatné výdělečné činnosti se rozumí daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Rozhodná částka je upravena v § 10 zákona o důchodovém pojištění a

Nahrávám...
Nahrávám...