Příběhy k zamyšlení - Čtyři žáby

Čtyři žáby seděly na kmeni, jenž plul na kraji řeky. Náhle zachytil kmen proud a zvolna ho unášel po řece. Žáby měly radost a byly přímo nadšené, neboť nikdy dříve nepluly.

Po chvíli promluvila první žába: "Toto je věru nejbáječnější kmen. Hýbe se jako živý. Žádný takový kmen nebyl nikdy dříve znám."

Pak se ozvala druhá žába: "Nikoliv, přítelkyně, kmen je jako jiné kmeny a nehýbe se. To řeka ubíhá k moři a unáší nás a kmen s sebou."

A třetí žába prohlásila: "Ani kmen, ani řeka se nehýbou. Pohyb je v naší mysli, neboť bez myšlení se nic nehýbe."

A tak se tři žáby začaly přít o to, co se skutečně hýbe. Hádka byla stále ostřejší a hlasitější, nemohly se však shodnout.

Pak se obrátily ke čtvrté žábě, která až do té chvíle pozorně naslouchala, ale mlčela – a zeptaly se jí na mínění. Čtvrtá žába řekla: "Každá z vás má pravdu a žádná z vás se nemýlí. Pohyb je ve kmeni, ve vodě a rovněž v našem myšlení."

Tři žáby se velmi rozhněvaly, neboť žádná nechtěla připustit, že právě ona nemá celou pravdu a že druhé dvě se zcela nemýlí. Pak se přihodila zvláštní věc. Tři žáby se shlukly a svrhly tu čtvrtou z kmene do řeky.