SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH

Dotaz č. 1

Zaměstnanec má podle pracovní smlouvy určené místo výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele od pondělí do středy s tím, že po zbývající dva pracovní dny v týdnu, tj. ve čtvrtek a v pátek, bude práci konat doma, tedy mimo pracoviště zaměstnavatele. Je tento zaměstnanec pro účely nemocenského pojištění zaměstnanců domáckým zaměstnancem ve dnech, v nichž práci vykonává doma?

     Podle ustanovení § 2 vyhlášky č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění pozdějších předpisů, se za domácké zaměstnance pro účely této vyhlášky považují zaměstnanci v pracovním poměru, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle podmínek dohodnutých v pracovní smlouvě pro něho vykonávají sjednané práce doma v pracovní době, kterou si sami rozvrhují.

     V uvedeném případě se však o nejedná o zaměstnance v režimu § 317 zákoníku práce, kdy práce je konána na jiném místě, než jsou pracoviště zaměstnavatele (např. doma), neboť zaměstnanec sjednané práce pro zaměstnavatele nevykonává výlučně doma, ale i na pracovišti zaměstnavatele. Jestliže zaměstnavatel zaměstnanci rozvrhuje byť jen část stanovené pracovní doby, je podle § 13 odst. 3 zákoníku práce, které je ve smyslu § 363 odst. 2 zákoníku práce obligatorní a nelze se od něho odchýlit, povinen mu přidělovat práci v rozsahu celé stanovené pracovní doby a tuto pracovní dobu mu rozvrhnout před zahájením práce za podmínek stanovených v § 84 zákoníku práce, tzn. vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním předem zaměstnance, a to v zákonem stanovené či se zaměstnance dohodnuté době.

     Z uvedeného důvodu není pro účely nemocenského pojištění v dotaze uvedený zaměstnanec domáckým zaměstnancem.

Dotaz č. 2

Zaměstnáváme v pracovním poměru poživatele různých druhů důchodů z důchodového pojištění. Plyne jim po skončení zaměstnání ochranná lhůta?

     Ano, po skočení zaměstnání jim ochranná lhůta plyne. Výjimka platí pouze pro poživatele starobního důchodu. Těm po skončení zaměstnání ochranná lhůta nikdy neplyne.

Dotaz č. 3

Zaměstnanec, jehož předchozí pracovní poměr k jiné organizaci trval od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2006, u nás nastoupil do zaměstnání na dobu neurčitou dnem 11. ledna 2007. Ve zkušební době však s námi pracovní poměr ukončil dnem 18. ledna 2007. Kolik dnů činí jeho ochranná lhůta?

     Z ochranné lhůty 42 kalendářních dnů, která Vašemu bývalému zaměstnanci plynula ze zaměstnání, které skončil dne 31. prosince 2006, vyčerpal 10 kalendářních dnů. Dnem 11. ledna 2007, kdy mu vzniklo nemocenské pojištění u Vás, došlo totiž podle § 42 odst. 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, k zastavení běhu této ochranné lhůty. Nevyčerpaný zbytek ochranné lhůty v délce 32 kalendářních dnů je třeba přičíst k ochranné lhůtě získané nemocenským pojištěním u Vás. Tato ochranná lhůta činí pouze 8 kalendářních dnů, neboť tolik dnů byl tento zaměstnanec u Vás nemocensky pojištěn. Ochranná lhůta Vašeho bývalého zaměstnance proto činí 40 kalendářních dnů (8 + 32 kalendářních dnů) a začala mu běžet od 19. ledna 2007.

Dotaz č. 4

Naše organizace uzavřela s občanem pracovní poměr na dobu jednoho měsíce, kdy čerpal v jiném svém zaměstnání dovolenou. Plyne mu po skončení tohoto měsíc trvajícího zaměstnání u nás ochranná lhůta?

Ochranná lhůta ze zaměstnání, které zaměstnanec vykonával u Vás pouze v době své dovolené, mu neplyne, a to podle ustanovení § 73 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení se v daném případě jedná o dočasné zaměstnání, do kterého zaměstnanec vstoupil na dobu své dovolené.

Dotaz č. 5

Naše zaměstnankyně v pracovním poměru v době své rodičovské dovolené pracovala na dohodu o pracovní činnosti u jiné organizace. Nyní je opět těhotná a má nastoupit další mateřskou dovolenou. Plyne jí ze zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti, které v současné době již nevykonává, ochranná lhůta?

     Zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti, které zaměstnankyně nastoupila za trvání svého „základního“ zaměstnání u Vás, vykonávala v době své rodičovské dovolené, tedy namísto „základního“ zaměstnání. To je důvodem, pro který jí ochranná lhůta ze zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti neplyne (viz § 73 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů).

Dotaz č. 6

Zaměstnanec, který v naší organizaci pracoval několik let, ukončil pracovní poměr dnem 31. března 2007. Rozhodl se, že bude od 1. dubna 2007 podnikat, a proto nás požádal o vystavení potvrzení o době jeho zaměstnání u nás v roce 2006, o výši jeho vyměřovacích základů pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení dosažených v roce 2006, včetně výše dávek nemocenského pojištění, které jsme mu do roku 2006 zúčtovali.

Podle jeho vyjádření si zaměstnání s potřebnou výší dosaženého příjmu v roce 2006 (tj. aspoň 90 840 Kč) uplatní ihned jako důvod, pro který bude jeho samostatná výdělečná činnost od samého počátku považována - pro účely placení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti - za vedlejší, aby ode dne zahájení podnikání neplatil jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Plyne mu ochranná lhůta ze skončeného zaměstnání u nás?

     Ochranná lhůta mu plyne, protože ani vznikem účasti na důchodovém pojištění OSVČ (stejně jako ani vznikem účasti na nemocenském pojištění OSVČ) ochranná lhůta nezaniká, avšak jen pokud jde o nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc). Ochranná lhůta v takovém případě zaniká až dnem vzniku nároku na uvedené dávky z nemocenského pojištění OSVČ, samozřejmě jen tehdy, pokud již před tímto dnem neuplynula.

     Jestliže si však Váš bývalý zaměstnanec jako OSVČ uplatnil v měsíci, kdy samostatnou výdělečnou činnost zahájil, důvod, pro který je jeho samostatná výdělečná činnost pro účely placení záloh na pojistné vedlejší, není povinen tyto zálohy platit, a proto se ani nemůže přihlásit k nemocenskému pojištění OSVČ, které je dobrovolné, a nemůže mu tak z něj vzniknout nárok na nemocenské ani na peněžitou pomoc. To znamená, pokud bude např. uznán práce neschopným nejpozději dne 12. května 2007, bude mít nárok na nemocenské z titulu ochranné lhůty z nemocenského pojištění, jehož byl účasten do 31. března 2007 jako Váš zaměstnanec.

Dotaz č. 7

Od příštího měsíce k nám nastoupí zaměstnanec, který je poživatelem částečného invalidního důchodu. Je nám známo, že příjem z výdělečné činnosti už nemá na výplatu částečného invalidního důchodu žádný vliv. Máme vůči tomuto zaměstnanci - poživateli částečného invalidního důchodu - nějaké zvláštní povinnosti z hlediska důchodového pojištění ve srovnání s ostatními zaměstnanci?

     S účinností od 1. února 2006 již příjem z výdělečné činnosti, která zakládá účast na důchodovém pojištění, ani výše příjmu z takové činnosti nijak neovlivňuje nárok na výplatu částečného invalidního důchodu. Zákonem č. 24/2006 Sb., kterým byl mj. novelizován i zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, byla zrušena povinnost organizací potvrzovat poživateli částečného invalidního důchodu na jeho žádost dobu trvání výdělečné činnosti, výši vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, dobu pobírání dávek nemocenského pojištění (péče) nahrazujících ušlý příjem a další údaje potřebné pro plnění povinnosti poživatele částečného invalidního důchod předkládat plátci důchodu na předepsaném tiskopise přehled o příjmech.

     Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení však nadále ukládá organizaci ohlašovací povinnost. Podle § 41 odst. 1 uvedeného zákona je povinností organizace ohlásit, vstoupí-li k ní poživatel plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu. Organizace je povinna odeslat toto hlášení na předepsaném tiskopise okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu poživatele důchodu, a to do 8 dnů od jeho vstupu do zaměstnání. Za nesplnění této povinnosti může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit organizaci pokutu až do výše…