2.10.3
Vnitřní předpis zaměstnavatele pro zvýhodněný nákup zboží – výrobků zaměstnanci
Ing. Martin Děrgel
Vnitřní předpis zaměstnavatele pro zvýhodnění nákup zboží – výrobků zaměstnanci
Zaměstnavatel ..................................................... (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ),
zastoupený ..............
vydává tento
vnitřní předpis pro zvýhodněný nákup.
1. Tento předpis se vztahuje na zaměstnance ............... (název zaměstnavatele) (dále jen "firma“), kteří jsou u firmy zaměstnáni v pracovním poměru po skončení případné sjednané zkušební doby, a v tomto pracovním poměru konají práci v rozsahu ...............(konkretizace rozsahu, např. stanovené týdenní pracovní doby, nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby apod.). Nevztahuje se na zaměstnance:
-
kteří v uplynulých 12 měsících ... (např. měli ve firmě neomluvenou absenci nebo v této době byli kázeňsky potrestáni, anebo jiné typy výluk),
-
činné pro firmu výhradně na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.
2. Možnost personálního nákupu se týká:
Alt. I všech druhů zboží (výrobků), které jsou v prodejním – výrobním1) sortimentu firmy s výjimkou ..............(např. výrobků zhotovených na zakázku)
Alt. II těchto druhů zboží (výrobků) ..............(nutno taxativně vyjmenovat).
3. Personální nákupy mohou zaměstnanci uskutečňovat až do výše limitu .............. Kč měsíčně - .............. kusů výrobků měsíčně - čtvrtletně - ročně - do hodnoty .............. Kč 1). Výjimku může v odůvodněném případě povolit .............. (kdo). Tento limit je stanoven pro všechny zaměstnance ve stejné výši..
Poznámka: použije-li zaměstnavatel měsíční limity, může stanovit možnost jejich sčítání v průběhu čtvrtletí nebo roku.
4. Jednotlivé nákupy se zaznamenávají ne evidenční kartu, kterou zaměstnanci vydá na jeho žádost ........... (kdo, zpravidla personální referát). Na kartě musí být uvedeno jméno a příjmení zaměstnance, jeho pracovní zařazení, pracoviště a jeho evidenční číslo (pokud se ve firmě používá). Zaměstnanec je povinen tuto kartu odevzdat při skončení pracovního poměru.
5. Nákupy uskutečňují zaměstnanci v .............. (na místě určeném zaměstnavatelem podle jeho podmínek, např. v určeném prodejním oddělení nebo skladu), a to po předložení své evidenční karty. Zaměstnanec pověřený personálním prodejem (dále jen “pověřený zaměstnanec“) na tuto kartu zaznamenává hodnotu nákupu – počet zakoupených kusů 1) a přitom dbá, aby tato hodnota – počet kusů 1) nepřekročila povolený limit. Současně tento pověřený zaměstnanec vyznačí stejný údaj do elektronické podoby evidenční karty vedené pro kontrolní účely firmy paralelně na prostředcích výpočetní techniky.
6. Měsíční – čtvrtletní1) limity nákupu lze slučovat pouze v rámci příslušného kalendářního roku. Jakékoli slučování měsíčních limitů nákupu mezi zaměstnanci je nepřípustné.
7. Sleva na personální nákup činí .............. % hodnoty zboží – výrobků 1). Hodnotou se rozumí prodejní cena určená pro koncové zákazníky v maloobchodě bez ohledu na její tvorbu. Sleva na personální nákup není slučitelná s obchodními slevami (bonus, rabat, platební skonto, cenové skonto, dealerská sleva, věrnostní sleva).
8. Sleva na personální nákup není naturální mzdou ve smyslu § 119 ZP, ale je součástí cenové politiky firmy. Proto bude v souladu se zákonem o daních z příjmů a pojistnými zákony o tuto slevu zvýšena zdanitelná a zpojistitelná mzda zaměstnance v měsíci nákupu, při kterém byla uplatněna.
9. Při realizaci tohoto vnitřního předpisu jsou pověření zaměstnanci povinni dbát na dodržování rovného zacházení se všemi zaměstnanci a zákazu jakékoli formy jejich diskriminace.
10. Tento vnitřní předpis vstupuje v účinnost dnem .............
V ...................... dne ...................
...........................................
razítko zaměstnavatele a
podpis jeho oprávněného zástupce
Poznámky pod čarou:
1) použije se, co se hodí
Komentář:
Podle § 6 odst. 3 ZDP se příjmem ze závislé činnosti rozumí i částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnut plnění (kromě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, bytu nebo rodinného domu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí) nižší, než je cena určená podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (tj. cena obvyklá) nebo cena, kterou účtuje jiným osobám. (Poznámka: Speciální způsob ocenění se týká poskytnutí firemního vozidla i pro soukromé účely zaměstnance.) Na toto pravidlo se v praxi často zapomíná. Pokud tedy například zaměstnavatel prodává televizory zákazníkům za 10.000 Kč, kdežto od zaměstnanců požaduje pouze 8 000 Kč, měly by ony dva tisíce figurovat ve zdanitelných příjmech dotyčného zaměstnance ze závislé činnosti. Což znamená, že bude o tyto 2.000 Kč vyšší základ pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti za daný měsíc. Jak si ale záhy ukážeme, nebude to jediné související zvýšení povinných odvodů.
Někdy se tato daňová nepříjemnost slev pro zaměstnance v praxi obchází tím způsobem, že se předběžně zjistí zájem o určité výrobky nebo zboží zaměstnavatele mezi jeho zaměstnanci a příslušné komodity se pak označí jako "doprodej zásob", případně "zaváděná novinka" za nižší cenu, která činí shodou okolností rovněž 8 000 Kč. Firmy tak hřeší na skutečnost, že finanční úřady sotva dohledají, že k takovéto nabídce se jiní smrtelníci (mimo zaměstnance) nemohli dostat.
Nepeněžní příjmy zaměstnanců se pro účely daně z příjmů oceňují cenou obvyklou za pomocí zmíněného zákona o oceňování majetku. Přitom se přihlíží k místu a době plnění (poskytuje-li zaměstnavatel určitou službu svým zaměstnancům v době slabé poptávky, je namístě účtovat jim oprávněně nižší cenu, a tím minimalizovat zvýšení jejich základu pro výpočet záloh na daň z titulu této zaměstnanecké výhody). Dále má vliv druh a kvalita, případně opotřebení předmětného plnění. Například řadě zaměstnanců nemusí vadit, že si určitý výrobek odnesou přímo z výlohy prodejny, bez obalu nebo že nebude zcela přichystán k okamžitému užívání (počítač bez nainstalovaného software) anebo bude mít jiné drobné nedostatky. Kdyby však zaměstnavatel nabízel takovéto výrobky (zboží) svým zákazníkům, hrozilo by pošramocení jeho dobré pověsti. Proto by bylo oprávněné zohlednit tuto skutečnost i v ocenění těchto produktů, čímž dojdeme opět k nižší hodnotě nepeněžního příjmu, a tedy i k nižšímu navýšení základu pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Protože se v podobných případech ovšem dostává zaměstnavatel na velmi tenký led, bude nanejvýš vhodné připravit si dostatečné důkazní prostředky pro případnou kontrolu správce daně (odborný posudek znalce je jistě pádným argumentem, není však nezbytný).
Zákon přitom nepožaduje, aby se jednalo o služby nebo výrobky, které jsou náplní činnosti zaměstnavatele, ZDP hovoří pouze o tom, že jde o plnění (což je obecný pojem pro práva, služby nebo věci) "poskytnuté zaměstnavatelem". A tak se musí jít na cenu obvyklou i v případě, že pekařství prodá svým pekařům se slevou televizory nakoupené u obchodníka s elektronikou.
Podle pojistných zákonů je vyměřovacím základem zaměstnance, z něhož se počítá pojistné na sociální a zdravotní pojištění, úhrn příjmů ze závislé činnosti (až na malé výjimky), které jsou předmětem…
