Jedno přísloví říká, že nemáme nikoho soudit – a také nikomu závidět - pokud neujdeme míli v jeho botách.
Pan Veselý byl přehnaně ctižádostivý. Někde se dočetl, že kdosi vyhrál mistrovství v jakémsi podivném sportu. Napadlo ho, že přece i on by mohl, ba měl vyhrál nějaké to mistrovství. Jindy slyšel o předávání státních vyznamenání. Zahlodala v něm myšlenka, proč on žádné nedostal. Taková nespravedlnost! Pak chtěl zbohatnout jako jistý miliardář. Podobné pošetilosti napadaly pana Veselého často. Není divu, že pan Veselý nesnadno usínal.
Když se přece jen ponořil do spánku, měl zvláštní sen. Zjevila se mu přátelsky se usmívající nehmotná bytost a řekla: "Dobře si rozmysli, co chceš, co potřebuješ a co jsi za to ochoten zaplatit."
Nato se pan Veselý ocitl v kůži upoceného, profesionálního sportovce. Úporné trénování a…