Zákon o dalších podmínkách k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

3.1.5

Zákon o dalších podmínkách k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

JUDr. Anna Janáková

 NahoruZákon ZoBOZP

Účinnost zákona

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dále jen "ZoBOZP"), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007, společně s novým zákoníkem práce č. 262/2006 Sb. (dále jen "ZP").

Pohled do historie

V československé legislativě existovaly již samostatné zákony o bezpečnosti práce (dále jen "BP"), a to zákon č. 67/1951 Sb. a zákon č. 65/1961 Sb., které působily vedle řady pracovněprávních předpisů. Komplexní pracovněprávní úprava dřívějšího zákoníku práce č. 65/1965 Sb. převzala do svého obsahu i otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen "BOZP"), a to na více než 40 let.

Důvody vydání zákona

Společenskoekonomické změny po roce 1989 a transponování práva Evropských společenství způsobily faktický i potřebný nárůst právní úpravy otázek bezpečnosti a ochrany zdraví (dále jen "BOZ"), které značně přesahovaly oblast pracovněprávních vztahů. Proto bylo rozhodnuto vyčlenit ze zákoníku práce ta ustanovení, která měla charakter technickoorganizační, týkající se odborných způsobilostí a BOZ mimo pracovněprávní vztahy ve prospěch samostatného zákona o BOZP. V návaznosti na právo Evropských společenství byla nově doplněna právní úprava BOZ při stavební činnosti.

Vztah k ZP

ZoBOZP je svou povahou speciálním zákonem k ZP, jehož právní úpravu BOZP doplňuje a který originálně řeší BOZ při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, kde v některých případech na zákoník práce odkazuje.

Vztah k právu Evropských společenství

Zatímco ZP zapracovává do českého právního řádu zejména Rámcovou směrnici Rady 89/391/EHS, o provádění opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků při práci, ZoBOZP zapracovává patnáct samostatných (též někdy označovaných jako individuálních či dílčích) směrnic vydaných k rámcové směrnici. Samostatné směrnice v návaznosti na Rámcovou směrnici řeší BOZP pro určité druhy pracovišť, pro používání strojů, nářadí, pro určité práce a činnosti, pro určité rizikové faktory atd. Systematika právní úpravy v zákoně č. 309/2006 Sb. v zásadě tematicky "kopíruje" zaměření samostatných směrnic.

Vztah k jiným předpisům

ZoBOZP výslovně stanoví (§ 19 ZoBOZP), že jím nejsou dotčeny:

• obecné technické požadavky na výstavbu (vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, vyhláška č. 398/2009 Sb., o technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb),

• zvláštní požadavky na pracoviště a na požární ochranu (zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně),

• požadavky na uvedení výrobků na trh a do provozu (zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, a zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh),

• požadavky na činnosti související s využíváním jaderné energie a ionizujícího záření (zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon),

• požadavky na činnosti související s prevencí závažných havárií (zákon č. 224/2015 Sb., zákon o prevenci závažných havárií).

 NahoruNovely ZoBOZP

Za patnáct let právní účinnosti byl ZoBOZP devětkrát novelizován, přičemž nejrozsáhlejší novela byla uskutečněna zákonem č. 88/2016 Sb., která nabyla právní účinnosti dne 1. května 2016. Novela zejména zpřesnila a rozšířila právní úpravu BOZP na staveništi a při stavení činnosti, zásadně se dotkla odborné způsobilosti fyzických osob v prevenci rizik a koordinátora BOZP a působení koordinátora na staveništi; vláda byla zmocněna stanovit podrobnosti ohledně obsahu a rozsahu plánu BOZP stavby. Významná je též novela, která byla uskutečněna zákonem č. 250/2021 Sb. v souvislosti s novou kodifikací problematiky bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, a to s účinností od 1. července 2022.

 NahoruPožadavky na pracoviště a pracovní prostředí (§ 2 ZoBOZP)

Pracoviště a pracovní prostředí jako místo výkonu práce (včetně prostředí, které ho obklopuje) je základním prvkem, který může kladně či záporně ovlivnit BOZP. Proto ZoBOZP stanoví minimální požadavky, které je zaměstnavatel povinen zajistit.

Prostorové a konstrukční uspořádání pracoviště

Pracoviště musí být prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska BOZP odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště; zejména je nutné, aby:

1. prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané; aby únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim včetně přístupových cest byly stále volné,
2. pracoviště byla osvětlena (pokud možno denním světlem) a měla stanovené mikroklimatické podmínky (zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou),
3. prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení,
4. v prostorách shora uvedených byla zajišťována pravidelná údržba, úklid a čištění,
5. pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným poskytovatelem pracovnělékařských služeb prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání poskytovatele zdravotnické záchranné služby.

Bližší požadavky na pracoviště a pracovní prostředí jsou stanoveny v nařízeních vlády č. 406/2004 Sb., č. 101/2005 Sb., č. 362/2005 Sb. a č. 361/2007 Sb.

Přestupky

V případě neplnění povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené v ZoBOZP a v prováděcích nařízeních vlády se může fyzická či právnická osoba dopustit přestupku na úseku bezpečnosti práce, za který jí může být orgány inspekce práce uložen finanční postih až do výše 1 000 000 Kč.

Pokud zaměstnavatel nezajistí, aby pracoviště odpovídalo stanovenému hygienickému požadavku, může se dopustit přestupku na úseku ochrany zdraví při práci, za který mu může orgán ochrany veřejného zdraví uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

 NahoruPožadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi (§ 3 ZoBOZP)

Staveniště

Staveništěm se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce. Staveniště zpravidla zahrnuje: stavební pozemek, popřípadě zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě v rozsahu vymezeném stavebním úřadem též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby. Výrazným rysem pracoviště, které je staveništěm, je jeho neustálá proměnlivost a dočasnost. Tyto charakteristické rysy představují také velkou různorodost ve výskytu rizik práce, a proto pracoviště, která jsou staveništěm, mají speciální právní úpravu.

Povinnost zaměstnavatele – zhotovitele stavby

Zaměstnavatel, který provádí stavbu nebo se na jejím provádění podílí jako zhotovitel stavebních, montážních, stavebně montážních, bouracích nebo udržovacích pracích pro jinou fyzickou, podnikající fyzickou nebo právnickou osobu na jejím pracovišti (zadavatele stavby), zajistí v součinnosti s touto osobou vybavení pracoviště pro bezpečný a zdraví neohrožující výkon práce. Tyto práce zhotovitele mohou být zahájeny pouze tehdy, pokud je staveniště náležitě zajištěno a vybaveno. Zhotovitelem může být i zadavatel stavby, pokud stavbu provádí pro sebe.

Zhotovitel je povinen dodržovat další požadavky kladené na BOZP při přípravě projektu a realizaci stavby, jimiž jsou:

1. udržování pořádku a čistoty na staveništi (zejména vybavení staveniště vhodnými přísunovými cestami pro dopravu materiálu, odvádění srážkových, odpadních a technologických vod, ochrana a údržba veřejných prostranství a pozemních komunikací, zajištění prostředků pro úklid, čištění a údržbu),
2. uspořádání staveniště podle příslušné dokumentace; je třeba vycházet z vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Pro BOZP při přípravě projektu a realizaci stavby jsou důležité zejména požadavky projektové dokumentace na způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků a způsob zajištění požární bezpečnosti, na hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání, ochranu proti hluku, řešení přístupu a užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, úpravy staveniště, oplocení, příjezdy a přístupy na staveniště, napojení staveniště na zdroje vody, elektřiny, odvodnění staveniště, úpravy z hlediska BOZ třetích osob, uspořádání a bezpečnost staveniště z hlediska ochrany veřejných zájmů, stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska BOZ,
3. umístění pracoviště, jeho dostupnost, stanovení komunikací nebo prostoru pro příchod a pohyb fyzických osob, výrobních a pracovních prostředků a zařízení. Postup při navrhování a umísťování staveb upravuje vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby,
4. zajištění požadavků na manipulaci s materiálem. Manipulace s materiálem může být prováděna s použitím mechanizace (např. jeřáby, výtahy, zvedací zařízení, ale také vozíky, pásové dopravníky, čerpadla, mechanické lopaty) anebo ručně. Pro manipulaci s břemeny mohou být použity různé paletizační prostředky a přepravní prostředky (kontejnery, bedny, obaly),
5. předcházení zdravotním rizikům při práci s břemeny. Rizikem je zejména ruční manipulace břemeny, kterou se rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo současně více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, při kterém v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek může dojít k poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z jednostranné nadměrné zátěže. Hygienické limity ručně manipulovaných břemen stanoví nařízení vlády č. 361/2007 Sb.,
6. provádění kontroly před prvním použitím, během používání, při údržbě a pravidelném provádění kontrol strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí během používání s cílem odstranit nedostatky, které by mohly nepříznivě ovlivnit BOZ. Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před prvním použitím se provádí podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem. Termíny, lhůty a rozsah pravidelných kontrol, zkoušek, revizí a termíny údržby, oprav stanoví zhotovitel s ohledem zejména na stroje, zařízení, přístroje a nářadí, doporučení výrobce a způsob používání a s ohledem na rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu,
7. splnění požadavků na způsobilost fyzických osob konajících práce na staveništi. Způsobilost je stanovena například vyhláškou č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Vyhláška č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů, je stále platná, nicméně časem překonaná. Požadavky zvláštní odborné způsobilosti pro práce a činnosti, vystavující zaměstnance zvýšenému ohrožení života nebo zdraví, doposud prováděcím nařízením vlády k ZoBOZP stanoveny nebyly,
8. určení a úprava ploch pro uskladnění, zejména nebezpečných látek, přípravků a materiálů. Této problematiky se dotýkají nařízení vlády č. 101/2005 Sb., zákon č. 350/2011 Sb., chemický zákon, a prováděcí vyhláška č. 402/2011 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek, § 44a a 44b ZOVZ,
9. splnění podmínek pro odstraňování a odvoz nebezpečných odpadů. Nebezpečným odpadem je odpad uvedený v Katalogu odpadů v příloze vyhlášky č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů,
10. uskladňování, manipulace, odstraňování a odvoz odpadu a zbytků materiálů. Skladování stavebních a demoličních odpadů (jako např. beton, cihly, tašky, keramika, dřevo, sklo, plasty, asfaltové směsi, dehet, kovy, zemina, izolační materiály apod.) a skladování odpadních obalů (papír, lepenka, plasty atd.) podléhají režimu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech,
11. přizpůsobování času potřebného na jednotlivé práce nebo jejich etapy podle skutečného postupu prací. U stavební činnosti je z hlediska technického, technologického, ale i bezpečnostního třeba striktně zachovat určité souvislosti a návaznosti činností a prací. Pokud se některá z prací či činností nestihne v plánovaném termínu, je potřeba této skutečnosti přizpůsobit postup dalších prací z hlediska zachování potřebných souvislostí a návazností,
12. předcházení ohrožení života a zdraví fyzických osob, které se s vědomím zhotovitele mohou zdržovat na staveništi. Preventivní opatření, aby se předešlo ohrožení životů a zdraví osob zdržujících se na staveništi s vědomím zhotovitele, mohou mít charakter organizační (doprovod cizí osoby zaměstnancem), informační (bezpečnostní značky a tabulky), vybavení osobními ochrannými pracovními prostředky. Opatření mohou být také předmětem závazkových vztahů, kdy se sjednávají podmínky BOZ fyzických osob vyskytujících se na staveništi,
13. zajištění spolupráce s jinými osobami. Může jít například o spolupráci s projektantem, se zadavatelem stavby, s fyzickými osobami, které se osobně podílejí na zhotovení stavby a které nezaměstnávají zaměstnance, s kontrolními orgány, s majiteli okolních nemovitostí, s nájemci apod. Cílem je vzájemná informovanost a předcházení rizikovým událostem,
14. předcházení rizikům vzájemného působení činností prováděných na staveništi nebo v jeho těsné blízkosti. Povinnosti k zajištění koordinovaného postupu zaměstnavatelů stanoví § 101 odst. 3 a 4 ZP. K obdobnému účelu jsou zaměřeny i povinnosti uložené zhotoviteli stavby vůči koordinátorovi stavby určenému za zákonem č. 309/2006 Sb. stanovených podmínek zadavatelem stavby. Rovněž vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (např. § 7, 9, 17 vyhlášky č. 268/2009 Sb.), směřuje svými požadavky k předcházení rizikům vzájemného působení činností v těsné blízkosti staveniště (veřejná prostranství, pozemní komunikace). Vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, stanoví povinnosti ohledně označování překážek provozu na pozemních komunikacích (vznikají-li při stavební činnosti) a ohledně označení osob oprávněných zastavovat vozidla (§ 18 vyhlášky č. 294/2015 Sb.),
15. vedení evidence přítomnosti zaměstnanců a dalších fyzických osob na staveništi, které mu bylo předáno. Nejedná se o evidenci pracovní doby (§ 96 ZP), ale evidenci přítomnosti zaměstnanců na pracovišti; cílem je, aby v kterýkoliv okamžik bylo jasné (tedy zaevidováno), kolik lidí a kdo přesně na staveništi je, a to jak zaměstnanci, tak jiné fyzické osoby. Pro případ zdolávání mimořádných událostí ve smyslu § 102 odst. 6 ZP je to jedna ze zásadních informací. Způsob vedení evidence přítomnosti není blíže stanoven. Je na zhotoviteli, aby zvolil způsob, který bude efektivní, přehledný a srozumitelný. Lze doporučit i technické opatření – staveniště by mělo být uspořádáno tak, aby fyzické osoby, které na něj vstupují nebo odcházejí, museli procházet místem, kde probíhá evidence, a ne jinudy,
16. přijetí odpovídajících opatření, pokud budou na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující zaměstnance ohrožení života nebo poškození zdraví. Jedná se o přijímání odpovídajících opatření, která mají za cíl jednak předcházet rizikům a jednak již zjištěná rizika odstraňovat nebo minimalizovat jejich působení, pokud jejich odstranění není možné. Při prevenci rizik zaměstnavatel realizuje opatření stanovená právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP a stanoví opatření vlastní; při přijímaní a provádění těchto opatření vychází zaměstnavatel ze všeobecných preventivních zásad (§ 102 ZP),
17. dodržování bližších minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích stanovených prováděcím právním předpisem; bližší minimální požadavky na BOZP na staveništích stanoví nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

Zmocnění

Bližší vymezení prací a činností vystavujících zaměstnance zvýšenému ohrožení života nebo zdraví, při jejichž výkonu je nezbytná zvláštní odborná způsobilost, stanoví prováděcí nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, a to v příloze č. 5.

Přestupek na úseku BP

V případě neplnění povinnosti týkající se pracoviště a pracovního prostředí stanovené v ZoBOZP a v prováděcích nařízeních vlády se může fyzická či právnická osoba dopustit přestupku na úseku bezpečnosti práce, za který jí může být orgány inspekce práce uložen finanční postih až do výše 1 000 000 Kč.

Přestupek na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb

Pokud zaměstnavatel jako zhotovitel stavby nedoloží dokumentaci o riziku vznikajícím při zvoleném pracovním nebo technologickém postupu nebo jako jiná osoby nedoloží informaci o okolnostech, které by mohly při činnosti na staveništi vést k ohrožení života nebo poškození zdraví, může se dopustit přestupku na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb, ze který mu může být orgány ochrany veřejného zdraví uložena pokuta až do výše 3 000 000 Kč.

 NahoruPožadavky na výrobní a pracovní prostředky zařízení (§ 4 ZoBOZP)

Povinnost zaměstnavatele

Je povinností zaměstnavatele zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska BOZP vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být:

• vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců (např. ochrannými kryty, pojistkami proti samovolnému spuštění apod.),

• vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek (vytvoření podmínek pro přijatelnou pracovní polohu),

• pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány (s cílem preventivního zachycení závad a jejich odstraňování).

Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí stanoví nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Některé požadavky obsahují též nařízení vlády č. 101/2005 Sb. a č. 591/2006 Sb.

Přestupek na úseku BP

V případě neplnění povinnosti při zajištění řádného stavu používaných výrobních a pracovních prostředků a zařízení stanovené v ZoBOZP a v prováděcím nařízení vlády se může fyzická či právnická osoba dopustit přestupku na úseku bezpečnosti práce, za které jí může být orgány inspekce práce uložen finanční postih až do výše 1 000 000 Kč.

 NahoruPožadavky na organizaci práce a pracovní postupy (§ 5 ZoBOZP)

Povinnost zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci:

1. Nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. Nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami; ve stanovených případech musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena. Bezpečnostní přestávky jsou právními předpisy stanoveny např. pro řidiče v silniční dopravě, v hromadné městské dopravě, v mezinárodní silniční dopravě, při řízení drážních vozidel, při práci v hluku, při nepřetržitém používání osobních ochranných prostředků proti hluku, při zátěži teplem a zátěži chladem, u prací spojených s monotonií, u prací ve vnuceném pracovním tempu, u prací se zrakovou zátěží, při práci s rizikovými faktory a nezbytném nepřetržitém používání osobních ochranných pracovních prostředků. Zaměstnavatel může stanovit jako vlastní opatření poskytování bezpečnostních přestávek i v dalších případech.
2. Nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály. Vhodné uspořádání a vybavení pracoviště je nezbytné doplnit vhodnými opatřeními k organizaci práce a pracovním postupům, aby se předešlo úrazové události v důsledku padajících či vymrštěných věcí.
3. Byli chráněni proti pádu nebo zřícení. Zaměstnavatel je povinen přijímat opatření zejména pro pracoviště a přístupové komunikace, nacházející se v libovolné výšce nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob například popálením, poleptáním, akutní otravou, zadušením, a pro ostatní pracoviště a přístupové komunikace, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m.
4. Nebyli ohroženi dopravou na pracovištích. Nestačí jen vhodně uspořádat pracoviště a cesty a jiné komunikace k nim, ale je nutné zvolit i vhodné pracovní postupy a vhodnou organizaci práce, aby se předešlo nežádoucímu střetu zaměstnanců s dopravními prostředky.
5. Na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak. Prováděcí právní předpisy regulují práci osamoceného zaměstnance zejména při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, práci na staveništi a v chlazených místnostech, při provádění prohlídky kotle a při práci v kotli nebo v topeništi. Ve vlastních opatřeních může zaměstnavatel stanovit pro určité specifické činnosti podmínky práce osamoceného zaměstnance.
6. nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která mohou poškodit zdraví, zejména páteř. Hygienické limity ručně manipulovaných břemen stanoví nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů stanoví zejména nařízení vlády č. 27/2002 Sb., 339/2017, č. 168/2002 Sb. a č. 591/2006 Sb.

Přestupek na úseku BP

V případě porušení povinnosti týkající se organizace práce a pracovních postupů stanovenou v ZOBOZP a v prováděcích nařízeních vlády se může osoba dopustit přestupku na úseku bezpečnosti práce, za který jí může být orgány inspekce práce uložen finanční postih až do výše 1 000 000 Kč.

Přestupek na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb

Pokud zaměstnavatel nezajistí, aby stroj, technické zařízení, dopravní prostředek nebo nářadí byly z hlediska ochrany zdraví při práci vhodné pro práci a byly vybaveny, upraveny nebo udržovány tak, aby odpovídaly ergonomickému požadavku, může se dopustit přestupku na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb, za které mu může být orgány ochrany veřejného zdraví uložena pokuta až do výše 2 000 000 Kč.

 NahoruBezpečnostní značky, značení a signály (§ 6 ZoBOZP)

Povinnost zaměstnavatele

Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky, značení a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné.

Bezpečnostní značky

Pokud se týče typů, jsou značky zákazu, výstrahy, příkazu a informační. Bezpečnostní značky jsou tvořeny geometrickým tvarem, kombinací bezpečnostních barev a kontrastních barev a grafickými symboly (piktogramy). Bezpečnostní značky a značení musí být vhodné pro prostředí, ve kterém jsou používány, musí být zhotoveny z odolného materiálu a jejich rozměry musí odpovídat velikosti překážky nebo nebezpečného místa.

Vzhled, umístění a provedení bezpečnostních značek, značení a zavedení signálů stanoví nařízení vlády č. 375/2017 Sb.

Přestupek na úseku BP

V případě porušení povinnosti umístit bezpečnostní značky nebo zavést signály, ačkoli je tato povinnost stanovena ZoBOZP, se může osoba dopustit přestupku na úseku bezpečnosti práce, za který jí může být orgány inspekce práce uložen finanční postih až do výše 2 000 000 Kč.

 NahoruRizikové faktory pracovních podmínek (§ 7 odst. 1, 2 a 7 ZoBOZP)

Rizikové faktory

Rizikové faktory pracovních podmínek jsou zejména: fyzikální faktory (hluk, vibrace, záření ionizující a záření neionizující), chemické faktory (chemické faktory obecně, dále olovo, chemické karcinogeny, mutageny, látky toxické pro reprodukci, azbest a pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity), biologické činitele (například viry, bakterie, plísně), prach, fyzická zátěž (celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, pracovní poloha a ruční manipulace s břemeny), psychická zátěž, zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické podmínky (například zátěž teplem, zátěž chladem, vlhko).

Měření a kontrola hodnot

Jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot je zaměstnavatel povinen postupovat podle prováděcích právních předpisů.

Informování zaměstnanců

Při práci s vědomým záměrem vykonávat činnosti spojené s vystavením biologickým činitelům nebo překročí-li výsledky měření rizikových faktorů stanovené nejvyšší přípustné hodnoty, je zaměstnavatel povinen zjistit příčiny tohoto stavu. Nelze-li výskyt biologických činitelů odstranit nebo hodnoty rizikových faktorů snížit pod stanovené nejvyšší přípustné hodnoty a odstranit tak riziko pro zaměstnance, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům prostředky individuální ochrany. Současně je povinen neprodleně informovat zaměstnance.

Prováděcí předpisy

Rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance stanoví nařízení vlády č. 361/2007 Sb., č. 291/2015 Sb. a nařízení vlády č. 272/2011 Sb.

 NahoruKontrolovaná pásma (§ 7 odst. 3 až 6 ZoBOZP)

Kontrolovaným pásmem se rozumí ucelená a jednoznačně určená část pracoviště, oddělená od ostatního prostoru, viditelně označená a zjištěná tak, aby do ní nemohly vstupovat nepovolané osoby, tedy zaměstnanci, kteří v ní nevykonávají práci, opravy, údržbu, zkoušky, revize, kontrolu nebo dozor.

Zřízení kontrolovaných pásem je opatření ve prospěch zaměstnanců, které má za cíl chránit jejich zdraví při práci. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby:

• práce s azbestem,

• práce s chemickými karcinogeny,

• práce s biologickými činiteli a

• pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity

byly v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 361/2007 Sb. vždy prováděny v kontrolovaných pásmech.

Zaměstnavatel může do kontrolovaných pásem zařadit i další práce, při kterých jsou zaměstnanci vystaveni působení rizikových faktorů, pokud je toho třeba k ochraně zdraví zaměstnanců podle míry výskytu rizikových faktorů.

O kontrolovaných pásmech a zaměstnancích, kteří vstupují do kontrolovaných pásem nebo zde konají práce, je zaměstnavatel povinen vést evidenci a ukládat ji po dobu stanovenou zvláštním právním předpisem.

Režim v kontrolovaném pásmu

V kontrolovaném pásmu je zakázáno jíst, pít a kouřit. Vstupovat do kontrolovaného pásma je možné jen s osobními ochrannými pracovními prostředky určenými pro výkon práce v kontrolovaném pásmu. V kontrolovaném pásmu nesmějí pracovat mladiství zaměstnanci, a to ani z důvodu přípravy na povolání, dále těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně – matky do konce devátého měsíce po porodu. Další požadavky stanoví nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

 NahoruZákaz výkonu některých prací (§ 8 ZoBOZP)

Zakázané práce všem zaměstnancům

V zájmu ochrany zdraví zaměstnanců jsou přímo ze zákona zakázány určité práce, a to všem skupinám zaměstnanců. Jsou zakázány práce s 2-naftylaminem a jeho solemi, 4-aminobifenylem a jeho solemi, benzidinem a jeho solemi, 4-nitrodifenylem a polychlorovanými bifenyly, s výjimkou mono- a dichlorovaných bifenylů, a práce s přípravky obsahujícími více než 0,1 % 2-naftylaminu a jeho solí, 4-aminobifenylu a jeho solí, benzidinu a jeho solí nebo 4-nitrodifenylu nebo více než 0,005 % polychlorovaných bifenylů.

Zákaz těchto prací neplatí, jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci nepotřebných zásob, odpadů a zařízení, která obsahují tyto látky a přípravky, a práce při zneškodňování uvedených látek.

Jsou zakázány práce s azbestem. Aplikace azbestu nástřikem a pracovní postupy, které zahrnují použití izolačních materiálů s hustotou menší než 1 g/cm³ obsahujících azbest, jsou rovněž zakázány. Zákon stanoví výjimky ze zákazu, pokud se jedná o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest, a práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest, nebo opravy a udržovací práce na stavbách nebo práce s ojedinělou krátkodobou expozicí (vyhláška č. 394/2006 Sb.).

 NahoruOdborná způsobilost (§ 9 a 10 ZoBOZP)

Odborně způsobilá osoba k prevenci rizik

Zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý v případech a za podmínek uvedených níže pod body a) a b) sám; jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem nebo na základě občanskoprávního či obchodního vztahu. Zaměstnává-li zaměstnavatel:

1. nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti,
2. 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami,
3. více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.

Povinnost zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen zajistit dostatečný počet odborně způsobilých osob a poskytnout jim potřebné prostředky a dobu potřebnou k výkonu činnosti, dokumentaci a informace o všem, co by mohlo mít vliv na BOZP zaměstnanců, dokumentaci a informace podané zaměstnancům jiného zaměstnavatele, které obdrželi před zahájením práce na pracovištích zaměstnavatele k zajištění BOZP, písemnosti týkající se pracovních úrazů a nemocí z povolání. Zaměstnavatel zajistí   účast odborně způsobilé fyzické osoby při pravidelném hodnocení stavu a úrovně BOZP.

Součinnost

Zaměstnavatel poskytne odborně způsobilé osobě potřebnou součinnost. Na základě novely v roce 2016 zaměstnavatel dále zajistí součinnost v oblasti BOZP a PO odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik s ostatními zaměstnanci zaměstnavatele a s jejich zástupci (s odbory, radou či zástupci pro oblast BOZP), s odborně způsobilou fyzickou osobou k zajišťování úkolů jiného zaměstnavatele, jehož zaměstnanci plní své úkoly na pracovišti zaměstnavatele. Zaměstnavatel dále zajistí součinnost odborně způsobilé fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik s osobami podle § 12 ZoBOZP a s poskytovatelem pracovnělékařských služeb, se kterým má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb.

Plní-li na jednom pracovišti zaměstnavatele úkoly v prevenci rizik více než 2 odborně způsobilé osoby, zaměstnavatel písemně určí, kdo bude provádět koordinaci jejich činnosti. Zaměstnavatel je povinen projednat se zaměstnanci nebo jejich zástupci určení způsobilé fyzické osoby k plnění úkolů v prevenci rizik (bezpečnostního technika) a když příslušnou osobu vybere, musí o tom rovněž zaměstnance či jejich zástupce informovat.

Předpoklady odborné způsobilosti

Původně shodné předpoklady odborné způsobilosti byly na základě novely v roce 2016 stanoveny odlišně pro fyzické osoby:

1. k zajišťování úkolů v prevenci rizik,
2. k činnostem koordinátora BOZP na staveništi.

Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik je:

1. alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou,
2. odborná praxe v délce alespoň 3 let, jestliže fyzická osoba získala vzdělání uvedené v písmenu a), nebo…