V důchodovém pojištění, v nemocenském pojištění a v pojistném na sociální zabezpečení dochází v roce 2020 především k parametrickým změnám, které se odvíjejí od každoročního stanovení nových hodnot základních parametrů důchodového pojištění pro příslušný kalendářní rok. V nemocenském pojištění dochází dále k významné změně spočívající v zavedení tzv. elektronické neschopenky, jejímž důsledkem je nový způsob uplatňování nároku na nemocenské.
STANOVENÍ ZÁKLADNÍCH PARAMETRŮ DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ
Pro celou oblast sociálního pojištění má zásadní význam stanovení hodnot základních parametrů používaných v důchodovém pojištění; jedná se o stanovení všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu. Od těchto základních parametrů se pak odvíjí určení příslušných dalších prvků v jednotlivých oblastech sociálního pojištění, které jsou na tyto základní parametry navázány. Pro rok 2020 stanovilo tyto hodnoty nařízení vlády č. 260/2019 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2020 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2020 a o zvýšení důchodů v roce 2020. Podle tohoto nařízení činí:
• všeobecný vyměřovací základ za rok 2018 32 510 Kč,
• přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2018 1,0715.
Od těchto základních parametrů lze pak odvodit další podstatný prvek používaný v důchodovém pojištění a v pojistném na sociální zabezpečení, a to průměrnou mzdu. Pro rok 2020 má průměrná mzda hodnotu 34 835 Kč.
ZMĚNY V DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ
Výpočet důchodů v roce 2020
Důchody starobní a invalidní se vyměřují příslušnou procentní sazbou podle získané doby pojištění z výpočtového základu. Při stanovení výpočtového základu se používá osobní vyměřovací základ, který se omezuje prostřednictvím dvou redukčních hranic. Výše redukčních hranic a rozsah zápočtu mezi jednotlivými redukčními hranicemi vyplývá z § 15 ZDPo; redukční hranice jsou stanoveny prostřednictvím výše uvedených základních parametrů. V návaznosti na tato zákonná pravidla stanovilo pro rok 2020 výši redukčních hranic nařízení vlády č. 260/2019 Sb.
V roce 2020 se výpočtový základ stanoví tak, že z osobního vyměřovacího základu:
-
do částky první redukční hranice 15 328 Kč se počítá 100 %,
-
z částky nad první redukční hranici 15 328 Kč do druhé redukční hranice 139 340 Kč se počítá 26 %,
-
k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží.
Podle zákona o důchodovém pojištění slouží všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient též ke stanovení koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, jímž se při zjišťování osobního vyměřovacího základu násobí úhrn vyměřovacích základů v jednotlivých kalendářních letech rozhodného období. Pro rok 2020 platí tedy nová výše těchto koeficientů pro úpravu ročních vyměřovacích základů zjištěných za rozhodné období 1986 až 2019 (například pro úpravu ročního vyměřovacího základu zjištěného za rok 1986 má koeficient hodnotu 11,7525); tyto koeficienty jsou vyšší než v roce 2019.
Základní výměra důchodů v roce 2020
Od počátku každého kalendářního roku se v závislosti na výši průměrné mzdy mění výše základní výměry důchodu, která činí 10 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na celé desetikoruny směrem nahoru. Částka základní výměry pro rok 2020 činí 3 490 Kč měsíčně. Tuto výši také stanovilo nařízení vlády č. 260/2019 Sb.
Zvýšení důchodů
V roce 2020 se důchody zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2019 na základě nařízení vlády č. 260/2019 Sb.; toto zvýšení je přitom výrazné (v průměru 900 Kč). Podle tohoto nařízení se zvyšují všechny vyplácené důchody, tj. důchody starobní (včetně předčasných starobních důchodů), invalidní (pro invaliditu všech tří stupňů), vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2020, takto:
-
základní výměra důchodu se zvyšuje o 220 Kč měsíčně; základní výměra tak činí u vyplácených důchodů 3 490 Kč měsíčně,
-
procentní výměra důchodu se zvyšuje o 5,2 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje, a dále ještě mimořádně pro rok 2020 ještě o jednotnou pevnou částku 151 Kč (tato jednotná pevná částka náleží přitom v případě souběhu nároků na výplatu více důchodů jen jednou, a to k nejvyššímu důchodu).
Účast OSVČ na důchodovém pojištění
Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost je vždy účastna důchodového pojištění, a to bez ohledu na výši dosaženého příjmu. Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je v kalendářním roce účastna důchodového pojištění po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň rozhodné částky. Pokud je tato OSVČ účastna důchodového pojištění, platí i pojistné. Příjmem ze samostatné výdělečné činnosti se rozumí daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Rozhodná částka je upravena v § 10 ZDPo a činí 2,4násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na důchodovém pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Rozhodná částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Pro rok 2020 je rozhodnou částkou částka 83 603 Kč. Tato částka se snižuje o jednu dvanáctinu (zaokrouhlenou směrem nahoru) za každý kalendářní měsíc, v němž OSVČ nevykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, a za kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc měla nárok na výplatu dávek nemocenského pojištění z nemocenského pojištění OSVČ, tj., tato jedna dvanáctina činí 6 967 Kč.
ZMĚNY V NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ
Nová výše redukčních hranic v nemocenském pojištění
Pro výpočet dávek nemocenského pojištění slouží denní vyměřovací základ (tj. průměr příjmů zahrnovaných do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení, který připadá v rámci rozhodného období na jeden kalendářní den). Denní vyměřovací základ se pro výpočet dávek nemocenského pojištění stanoveným způsobem upravuje prostřednictvím tří redukčních hranic. Redukční hranice nejsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění pevnými částkami, nýbrž zákon stanoví princip jejich výpočtu prostřednictvím parametrů používaných v důchodovém pojištění. Aktuální částky redukčních hranic se vyhlašují sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí; pro rok 2020 se jedná o sdělení MPSV č. 270/2019 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2020.
Od 1. ledna 2020 činí:
-
první redukční hranice 1 162 Kč,
-
druhá redukční hranice 1 742 Kč,
-
třetí redukční hranice 3 484 Kč.
V důsledku této nové výše redukčních hranic dochází podle § 22 odst. 2 ZNP též k přepočtu vyplácených dávek nemocenského pojištění. Na základě tohoto ustanovení se výše dávek, na které vznikl nárok před 1. lednem 2020 a tento nárok trvá aspoň dne 1. ledna 2020, upraví bez žádosti od 1. ledna 2020 podle nové výše denního vyměřovacího základu stanoveného podle nových částek redukčních hranic platných od 1. ledna 2020.
Redukční hranice používané pro zjištění denního vyměřovacího základu v nemocenském pojištění mají význam též pro výpočet náhrady mzdy, platu nebo odměny, která náleží v období prvních 14 kalendářních dnů podle zákoníku práce (srov. § 192 až § 194 ZP). Tato náhrada přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku (od 1. července 2019 i za první 3 pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti podle změny provedené zákonem č. 32/2019 Sb.). Pro účely stanovení této náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Výpočtem vychází, že v roce 2020 pro účely této úpravy průměrného výdělku:
-
upravená první redukční hranice činí 203,35 Kč,
-
upravená druhá redukční hranice činí 304,85 Kč,
-
upravená třetí redukční hranice činí 609,70 Kč.
Pro úplnost se uvádí, že v roce 2020 nedochází ke změně částky rozhodného příjmu pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, neboť se nesplnily podmínky pro zvýšení této částky podle § 6 odst. 2 ZNP. Částkou sjednaného rozhodného příjmu je tedy nadále i v roce 2020 částka 3 000 Kč měsíčně.
Elektronická neschopenka a uplatňování nároku na nemocenské
Od roku 2020 dochází k zásadní změně v rozhodování ošetřujících lékařů ve věcech dočasné pracovní neschopnosti a v návaznosti na to při uplatňování nároku na nemocenské.
Ošetřující lékař bude doklady o dočasné pracovní neschopnosti vystavovat elektronicky. Nové rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti bude mít formu třídílného tiskopisu (místo dosavadního pětidílného). Rozhodnutí o vzniku a o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (první a třetí díl) zasílá lékař elektronicky příslušné OSSZ nejpozději…
