č. 4426/2023 Sb. NSS, Důchodové pojištění: invalidní důchod pro tzv. invaliditu z mládí; souběžné dávky v invaliditě
č. 4426/2023 Sb. NSS
Důchodové pojištění: invalidní důchod pro tzv. invaliditu z mládí; souběžné dávky v invaliditě
k § 38 a násl. a § 42 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
k čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (v textu jen „nařízení č. 883/2004“)
Splnění podmínek pro přiznání tzv. invalidního důchodu z mládí podle § 42 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, vylučuje současné přiznání „řádného“ invalidního důchodu podle § 38 a násl. téhož zákona, a to i v případě, že žadatel o řádný invalidní důchod získal (např. na základě dobrovolného přihlášení se k důchodovému pojištění podle téhož zákona ve znění účinném do 31. 1. 2018) potřebnou dobu pojištění. Na základě principu asimilace faktů podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení dopadá stejný důsledek i na situaci, ve které o přiznání českého řádného invalidního důchodu žádá poživatel např. slovenského invalidního důchodu z mládí.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 11. 2022, čj. 10 Ads 525/2021-34)
Prejudikatura: č. 2048/2010 Sb. NSS a č. 2814/2013 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 166/2008 Sb. a č. 30/2020 Sb.
Věc: I. H. proti České správě sociálního zabezpečení o invalidní důchod, o kasační stížnosti žalované.
V této věci se Nejvyšší správní soud zabýval podmínkami pro získání invalidního důchodu podle § 39 a § 42 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění (ve znění účinném do 31. 1. 2018) a výkladem čl. 5 (tzv. princip asimilace faktů) a čl. 44 nařízení č. 883/2004. Konkrétně Nejvyšší správní soud řešil otázku, zda tzv. invalidní důchod z mládí přiznaný na Slovensku vylučuje, aby žalobkyně mohla získat český „řádný“ invalidní důchod (resp. tzv. dílčí důchod) poté, co se v Česku po dobu jednoho roku dobrovolně účastnila důchodového pojištění, ale jinou dobu pojištění v Česku nezískala.
Žalobkyni byl na Slovensku v roce 1994 přiznán invalidní důchod nezávislý na době pojištění (tzv. invalidní důchod z mládí). Od roku 2009 má v Česku trvalý pobyt a v roce 2016 získala české občanství. Od března 2016 do února 2017 se dobrovolně účastnila českého systému důchodového pojištění. V polovině února 2017 podle § 6 zákona o důchodovém pojištění uhradila pojištění jednorázovou částkou. Dne 22. 2. 2017 požádala o přiznání řádného invalidního důchodu. Žalovaná však zamítla jak její žádost, tak i následné námitky proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti. Podle žalované přiznání invalidního důchodu z mládí na Slovensku vylučovalo (samo o sobě) v Česku nejenom přiznání invalidního důchodu z mládí, ale též přiznání řádného invalidního důchodu.
Proti rozhodnutí žalované se žalobkyně úspěšně bránila žalobou u Městského soudu v Praze, který toto rozhodnutí zrušil rozsudkem ze dne 10. 11. 2021, čj. 2 Ad 8/2018-55. Přiznání invalidního důchodu z mládí na Slovensku může totiž podle nařízení č. 883/2004 v Česku vyloučit jen přiznání dalšího (zde českého) invalidního důchodu z mládí, nikoli řádného invalidního důchodu. Podle městského soudu nařízení chápe invalidní…
