č. 4552/2024 Sb. NSS, Důchodové pojištění: nemožnost přihlížet k dobám pojištění získaným ve třetím státě; souběh nároků na dílčí důchod
č. 4552/2024 Sb. NSS
Důchodové pojištění: nemožnost přihlížet k dobám pojištění získaným ve třetím státě; souběh nároků na dílčí důchod
k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (v textu jen „nařízení o koordinaci“).
ke Smlouvě o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými (č. 85/2008 Sb. m. s.; v textu jen „smlouva s USA o sociálním zabezpečení“)
k § 58 odst. 1 větě první zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
I. Z principu teritoriality systémů sociálního zabezpečení plyne, že doby důchodového pojištění získané v různých státech nelze pro účely dávek důchodového pojištění bez dalšího sčítat. Takový postup musí výslovně umožňovat právní předpis Evropské unie [zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení] či mezinárodní smlouva o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Bez výslovné opory v takové mezinárodní smlouvě nebo právním předpise nelze ani přihlížet k dobám pojištění získaným ve třetím státě, tj. státě, který není stranou mezinárodní smlouvy, resp. členským státem Evropské unie.
II. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení ani Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými (č. 85/2008 Sb. m. s.) neumožňují přihlížet k dobám pojištění získaným ve třetím státě.
III. V případě, že pojištěnec splňuje podmínky nároku na výplatu dílčích důchodů podle několika mezinárodních smluv či mezinárodní smlouvy a právního předpisu Evropské unie, které neumožňují vzájemné sčítání dob pojištění, vyplácí se mu ten dílčí důchod, který je vyšší (§ 58 odst. 1 věta první zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění).
(Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2023, čj. 42 Ad 3/2023-55)
Prejudikatura: č. 3845/2019 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 187/2000 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 376/2000) a č. 185/2017 Sb.; rozsudky Soudního dvora ze dne 2. 8. 1993, Grana-Novoa (C-23/92), a ze dne 15. 1. 2002, Gottardo (C-55/00).
Věc: R. P. proti České správě sociálního zabezpečení o starobní důchod.
Žalobce dne 28. 3. 2022 podal žádost o starobní důchod před dosažením důchodového věku. Ve formuláři žádosti mimo jiné uvedl, že nežádá o důchod ve Spojených státech amerických a v Rakousku požádal o odklad důchodu.
Rozhodnutím ze dne 5. 10. 2022 žalovaná přiznala žalobci podle § 31 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, a s přihlédnutím k čl. 12 odst. 2 smlouvy s USA o sociálním zabezpečení, starobní důchod ve výši 9 573 Kč od 28. 4. 2022. Žalobci byla uznána doba pojištění v českém důchodovém pojištění 11 215 dní a v americkém důchodovém pojištění 1 823 dní, tj. celkem 13 038 dní, na základě které žalovaná vypočítala přiznanou výši dílčího starobního důchodu. Závěrem uvedla, že ještě vyžádala od rakouského nositele pojištění potvrzení o dobách pojištění na území Rakouska. Po obdržení potvrzení bude posouzena výše žalobcova důchodu podle nařízení o koordinaci. V odůvodnění také uvedla, že nedílnou součástí rozhodnutí je i…
