ABY VÝHODA NEBYLA NEVÝHODOU - ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY Z POHLEDU DANĚ Z PŘÍJMŮ

     Zaměstnaneckou výhodou je možné nazvat pracovní a mimopracovní podmínky, poskytované zaměstnancům zaměstnavatelem, které jdou nad rámec jejich práv (nároků), stanovených pracovněprávními a souvisejícími právními předpisy. Z tohoto pohledu za benefit nelze považovat mzdu, plat nebo cestovní náhrady do limitu stanoveného zákoníkem práce, ani pracovní podmínky, které je zaměstnavatel povinen zaměstnancům vytvářet např. v oblasti BOZP, organizace pracovní doby, překážek v práci, zákonné délky dovolené a podobně. Za zaměstnanecké výhody tak lze považovat nadstandardní pracovní či mimopracovní podmínky a plnění, k jejichž vytváření a poskytování zaměstnavatel přistupuje dobrovolně, nad rámec své povinnosti. K nejobvyklejším formám zaměstnaneckých výhod patří např. poskytování stravování za zvýhodněnou cenu, přispívání na penzijní připojištění a životní pojištění zaměstnanců, zajišťování společenských a sportovních akcí pro zaměstnance, poskytování nadstandardní délky dovolené a příspěvků v nemoci. Velmi oblíbeným benefitem je také poskytnutí služebního notebooku, služebního telefonu a vozidla, které zaměstnanec může využít pro soukromé potřeby.

     Plnění zaměstnavatele ve prospěch zaměstnance jsou zpravidla sjednána v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise (vydaném jednostranně zaměstnavatelem), případně v jiné smlouvě (např. v manažerské smlouvě). Poskytované benefity vycházejí z možností zaměstnavatele a z potřeb zaměstnanců. Vzhledem k rozdílným preferencím zaměstnanců v mnohých firmách funguje systém výhod jako částečně volitelný.

 NahoruZDAŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ

     Z hlediska zdanění na straně zaměstnance je důležité vymezení příjmů, které jsou osvobozeny od daně ze závislé činnosti:

• § 6 odst. 9 písm. a) ZDP částky vynaložené zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců, s výjimkou částek vynaložených na zvyšování kvalifikace,

• § 6 odst. 9 písm. b) ZDP hodnota závodního stravování,

• § 6 odst. 9 písm. c) ZDP hodnota nealkoholických nápojů poskytnutých zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

• § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nepeněžní příspěvek zaměstnavatele z FKSP, ze sociálního fondu nebo na vrub daňově neúčinných nákladů na kulturní a sportovní akce, nepeněžní využití zdravotního i sportovního zařízení, mateřské školy, nepeněžní poskytnutí zájezdu do 20 000 Kč ročně,

• § 6 odst. 9 písm. i) ZDP hodnota přechodného ubytování (nepeněžní formou) do výše 3 500 Kč měsíčně,

• § 6 odst. 9 písm. p) ZDP osvobození příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění zaměstnance do úhrnné výše 24 000 Kč ročně.

     Většina zaměstnaneckých benefitů, která podléhá dani z příjmů, podléhá také odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Pojištění se přitom odvádí jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele.

     Od 1. 1. 2008 tvoří dílčí základ daně ze závislé činnosti „mzda“ zvýšená o zákonné pojistné, které je povinen hradit zaměstnavatel ze svých prostředků. Nadlimitní plnění zaměstnavatele vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Pokud tedy zaměstnavatel poskytne zaměstnanci plnění ve formě výhody, které podléhá zdanění, zvýší se základ daně zaměstnance ze závislé činnosti také o pojistné placené zaměstnavatelem z tohoto nadlimitního plnění.

     Zdaňování benefitů daní ze závislé činnosti v mnohých případech souvisí s uplatněním konkrétního plnění v nákladech zaměstnavatele. V dalším textu stručně popíši některé benefity a upozorním na rozdíly při zdanění v roce 2007 a 2008.

POSKYTNUTÍ SLUŽEBNÍHO VOZIDLA ZAMĚSTNANCI PRO SOUKROMÉ ÚČELY

     Velmi oblíbeným zaměstnaneckým benefitem je poskytování firemního vozidla bezplatně zaměstnanci k používání pro soukromé účely. Zákon o daních z příjmů stanoví povinnost zvýšit zaměstnanci zdanitelný příjem o částku ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc.

     Novela zákonů o sociálním a zdravotním pojištění od 1. 1. 2008 zahrnula nepeněžní příjem ve výši 1 % vstupní ceny služebního vozidla poskytnutého zaměstnanci pro soukromé účely do „zúčtovatelných příjmů“. V návaznosti na tuto změnu pojistné z tohoto nepeněžního příjmu vstupuje do základu pro výpočet zálohy na daň (do superhrubé mzdy).

 NahoruPŘECHODNÉ UBYTOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ

     V roce 2007 byla hodnota přechodného ubytování u zaměstnance v plné výši osvobozena od daně ze závislé činnosti. Zaměstnavatel mohl daňově uplatnit částku do výše 3 500 Kč za měsíc (s výjimkou ubytování v rodinném domě nebo bytě).

     Od roku 2008 je plnění zaměstnavatele ve formě zajištění přechodného ubytování pro zaměstnavatele v plné výši daňově účinným nákladem za podmínky, že toto plnění je dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, případně přímo v pracovní nebo jiné smlouvě uzavřené se zaměstnancem.

     Pro zaměstnance se jedná o příjem osvobozený od daně ze závislé činnosti při splnění následujících podmínek:

• obec přechodného ubytování zaměstnance není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,

• jde o nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem práce,

• maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně.

     Při nesplnění uvedených podmínek se jedná o zdanitelný příjem zaměstnance, který rovněž podléhá odvodu pojistného. Předmětné plnění se nesmí zaměňovat s ubytováním zaměstnance při pracovní cestě. Hodnotou přechodného ubytování se mimo zajištění ubytování (pronájem) rozumí také případná úhrada služeb přímo spojených s užíváním ubytování např. za vodu, plyn, elektřinu apod. Pro daňové posouzení v roce 2008 také není rozhodující, kde je přechodné ubytování zajištěno, může se jednat např. o pronajatý byt, rodinný dům nebo hotelový pokoj.

 NahoruPENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ A SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

     Od 1. 1. 2008 je možné považovat příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění zaměstnanců bez jakýchkoli limitů za daňově účinný náklad. Podmínkou ovšem je, že zaměstnavatel nárok zaměstnance na tento příspěvek stanoví v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise nebo v pracovní smlouvě.

     Z hlediska zaměstnance byly sloučeny limity pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukazovaným na účet zaměstnance u penzijního fondu a pojistného placeného zaměstnavatelem za zaměstnance na jeho soukromé životní pojištění, a to na částku 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Nadlimitní částky budou na straně zaměstnance zdaněny a také vstoupí do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného. Tento příjem bude zahrnut do úhrnu zúčtované mzdy zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc, v němž budou tyto nadlimitní částky uhrazeny pojišťovně nebo penzijnímu fondu.

Porovnání zdanění zaměstnance v jednotlivých měsících roku 2008

 NahoruČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY PLACENÉ ZA ZAMĚSTNANCE

     Příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování podnikání zaměstnavatele, jsou dle ust. § 24 odst. 2 písm. d) ZDP daňově uznatelným nákladem společnosti. Z hlediska zaměstnance se však jedná o příjem podléhající dani ze závislé činnosti.

 NahoruBEZÚROČNÉ NEBO NÍZKOÚROČENÉ PŮJČKY

     V tomto případě uspoří zaměstnanec úrok, který by musel platit v případě sjednání půjčky u peněžního ústavu. Zdanitelný příjem zaměstnance tvoří rozdíl mezi úrokem předepsaným zaměstnavatelem a úrokem, který by zaplatil za obdobných podmínek bance. Z nepeněžního plnění v podobě úroků, které podléhají zdanění, je nutné odvést pojistné.

     U zaměstnavatele, který poskytne zaměstnanci půjčku s nižším úrokem, než je obvyklé, není nutné ušlý výnos zdaňovat daní z příjmů právnických osob.

     Pro zaměstnance je v případě půjčky poskytnuté zaměstnavatelem výhodou i skutečnost, že nemusí složitě půjčku vyřizovat, ručit nějakou nemovitostí apod. Toto plnění však zdanění nepodléhá.

     Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci vratnou půjčku ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění bezúročně nebo z úrokem nižším, než je obvyklé, je v souladu s ust. § 6 odst. 9 písm. l) ZDP od daně z příjmů osvobozena výhoda ve formě nižšího úroku v případech, kdy je půjčka poskytnuta:

• na bytové účely do výše 100 000 Kč,

• na překlenutí tíživé životní situace do 20 000 Kč,

• zaměstnanci postiženému živelní pohromou na bytové účely do výše 1 000 000 Kč,

• zaměstnanci postiženému živelní pohromou na překlenutí tíživé životní situace do výše 200 000 Kč.

 NahoruPROHLUBOVÁNÍ A ZVYŠOVÁNÍ KVALIFIKACE ZAMĚSTNANCŮ

     Z hlediska zaměstnanců jsou v souladu s ust. § 6 odst. 9 písm. a) ZDP od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti osvobozeny částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců souvisejícím s předmětem jeho činnosti s výjimkou částek vynaložených na zvýšení kvalifikace. Zaměstnavatel nemůže daňově uplatnit náklady na zvýšení kvalifikace zaměstnance (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP).

 NahoruPAUŠÁLNÍ NÁHRADY

     Paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci z titulu náhrady cestovních výdajů nebo nákladů na udržování osobních pracovních prostředků jsou dle ust. § 24 odst. 2 písm. x) ZDP daňově účinným nákladem společnosti. Výše paušálních náhrad musí být průkazně stanovena v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Pro zaměstnance se jedná o plnění, které dle ust. § 6 odst. 7 a 8 ZDP není předmětem daně. Nadlimitní plnění podléhá…