dnes je 23.11.2024

Input:

č. 2732/2013 Sb. NSS, Ochrana osobních údajů: charakter žádosti o uložení opatření k nápravě; subjektivní právo na výkon dozoru

č. 2732/2013 Sb. NSS
Ochrana osobních údajů: charakter žádosti o uložení opatření k nápravě; subjektivní právo na výkon dozoru
k § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění zákona č. 439/2004 Sb.*)
k § 65 soudního řádu správního
I. Podání učiněné podle § 21 odst. 3 i odst. 4 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění zákona č. 439/2004 Sb., jímž subjekt osobních údajů žádá Úřad pro ochranu osobních údajů o uložení opatření k nápravě zpracovateli či správci osobních údajů, je toliko podnětem k uplatnění dozorčího práva Úřadu.
II. Na výkon dozoru Úřadem nemá podatel subjektivní právo a informace Úřadu pro ochranu osobních údajů o způsobu vyřízení takového podnětu není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, čj. 1 As 93/2009-273)
Prejudikatura: č. 189/2004 Sb. NSS, č. 426/2005 Sb. NSS, č. 1949/2009 Sb. NSS, č. 2050/2010 Sb. NSS, č. 2274/2011 Sb. NSS, č. 2385/2011 Sb. NSS a č. 2500/2012 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 121/1996 Sb. (sp. zn. Pl. ÚS 48/95), č. 170/2006 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 566/05); č. 286/1996 Sb. (sp. zn. Pl. ÚS 5/96) a č. 192/1999 Sb. (sp. zn. Pl. ÚS 4/99); rozsudek Soudního dvora ze dne 6. 10. 1982, Srl. CILFIT a Lanificio di Tabardo SpA proti Ministerstvu zdravotnictví (283/81, Recueil, s. 3415); rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 4. 5. 2000, Rotaru proti Rumunsku (stížnost č. 28341/95, ECHR 2005-V)
Věc: Tomáš H. proti Úřadu pro ochranu osobních údajů o ochranu osobních údajů, o kasační stížnosti žalobce.

Při dopravní kontrole dne 22. 8. 2007 policista Policie ČR sepsal formulář oznámení o přestupku žalobce a uvedl do něj rodné číslo žalobce, a to i přes žalobcův výslovný nesouhlas. Žalobce sepsal proti tomuto postupu stížnost ihned na místě na druhou stranu formuláře. Druhou stížnost adresovanou Policii ČR, Správě hlavního města Prahy, podal žalobce dne 9. 11. 2007. V ní upozornil na neoprávněné nakládání s osobními údaji, nevyřízení prvotní stížnosti a znovu žádal, aby byl vyrozuměn o způsobu vyřízení stížnosti. Dne 12. 11. 2007 se žalobce obrátil na žalovaného s podáním ve věci zpracování osobních údajů Policií ČR.
Žalovaný vyhodnotil podání jako dva samostatné návrhy. Prvním návrhem byl podnět k zahájení správního řízení o uložení sankce za neoprávněné užívání rodného čísla žalobce podle § 45 zákona o ochraně osobních údajů a § 17e zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech. Tento návrh vyřídil žalovaný úředním záznamem ze dne 5.12. 2007, v němž uvedl, že neshledal důvody pro zahájení řízení z moci úřední. O tom vyrozuměl žalobce přípisem z téhož dne.
Druhým návrhem byl návrh na zahájení správního řízení dle § 21 odst. 3 a 4 zákona o ochraně osobních údajů, podle něhož měla být Policii ČR nebo Ministerstvu vnitra uložena povinnost zlikvidovat údaje o rodném čísle žalobce na všech nosičích informací týkajících se dané události. Tento návrh žalovaný usnesením ze dne 26. 11. 2007 odložil dle § 43 odst. 1 písm. b) správního řádu s tím, že k jeho vyřízení není věcně příslušný
Nahrávám...
Nahrávám...