dnes je 25.11.2024

Input:

č. 2946/2014 Sb. NSS, Školství: standardní doba studia; poplatek za delší studium

č. 2946/2014 Sb. NSS
Školství: standardní doba studia; poplatek za delší studium
k § 54, § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 a 2, § 58 odst. 3 a § 61 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákonů č. 147/2001 Sb., č. 110/2009 Sb. a č. 552/2005 Sb.*)
Vyměření poplatku za delší studium podle § 58 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, je odvozeno od trvání standardní doby studia. Standardní doba studia podle § 61 téhož zákona počíná dnem zápisu do studia, kdy se z dané osoby stává student, a končí dnem ukončení studia podle § 55 odst. 1 (absolvování studia) nebo § 56 odst. 1 a 2 (jiné způsoby ukončení studia), kdy osoba přestává být studentem. Dojde-li k přerušení studia podle § 54 citovaného zákona, pak ode dne přerušení do dne opětovného zápisu do studia osoba není studentem, a neběží tak ani standardní doba studia. Pokud standardní doba studijního programu studovaného stěžovatelem (magisterský studijní program Právo a právní věda) činí pět let a stěžovatel tuto dobu překročil o více než jeden rok (tedy studoval déle), je povinen nést negativní následek v podobě poplatku za delší studium.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2013, čj. 4 As 11/2013-42)
Prejudikatura: č. 2583/2012 Sb. NSS.
Věc: David S. proti Univerzitě Karlově v Praze o poplatek za delší studium, o kasační stížnosti žalobce.

Žalovaná jako správní orgán I. stupně svým rozhodnutím ze dne 18. 3. 2010 vyměřila žalobci poplatek za delší studium ve výši 10 050 Kč za započatých 6 měsíců studia na dobu od 26. 4. 2010 do 25. 10. 2010 s tím, že poplatek je splatný ke dni 30. 6. 2010.
Rektor žalované dne 2. 8. 2011 zamítl žádost o přezkoumání rozhodnutí I. stupně a uvedené rozhodnutí potvrdil, jelikož neshledal důvody pro prominutí nebo snížení poplatku nebo odložení termínu jeho splatnosti.
Proti tomuto rozhodnutí se žalobce bránil žalobou podanou u Městského soudu v Praze. Namítal, že v době vydání napadeného rozhodnutí již nestudoval, a poplatek proto vůbec nemohl být vyměřen; je totiž přesvědčen, že jeho studium bylo ukončeno ke dni 10. 2. 2010, kdy absolvoval poslední studijní předmět a zbývalo již pouze závěrečné ověření studijních výsledků (státní závěrečná zkouška), nikoli další studium, tj. přijímání znalostí a dovedností v rámci výuky. Studium je podle něj třeba chápat jako skutkový pojem, nikoli formálně jako právní vztah k veřejné vysoké škole, ukončený až státní závěrečnou zkouškou. Účelem poplatků je bránit nedůvodným nákladům, přičemž v mezidobí do složení státní závěrečné zkoušky žalobce nijak nezatěžuje finance žalované.
Městský soud rozsudkem ze dne 22. 1. 2013, čj. 11 A 302/2011-52, žalobu zamítl. V odůvodnění poukázal na § 58 odst. 3 zákona o vysokých školách a konstatoval, že výklad žalobce neodpovídá stávající zákonné úpravě. Neztotožnil se s právním názorem žalobce, že zpoplatnit lze pouze „neuzavřené studium, tj. dobu aktivní výuky, kdy student navštěvuje přednášky a semináře a koná (řádné) zkoušky. Pojem „uzavřené studium se sice zvykově užívá pro studium ve fázi před ukončením (po složení všech zkoušek a před státní závěrečnou
Nahrávám...
Nahrávám...