č. 3081/2014 Sb. NSS, Sociální zabezpečení: vrácení nesprávně vyplacené částky; vdovecký důchod a starobní důchod
č. 3081/2014 Sb. NSS
Sociální zabezpečení: vrácení nesprávně vyplacené částky; vdovecký důchod a starobní důchod
k § 118a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákonů č. 160/1995 Sb. a č. 305/2008 Sb.
Pokud pojištěnec v žádosti o přiznání vdoveckého důchodu výslovně uvede, že již pobírá starobní důchod (uvede jednací číslo rozhodnutí o přiznání tohoto důchodu) a nemohl ani z jiných okolností předpokládat, že přiznaný vdovecký důchod byl následně vyplacen ve vyšší částce, než náležel, nejsou zpravidla splněny podmínky pro vznik nároku na vrácení, popř. náhradu nesprávně vyplacené částky podle § 118a odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2014, čj. 8 Ads 17/2014-33)
Prejudikatura: č. 1815/2009 Sb. NSS a č. 2965/2014 Sb. NSS.
Věc: Jan K. proti České správě sociálního zabezpečení o přeplatek na vdoveckém důchodu, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce dne 26. 4. 2007 požádal o přiznání vdoveckého důchodu po zemřelé manželce. V žádosti bylo mimo jiné uvedeno, že pobírá starobní důchod od Vězeňské služby ČR.
Rozhodnutím ze dne 26. 7. 2007 byl žalobci s účinností od 4. 4. 2007 přiznán vdovecký důchod ve výši 4 427 Kč měsíčně. Tento důchod se skládal ze základní a procentní výměry. Základní výměra důchodu činila 1 570 Kč měsíčně a procentní výměra důchodu činila 50 % z částky 5 713 Kč měsíčně, tj. 2 857 Kč měsíčně.
Vězeňská služba převzala od žalované výplatu vdoveckého důchodu rozhodnutím ze dne 31.10. 2011. Uvedla, že podle § 59 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, náleží žalobci vdovecký důchod ve výši poloviny procentní výměry, tj. ve výši 1 429 Kč měsíčně.
Žalovaná následně rozhodnutím ze dne 16. 4. 2012 uložila žalobci povinnost vrátit přeplatek na vdoveckém důchodu ve výši 190 762 Kč s odkazem na § 118a odst. 1 a odst. 3 a § 59 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Uvedla, že žalobce od 4. 4. 2007 do 17.10. 2011 přijímal výplatu důchodu současně od žalované i od Vězeňské služby ČR v plné výši, ačkoli musel z okolností předpokládat, že při současné výplatě více důchodů dochází k jejich úpravě v souběhu, takže na úhrnné výši těchto důchodů náleží méně, než kolik mu bylo vypláceno. Tím dle žalované zavinil přeplatek na vdoveckém důchodu, který měl být vyplácen v souběhu s vyšším starobním důchodem ve výši poloviny procentní výměry.
Žalobce proti uvedenému rozhodnutí žalované podal námitky, které žalovaná rozhodnutím ze dne 15. 5. 2012 zamítla.
Proti rozhodnutí žalované o námitkách podal žalobce žalobu u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci, který ji rozsudkem ze dne 18. 12. 2013, čj. 72 Ad 27/2012-33, zamítl. Ve věci bylo dle krajského soudu sporné, zda žalobce naplnil přijetím vdoveckého důchodu ve vyšší částce skutkovou podstatu subjektivní odpovědnosti podle § 118a odst. 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve formě nevědomé nedbalosti. Zda tedy musel z okolností předpokládat, že mu důchod náleží v nižší částce, než byl vyplácen. Zavinění u této skutkové podstaty není presumováno a…
